Řekni Mi Že Mě Miluješ

-29-

Po příjezdu domů jsem se rozhodla si jít zaběhat. Dlouho jsem běhat nebyla, proč to tedy nenapravit?

Převlékla jsem se do kraťas a tílka. Z vlasů si udělala vysoký culík, a do kapsy si strčila telefon se sluchátky.

V kuchyni jsem se rychle napila, a vyšla z domu. Sluchátka, které byli v kapse, jsem vyndala a zapojila je do telefonu. Pustila jsem si svůj playlist, který mě nikdy neomrzí.

Rozeběhla jsem se cestou, kterou znám jak své boty. Míjela jsem spoustu lidí, kteří se také rozhodli si zaběhat v tak krásném, slunečném dni.

Po hodině pocení jsem se na chvíli zastavila. Posadila jsem se na trávu, kde na mě krásně svítilo slunce. Mezitím, co jsem vstřebávala vitamín D, zaslechla jsem blízko mě nějaký zvuk.

Otočila jsem se, a zahlédla kluka hrající na kytaru. Seděl na trávě, a soustředil se pouze na své prsty. Pouze jsem ho sledovala, a byla ohromená jeho talentem.

V jednu chvíli přestal hrát a podíval se směrem ke mně. Nervózně jsem uhla pohledem a dělala, že jsme zrovna neměli oční kontakt.

Zvedla jsem se ze svého místa a porozhlédla se, kudy se teď vydám. Rozhodla jsem se pro mě už známou cestou, ale když se moje nohy chtěla dát do pohybu, někdo mě chytl za zápěstí.

" Ahoj, líbila se ti ta písnička?" Usmál se svým nádherným úsměvem. Úplně zářil.

" Ano, byla opravdu krásná!" Řekla jsem a dotyčný mě pustil. V ruce držel svou kytaru, kterou měl polepenou spoustu nálepkami.

" Taky jsem se na ní učila, ale nikdy mi to nešlo" zasmála jsem se a vrátila se do dob, kdy mě kytara opravdu zajímala.

" Možná ti to někdo jen špatně vysvětloval. Pojď, naučím tě nějaké základy" usmál se a chytl mě za ruku. Sedli jsme si na trávu, a dotyčný mi položil kytaru do klína. To mi připomíná, stále nevím, jak se jmenuje.

" Než začneme, sním vědět jak se jmenuješ?" Řekla jsem vznešeným hlasem.

" To necháme na potom" řekl. Nechápavě jsem se na něj podívala. Ale smířila jsem se s tím, že jeho jméno se asi nedozvím.

------

Od neznámého jsem dostala číslo, a ihned si ho tak i uložila. Vydala jsem se domů pohodovou rychlostí.

Dorazila jsem domů a vyčerpaná se snažila dostat do pokoje. Záhadným způsobem jsem to zvládla a rovnou si šla dát rychlou sprchu.

Vylezla jsem z koupelny a zaplula do pokoje. Protože je pátek, nic do školy dělat nemusím. Vlastně je i brzo, proto jsem si lehla do postele a otevřela notebook.

Když se mi pomalu zavírali oči, zazvonil mi telefon. Na obrazovce bylo jméno neznámý. Chvíli mi trvalo si uvědomit, kdo to vlastně je.

S úsměvem jsem zvedla telefon a přátelsky pozdravila. Už u pozdravu jsem slyšela hlasitou hudbu, a hlasy nějakých lidí.

Po opravdu nesrozumitelném telefonátu jsem zjistila, že pan neznámý je v baru, kde bude hrát jeho kapela. Pozval mě tam, přičemž jsem zjistila, že je to opravdu kousek.

Chvíli jsem přemýšlela, ale kdo by takovou nabídku nepřijal. Vstala jsem z postele a vydala se k mému nemalému šatníku.

Z něho jsem vytáhla černé, džínové kraťasy a červené tílko. Byl to jednoduchý outfit, ale doplnila jsem ho náhrdelníkem, nějakými prstýnkami a náramky. Protože šperky vylepší úplně každý outfit!

Dorazila jsem do baru, který už na první pohled působil příjemně. Rozhlédla jsem se okolo sebe a zahlédla kluka, kterého jsem potkala v parku.

" Nazdar!" Usmála jsem se a s klukem se objala. Začíná mě lehce štvát, že mu nemůžu říct jménem.

" Ahoj, tohle je moje kapela" ukázal na tři kluky, kteří seděli u stoly. Všichni byli v podobném věku jako já, proto by jsme si mohli rozumět.

"Za chvíli jdeme na řadu" oznámil mi a ukázal na pódium, kde se mezitím připravovala technika.

" Tak já si pro něco dojdu" mrkla jsem na něj a otočila se na patě. Přes tancující lidi jsem se dostala k baru, kde okolo něj na židlí sedělo spoustu lidí.

Za barem stál chlap, který zrovna naléval asi deset panáků vodky.

" Můžu si objednat nějaký drink?" Snažila jsem se mluvit přes hlasitou hudbu, ale moc to nešlo.

" Něco ti namíchám" usmál se a otočil se pro skleničku. Sedla jsem si na poslední volnou barovou židličku, která tady byla.

Koukala jsem, jak barman dokáže rychle měnit flašky a ještě se v tom všem vyznat. Vždy jsem tohle obdivovala!

" Teď nám zahraje kapela the young Beatles!" Řekl někdo do mikrofonu. Zasmála jsem se nad jejich jménem.

Všichni čtyři se dostavili na pódium, a připravili si svoje hudební nástroje. Neznámý seděl úplně vepředu a kytarou v ruce a u pusy mikrofon. Nevěděla jsem, že i zpívá.

Lidi se utišili a oni zpustili. Byla to jejich píseň, ale byla naprosto dokonalá. Na to, že jsme v baru, jejich volba píseň je spíše nevhodná.

Ale to zde nikomu nevadilo. Ani mně, bylo to hezké odreagování. Zaposlouchala jsem se do pohodového rytmu písničky.

-------

Seděla jsem s neznámým u baru. V sobě jsme už měli dobrých pár silných drinků. Proto jsme se asi teď tak nehorázně smáli.

" Matthew. Jmenuju se Matthew" řekl z ničeho nic a natáhl ke mně svou ruku. Já ji přijala, a nevěděla jsem, zda jsem mu už říkala to své jméno.

" Já jsem Brynn" řekla jsem a ruku mu ještě jednou zmáčkla. Matthew se usmál a ťukl si se mnou s malým panákem vodky.

Když jsem byla zaneprázdněna nějakou konverzací s Matthewem, vedle mě si někdo sedl. Nedávala jsem tomu nějakou pozornost, dokud mi dotyčný nepoklepal na rameno.

" Brynn? Co tady děláš?" Viděla jsem jeho tvář. Vedle mě právě seděl Dylan. Byla jsem z toho v takovém šoku, že jsem na něj jen chvíli civěla.

" Dylane? Já, já jsem tady s mým kamarádem, hrál tady" řekla jsem a ukázala na kluka, který seděl vedle mě. Ihned jsem postřehla jeho nenávistný pohled.

" Aha, proč si mi nic neřekla? Mohli jsme sem jít spolu" řekl a chytl mě za ruku. Nevěděla jsem, co mu na to říct. S Matthewem jsem si tak dobře povídala, že jsem si na Dylana ani nevzpomněla. Je to špatně?

" Promiň, nevěděla jsem jestli máš vůbec čas" zalhala jsem. Jasně, že jsem si mohla zjistit, zda má čas. Až teď mi došlo, jak blbě to může vypadat.

" V poho, nepůjdem tančit?" Zamrkal na mě svými oči, který mě tehdy dostali. Proč tu vlastně sedím se skoro cizím klukem, když mám tak dokonalého?

Beze slova jsem kývla a na Matthewa se ani netočila. Ruku v ruce jsme s Dylanem došli na taneční parket, kde jsem se začala hýbat do rytmu hudby. Musela jsem u toho vypadat opravdu vtipně.

------

Čauky, po týdnu jsem zpět s novou kapitolou! Snad se líbila!

Uvažuju o tom, že bych tento příběh pomalu ukončovala. V příběhu jsou už skoro prázdniny, a podle mě už by to nebylo ono. Ale určitě mi řekněte svůj názor:)

Vase helca!