TEMNO ZA DVEŘMI

Byla jedna rodina, šťastná, radostná. V ní bydlela dívka jménem Kellis, její bratr Max, její matka Vala, a její otec Gabriel. Začlo to toho dne kdy se Kellis probudila. ,,Auu, to se teda protáhnu, asi. " Protáhla se, a šla se podívat do kuchyně kde byla matka. ,,Matko? Co bude dnes na snídani?" Matka odpověděla: ,, Bohužel, zlato, ty nic nedostaneš." Kellis se naštvala a řekla: ,,No jasně, já to věděla." Kellis se naštvala a odešla do svého pokoje a pořádně s dveřmi zatřáskla. V hlavě si říká: ,,Jsem tu v této rodině jen jedna, která nedostává skoro nikdy snídani, oběd ani večeři! Jen 3 krát za rok!" Otec jí slyšel, tak honem běžel za ní. Otec řekl: ,,Kellis, co se opět děje?" Kellis takto nedokázala odpovědět, protože věděla, že její otec bude jednoduše na matčině straně.
Další den, Kellis měla 15 narozeniny, taktéž se rozhodla se už nikdy před rodinnými obličeji objevit. Zabalila si batoh, a už do půl hodiny byla pryč. Matka přišla do jejího pokoje, který byl zcela prázdný a řekla: ,,Ne, ne, ne! Tohle mi prosím bohu neříkej, i moje dcera mě odpustila!" Otec a bratr se šli podívat a oba dva jistěže brečeli, zatím co matka byla spíš ráda. Kellis už byla na zastávce a dorazila do Londýna kde nikdy nebyla, musela bohužel mluvit anglicky. Ale brzy temno začalo. O dva dny později viděla na strašidelné silnici divné dveře, zajímalo jí, co je v nich, tak tam šla. Viděla jen tmu, nic jiného, tak tomu začala říkat Temno za dveřmi. Jak tam byla tak slyšela jen slyšet bratrův hlas, že je někde v nebezpečí. Ale ona ignorovala, protože už ho nebrala jako rodinu navíc. Pak jak odešla z těch dveří, tak už se neměla dobře, bylo ji zle. Ale pak našla jednu dívku která jí zachránila život, byla to totiž víla dobra. K rodině se zpět ale nevrátila a začala žít svůj život a vzrostla pak od ní 3 děti, a bylo jí lépe.
Konec,
Doufám že jste si užili!