Láska je nebezpečná věc

Our home

,,Vůbec nevim jak to uděláme Domčo" postěžovala jsem si. ,,Úplně jednoduše. Pustíš tenhle byt a přestěhujeme se do Pardubic. Ke mně." odpověděl úplně s klidem. Podle mýho obličeje poznal že s tím úplně nesouhlasim.

,,Nemůžu být pořád u tebe Dominiku." řekla jsem vážně. ,,Proč ne? Já myslela že jsi tam byla ráda." Dominik taky zvážněl. ,,Ale jo, to víš že byla, ale bylo to dočasný. Měla jsem tam byt a když jsme se pohádali nebo něco mohla jsem jít k sobě. Měla jsem jistotu že mám kam jít."

,,Co kdybychom se přestěhovali někam kde budeme jenom my dva?" úplně ignoroval co jsem řekla. ,,Cože?" byla jsem překvapená. ,,Slyšíš, našli bychom si nějakej byt a byli bysme tam spolu. Nemuseli bysme brát ohledy na kluky. Udělali bysme si to tam hezký, zařídili bychom si to tam přesně jak by jsi chtěla ty." byl plnej nadšení, ještě nikdy jsem ho takhle plánovat neviděla.

,,To nejde Domi" zakroutila jsem hlavou. ,,Proč ne? Jestli si děláš starosti ohledně výdajů, tak to bych samozřejmě všechno zajistil." řekl sebejistě. ,,No tak to v žádným případě. Na bytě se složíme a jinak si všechno rozdělíme na půl." usmála jsem se.

,,Takže jo? Souhlasíš s tim?" byl zvědavej na mojí odpověď. ,,Jo. Jo souhlasim!" vyjekla jsem.

,,Z klubu jsem něco vydělala takže na byt to snad stačit bude a pár měsíců taky přežijem." zasmála jsem se a plánovala jaký to asi bude když budeme s Dominikem pořád spolu. On ale moje nadšení neopětoval a zamračil se.

,,O tom jsem s tebou taky chtěl mluvit. Vůbec se mi to nelíbí Terez. Jdeš sama večer po Praze do nějakýho pajzlu. Celou noc tam obsluhuješ nějaký ožralý prasata a nad ránem jdeš zase sama po Praze domů. Jsem v takový pozici, že ti můžu koupit všechno na co si ukážeš. Můžem klidně teď zajít na Pařížskou a můžu ti koupit to nejdražší co tam budou mít." byl na odchodu. Ten kluk je vážně blázen.

,,Dominiku stůj prosimtě." chytla jsem ho za paži. ,,Víš že mi o tvoje peníze nejde. Nejsem s tebou kvůli tomu." uvedla jsem na pravou míru. ,,To jsem tím ale říct nechtěl, vím to. Panebože jak tě tohle mohlo napadnout?" zeptal se překvapeně.

,,Nevim, třeba si to můžeš myslet. Nevim, jen mě to tak napadlo." vážně jsem nad tím přemýšlela. ,,Já si to ale nemyslím, myslim že tolik starostí by ti ani za ty prachy nestálo." zasmál se a já s ním.

,,To nic nemění na tom, že se mi to fakt nelíbí. Přece nebude holka tak slavnýho rappera pracovat v nějakým pajzlu, kde bude všem na očích" usmál se a začal mě pomalu zasypávat polibky. ,,Navíc, si můžeš najít práci někde v kanclu." povalil mě na postel a začal my vyhrnovat pyžamo.

,,Kristýna- říkala- že se jim- uvolnilo- nějaký- místo- u-" nenechala jsem ho domluvit a vrhla jsem se mu na rty. ,,Dneska už o mý práci stačilo. Teď potřebuju zaneprázdnit já tebe." zašeptala jsem mu do ucha.

,,Nemysli si že si mě umlčela." jen jsem na něj zmateně koukala. ,,Ohledně toho klubu" dodal. ,,Domi dneska ne, můžeš vymyslet co uděláme k večeři." mrkla jsem na něj.

,,Přesně po tomhle se mi stejskalo" prohodil při večeři. ,,Po tom že ti budu vařit?" zasmála jsem se. ,,Jo to taky, ale po tý pohodě prostě. Že se můžeme navečeřet spolu, zase jako dřív." posmutněl. ,,Mně to taky chybělo Domi." řekla jsem mu a chytla ho za ruku.