První Kapitola

36 4 0
                                    

Z pohledu Izuka :

Konečně je to tady...můj první den v druhém ročníku v Akademii. Už se těším na přátelé, ale doufám, že mě Bak-

No jistě, chvíli nedávám pozor a hned do někoho narazím. ,, Jsi v pořádku Izuku? " Uf, podle hlasu to není Bakugo, ale Todoroki.

Otevřel jsem oči a... wow, nade mnou stál Todoroki a podával mi ruku, ale vypadal jinak.

Rozhodně dospěleji a víc zkrásněl přes léto. Rozhodně není k zahození.
Jak nad tím, přemýšlím, tak ani předtím nebyl. Na co to myslím?!

,, Deku? " zeptal se mě znova. Až teď mi došlo, že celou dobu sedím na zemi a koukám pořád na něj. ,,J-jo jsem v pořádku, díky Todoroki! " odpověděl jsem.

,, Omlouvám se, nekoukal jsem na cestu, pořád na něco myslím, heh. " dodal jsem a on se ušklíbl a řekl : ,, Na co, nebo spíš na koho myslíš, hm?"

,, Huh? N-na nikoho samozřejmě! To j-je jedno, jdem do třídy! " vykoktal jsem rychle a rozešel jsem se ke třídě, ale Todoroki mě zastavil a řekl: ,, Momentálně bych tam nešel, pokud nechceš dostat židlí do hlavy od Bakuga, který má zase " svoje dny ", tak jsem potřeboval vypadnout, přidáš se?"

Chvíli jsem přemýšlel nad odpovědí,ale nakonec jsem souhlasil.
Chvíli jsme si povídali o prázdninách a víc se sbližovali. Za několik minut zazvonilo a my se odebrali do třídy.

Hodiny odbíhali celkem rychle a my se balili tašky, když za mnou přišela Uraraka.

,, Ahoj Deku, napadlo mě, že bychom dneska zajít nemyslíš? " přeslazeně se usmála. Je to milá kamarádka, ale mít s ní něco víc? Beru ji spíš jako moji sestru než moji přítelkyni. Nevěděl jsem co říct. ,, Urarako, j-já no, n-nevím jestli-"

,, Pokud dovolíš Urarako, tak Izuku, už má na dnešek plány. " řekl najednou Todoroki, trochu jsem se zlekl. Ulevilo se mi, ale Uraraka vypadala podrážděně a zeptala se: ,,
S kým jako? "

,, Ts, se mnou přece. " odpověděl a vzal mě beze slova za ruku a odvedl ze třídy ven.

Z pohledu Uraraky :

Tohle mě nehorázně naštvalo, ale i překvapilo. Co si to dovoluje skákat mám do rozhovoru?! Zítra si to s ním vyřídím.

A odkdy jsou si tak blízcí? Většinou se Izuku bavil se mnou nebo Idou, ale teď i s ním?

Rozhodla jsem se to zjistit, tak jsem šla za nima, ale na takovou vzdálenost, aby mě neviděli. Zastavili se před bránou a povídali si.

Z pohledu Todorokiho :

Poté, co jsem Midoriu vyvedl ze třídy vypadal uvolněji než ve třídě. ,, V pořádku? " zeptal jsem se.

,, Ano, děkuju, že si mě zachránil před trapnou situací. " a usmál se. Má krásný úsměv. Kdo by se do něj nezamiloval? Je roztomilý, proč jsem ti toho všiml až teď?

,, Není zaco Deku. " usmál jsem se nazpátek. Poté jsme se rozloučili a vyrazili domů.

Z pohledu Uraraky :

Takže žádný plány nemají! Deku se mě chtěl jen vyhnout. Ts ani neví co má před nosem. Nesmím dovolit, aby se víc spřátelili, jinak ho Todoroki ode mě odstřihne nadobro!

Jak jsem očekávala, moje první kapitola je dosti primitivní a navíc krátká qwq, doufám, ale že se vás bude aspoň trochu líbit, slibuji, že příští kapitoly budou více zaživné a delší! :)
Za jakoukoliv aktivitu budu ráda! ^^

*pokud se děj či cokoliv jiného, nestotožňuje s anime či mangou, omlouvám se, ale píši to z mé hlavy a je to takové moje AU*

My Sweet Boy (Tododeku <3) [FANFIKCE CZ] Kde žijí příběhy. Začni objevovat