01 [07]

439 36 2
                                    

☆☆☆

Zastavím ho právě včas, nůž je jen pár palců od mého obličeje, zatímco se ho ze sebe snažím shodit.

„Clinte, přestaň," zabručela jsem a snažila jsem se k němu dostat. „Nedělej to. Tohle nejsi ty!"

Udělám most, což ho rozhodí, a přetočím ho na stranu. Rychle ho odzbrojím, než kopnu nůž přes podlahu někam pryč.

Role se prohodily. Teď jsem ho já držela předloktím přes krk na podlaze.

„Prosím, Clinte," žadonila jsem. „Nechci ti ublížit."

Pořád se na mě snaží zaútočit, úspěšně mě ze sebe shodí, zatímco jsme spolu bojovali.

Vyhrabu se na nohy ve chvíli, kdy se po mně Clint ožene, ale zvládnu mu paži chytit a využiju kinetické energie, abych mu omotala nohy kolem krku. Spadnu a jeho vezmu s sebou.

Se zanaříkáním spadne na zem. Využiju příležitosti, kdy se otočí, a začnu ho škrtit.

Bojuje se mnou dobře, zaboří mi prsty do zranění na noze. V bolesti zakřičím a nechtěně povolím svůj stisk.

Clint se po mně opět ožene, ale jednoduše se vyhnu.

Spadnu na kolena, sjedu dolů a podkopnu mu nohy. Rychle mám zase navrch, když ho opět přišpendlím na zemi.

Můj pohled se přesune z Clinta na páku a zase zpátky, jsem rozpolcená z toho, co udělat. Stark potřebuje mou pomoc.

Shlédnu na Clinta, který se mnou pořád divoce bojoval.

„Je mi to líto, Clinte." Stisknu dlaň do pěsti a pořádně se napřáhnu. Mlátím ho pořád a pořád dokola, dokud není mimo.

Vyhrabu se na nohy, přispěchám k páce a vší svou silou za ní zatáhnu.

„Ne, ne!" zanaříkala jsem frustrovaně.

Periferním viděním zahlédnu postavu lezoucí na římsu. Okamžitě vím, kdo to je.

„Kapitáne," řeknu, když se přehoupne přes okraj. „Je to zaseknuté!"

Přikývne a přispěchá mi na pomoc. S našimi spojenými silami, ale převážně tou Kapitánovou, se páka posouvá snadno.

„Pozor!" zakřičí Steve a povalí mě na zem, když na nás opět začnou pršet kulky.

A v tu chvíli kolem nás proletí červená čmouha a narazí nepřítele na zeď. Steve se ze mě svalí a úlevně vydechne.

Po chvilce, kdy nabral dech, se jeho pozornost stočí zpátky na mě.

„Jsi zraněná?" zeptá se se starostlivýma očima.

„No, já-" Zanaříkám, když se pokusím postavit, ale kvůli trhavé bolesti zase spadnu.

„Musíme zastavit krvácení," řekne a rozhlédne se kolem po něčem, co by nám mohlo pomoct.

„Artemis," uslyším v uchu Furyho hlas, „slyšíte mě?"

Jistá část mě na něj chce vyletět za to, že použil to jméno, ale zbytek mě měl až moc velké bolesti na to, aby mě to zajímalo.

„Slyším," odpovím a přitisknu prst na sluchátko.

„Loki je venku. Viděli ho ve vězeňské sekci. Potřebuju, abyste se tam okamžitě dostala, rozumíte?" instruuje mě Fury.

Zhluboka se nadechnu a připravím se na další boj. „Rozumím."

„Ne," řekne Steve okamžitě. „Nemůžeš jít. Ne takhle."

Artemis: The Seventh AvengerKde žijí příběhy. Začni objevovat