Ahoj, jsem Verča a ostatní mě oslovují Veru, hej ty, slýchávam i šlapko apod...
Už od základky mě takhle oslovují:/ no ale já si toho snažím nevšímat, většinou je mi to jedno, ale na základce jsem kvůli nim brečela, mamka nevěděla už co se mnou a tak jsem začala chodit k tomu uchylnymu debilnima psychousovi, který mi tu psychiku kurvil ještě víc.
Přes instác jsem si našla kamarádku Káju, byla hodná a skoro nejvíc mi se vším pomáhala, vždycky si mě vyslechla a hlavně mi věřila a já ji též...
Byla stejně stará jako já, no vlastně já jsem o 2 měsíce a pět dní starší ale chápeme se..
No a teď tady sedim a píšu příběh ze střední
~škola~
Hah, máme tady první školní den, a my jdeme do druhaku.
vstala jsem v šest abych všechno stihla..
od prvaku se toho hoodne zmenilo
no co hodně vlastně všechno kromě kamarádů
změnil se mi styl oblíkáni, prebarvila jsem si vlasy a dokonce bych i řekla že i chováním jsem se trochu změnila..
ještě před školou mi Kaja řekla
:hele nevšímej si jich, však vi.....
:ja vim Kajo, neboj já to zvládnu...
:dobre
vešli jsme do školy a já už čekala jak po mne začnou házet svoje svačiny co si na mě připravili a ono nic
všichni na nás koukali pomalu s otevřenou pusou a kluci slintali a já nechápala
neřešili jsme to
vešli jsme a sedli si do naší skvělé dané lavice přímo do rohu
když najednou do třídy vešel....
nechám vás v napětí kdo by tam tak asi mohl vejít
je to můj a mé kamarádky příběh
karoltv1 💗💗
