Prolog

31 1 2
                                    

Nastal další den , kdy pirátská posádka Slaměného klobouku byla opět o něco menší. Mračna byla pochmurná a studený déšť padal jako slzy mraků, které nesouhlasili s úmrtím jednoho z pirátů. Studený vítr byl schovývavý a nechal kapitána lodi projít lesní cestou po opuštěném ostrově.


Luffy procházel lesem a v náručí nesl tělo zabalené v bílé dece. Na konci jeho cesty, uprostřed ostrova se nacházely hroby, se značkami. Luffy se rozhodl, že jedině Raftel bude jediným místem, kde jeho přátelé budou odpočívat v pokoji.

,,Už je to dlouho," promluví a smutně se dívá na hroby jeho posádky, ,,Chvíli mi to trvalo, promiňte mi to, bez tebe je to těžké Nami," zasměje se směrem k hrobu vedle kterého je malý stromek oranžových plodů.

,,Taky jsem se zdržel, protože jsem neměl Sunny. Je mi to líto, ale už jsem jí nedokázal spravit," nebyl to opravář jako Usopp a Franky, ale ani jeho snaha nepomohla.

,,Stalo se toho tolik, že bych mohl vyprávět celé dny," Luffymu se žalem zlomil hlas, ,,ale dnes se k vám musí přidat i Brook," už to neudržel a začal plakat. I jeho poslední člen posádky ho opustil.

Luffy po pár hodinách pohřbil i Brookovo kostnaté tělo. Každý z jeho přátel tu byl, Law, Sabo a jiní, kteří si získali jeho přátelství. Bohužel některá těla jeho přátel nedokázal zachránit stejně jako jejich životy.

Nakonec si sedl na mokrou zem před všechny ty hroby a začal vyprávět o tom co zažil, jak se snažil dostat toho, kdo jim sebral jejich životy. Tajemná postava jenž se skrývá ve stínech a vraždila jeho přátele po jednom, Havran.

Ani po tak dlouhém hledání ho nenašel. Už nevěděl, co má dělat. Jestli chtěl vyhrát, tak vyhrál, sebral mu všechno na čem mu záleželo.

Nakonec začal Luffy zpívat Brookovu námořnickou písničku. Jeho slzy splynuli s deštěm a chraplavý hlas. Byl vyčerpaný, hladový, smutný a přesto se snažil být i před jejich hroby ten nejšťastnější člověk na světě.

,,Už tu sedíš dlouho," řekne neznámý hlas a Luffy se za ním otočí. Stála tam osoba jen z čirého světla, neměla pořádně ani tvář.

,,Kdo jsi?" Promluvil Luffy a otočil se zpátky ke svým přátelům. Necítil že by mu chtěl cizinec ublížit.

,,Jsem všechno a nic, ale jsem také někdo, kdo by ti mohl pomoci. " Neznámá entita se zachichotá, ale s černovlasým chlapcem to ani nehne.

,,Stačí mi najít toho, kdo je zabil," odpoví nakonec.

,,Chichichi, to by bylo moc jednoduché," opět se zasměje, ,,ne, mám pro tebe jinou nabídku. Za těch pár let jsem si tě oblíbil a chtěl bych, aby tvůj konec byl jiný. Ber nebo nech být."

Luffy se nakonec opět otočí na entitu, ale ta tam už není, stejně odpoví, ,,stal jsem se Králem Pirátů a tím budu, tak mi ukaž něco, co mě překvapí," s tím se zasměje a vše kolem něj zčerná do temnoty.

~°•°~

Ahojky všichni, rozhodla jsem se napsat fiktivní příběh na svět One piece a Luffyho nová dobrodružství. Chtěla jsem vědět, jestli někdo z vás vůbec sleduje One piece a chce tento příběh číst. Pokud ano, tak mi pište své názory a nápady, jsem ráda za každý komentář.

Díky za přečtení, váš Lost Otaku❤️

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 17, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Šance na nový začátekKde žijí příběhy. Začni objevovat