V době Zakladatelů

3. Kapitola 7.

Dalšího dne většina učitelů i studentů vyrazila do Otwellu. Jen Helga zůstala v Bradavicích, aby se postarala o hrad a hlavně o Merlina. Pár žáků zůstalo s ní, aby jí byli k ruce.

Lehce ozbrojená skupina se přemístila na místo, ze kterého Harry naplánoval útok na Otwell. Žáci zbystřili a v očekávání útoku byli připraveni tasit hůlky nebo zbraně. Z různých stran k nim doléhaly rány a podivný lomoz. Žádné přepadení se však nekonalo.

Po chvíli vyšli z lesa a opatrně dorazili na okraj vesnice. Kolem nich bylo živo. Ty nejvíce poničené domy tam už nestály, jiné byly stržené a nepoužitelný stavební materiál byl odvážen z vesnice. Jiné domy, které byly jen lehce poškozené, se opravovaly. Vůz na náměstí už nebyl. Během deseti minut veškerý ruch ustal a všichni se shlukli kolem příchozích. Byly mezi nimi ženy i děti, ale mužů tady bylo minimum.

„Co zde pohledáváte?" oslovil je nevrle statný muž, který se velmi podobal Corovi.

„Jsem Godrik Nebelvír. Přišli jsme pro majetek čaroděje Merlina. A rádi bychom vám pomohli opravit vesnici."

„Odejděte, nic takového tady není a o vaši pomoc také nestojíme," prohlásil onen chlap. Bylo na něm vidět, že s něčím bojuje. Možná se strachem...

„Chlape. Víme, že jeho věci zůstaly tady. Vydej nám je, nebo bude zle," vyjel netrpělivě Salazar.

Muž strachy ztuhl. Všichni ostatní vesničané ustrašeně ustupovali a ti, co byli vzadu, vzali rovnou nohy na ramena.

Harry k nim přistoupil a zapojil se do jejich rozhovoru: „Kde je Cor? Ten je tady přece starostou."

„Kde... Kde jste potkali Cora?" promluvil po chvíli statný muž.

„Potkal jsem ho tady před několika dny."

„Před několika dny," odmlčel se mluvčí vesnice, „tady byla jen skupina rabujících ozbrojenců."

„Byli jsme tady, pro Merlina," pomalu ztrácel nervy Harry.

Godrik položil Harrymu ruku na rameno. Pohlédli si navzájem do očí a Harry zacouval zpět mezi ostatní.

„Vydejte nám Merlinovi věci, nebo si je vezmeme sami," prohlásil pevně Godrik. Vesničané ustoupili o další čtyři kroky zpět. Ti vzadu se skryli mezi domy.

******

„Počkejte! Co se tady děje?" zaznělo ve chvíli, kdy už Godrik ztrácel trpělivost. Všichni se otočili k nově příchozím. Harry viděl, jak vesničané uvolňují cestu Corovi a kulhající stařeně. Byla to ta, co jim tehdy přikázala promluvit o Merlinovi.

„Já jsem Cor," představil se, „zdejší starosta. Žádám vás, vážení, abyste neubližovali zdejším lidem."

„Core, to jsem já. Nechceme nikomu ublížit. Jen vám chceme pomoc s obnovou vesnice a vrátit věci mistra Merlina jejich majiteli," předběhl všechny Harry.

„Už jsem vás viděl, ale vaše jméno neznám." poznal ho, po chvíli váhání, Cor, „tedy pokud si dobře pamatuju."

Harry přikývl.

„Jmenuji se Harry Pjotter, a toto, Core, jsou naši mistři a učitelé. Godrik Nebelvír – ředitel naší školy. Salazar Zmijozel a Rowena z Havraspáru – naši učitelé," představil svoje představené Harry.

Cor zaváhal, ale pak se rozhodl přiblížit:

„Netušil jsem, že se někdy setkám na jednom místě se třemi tak slavnými kouzelníky. Omlouvám se vám, sire Pjottere, že jsme vám minule nevěřili. A vám se omlouvám za svého bratra Corvina. Snažil se být opatrný, protože zde máme majetek mistra Merlina.