Déja rêve/Jakub Vrána

6)lákavá nabídka

,,Pro tak hezkou holku jako jsi ty, je nebezpečné v noci se potulovat po chodbách hotelu, Elizabeth"ucítila jsem horký dech na levé straně mého holého krku jenž zdobil pouze jednoduchý stříbrný řetízek s přívěškem srpku měsíce...
_______________________________

,,Jo protože tenhle hotel je nebezpečnější než strávit noc v bouřce, v neznámém státě a ve městě které vypadá jak po zombie apokalypse."přivítala jsem svého kamaráda Matěje B.
s dávkou ironie v hlasu.,,Dokážu se o sebe postarat takže neboj, můžeš mít klidné spaní a jestli dovolíš, ráda bych se rozloučila.Dobrou!"

,,Jseš si jistá, že se ti chce spát?"pousmál se

,,Mně ne ale ty vypadáš jak kdybys dva roky nezavítal do postele"opětovala jsem mu sladký úsměv a vydala se zpátky na pokoj

,,Já totiž v posteli dělám i lepší věci než jen spaní"křikl když už jsem byla pár metrů od dveří do mého překrásného úkrytu před vnějším světem, kromě teda Vrány před kterým bych schování se, preferovala nejvíce.

,,je mi to jasný"protočila jsem očima nad jeho poznámkou a úspěšně se dostala do provoněného bytu.Skočila jsem zpátky do huňatých peřin a kupodivu během chvilky usnula.
**

,,nechci tě budit Růženko, ale nerad bych, abys prospala celý pobyt tady takže, je mi líto"vřískl mi do ucha někdo, jehož hlas po ránu slyším tak moc nerada.Jasně, protože proč bych taky měla spát, že?Místo odpovědi jsem se zahrabala hlouběji do peřin a tak alespoň minimálně ztlumila hlas svého bratra.Dlouho mi to ale nevydrželo, protože během chvilky byla už moje peřina na zemi

,,Davide jestli mi okamžitě vrátíš tu peřinu, budu ochotná na tohle zapomenout a nebudu nucena ti ukázat, proč není zrovna dobrej nápad mě budit o půl sedmé ráno!"zamumlala jsem a na hlavu si položila polštář.

,,Tak za prvé:Je už dopoledne a všichni kluci na tebe čekají se snídaní no a za druhé:vážně si myslíš, že bys mnou dokázala hnout?Nebuď naivní Eluško" pocuchal mi už tak zmuchlané vlasy.Pevně jsem přivřela oční víčka k sobě a po chvíli ticha souhlasila

,,Fajn, ale vybalíš mi kufry!"na tohle jen protočil očima a už mě tahal z postele.Dala jsem si rychlou studenou sprchu a celkově provedla ranní hygienu.Oblékla jsem se a své blonďaté vlnité vlasy si dala do jednoduchého drdolu.Před zrcadlem jsem se sama na sebe pousmála.

,,že jdeš.Už jsem si myslel, že tu vystojím celé své mládí Elizabeth"připomněl se David a společně jsme se vydali do dolního patra na snídani.Zastavili jsme se u velkého stolu kde sedělo sedm kluků s viditelně dobrou náladou.Nemohla jsem si nevšimnout Blümela který se na mě usmíval jako měsíček na hnoji.Úsměv jsem mu opětovala a šla si nandat jídlo.Zkoumala jsem bílé lesklé kachličky zdobené zlatými kousky čehosi co připomínalo natrhané papírky, když v tom jsem narazila do něčeho, co mi značně zkomplikovalo cestu.Plnou rychlostí jsem si to vpálila do Vrány jenž na mě vylil borůvkový jogurt

,,tak jseš idiot?"Nakrčila jsem obočí a společně se svým špinavým tričkem čekala na odpověď

,,Idiot?!Jedinej idiot mezi námi dvěma jsi ty!Příště koukej na cestu a neobviňuj všechny okolo.Jo a mimochodem, hezký triko, škoda že už to nepůjde vyprat"udělal smutný obličej a chvíli na to se začal smát.Věnovala jsem mu ironický úsměv a chtěla něco namítnout, když v tom mi došlo, že měl pravdu.Jestli to okamžitě nenamočím, můžu se se svým oblíbeným tričkem rozloučit.Oklepala jsem si zbytky borůvek a svůj kus oblečení, hodila do umyvadla na nedalekých WC.Já toho Havrana zabiju!Já ho tak nesnáším!Triko bylo na štěstí v pohodě až na to, že bylo opravdu celé mokré.Dobře, teď mám dvě možnosti.Projít se před celým hotelem jenž si poklidně užívá slunečné ráno s dokonalou hotelovou snídaní nebo si obléknout zmáčený kus oblečení který stále sídlil v umyvadle.Beru plán B.Oblékla jsem se a s tričkem s kterého stále odkapávaly kapky vody jsem se přemístila zpátky na pokoj.Převlékla jsem se do županu a vyčerpaně padla do postele.Proč se mi všechno od momentu co jsem přijela nedaří?!
Po chvíli litování se se vedle mě prohnula matrace.

,,Donesl jsem ti snídani, protože nevypadáš, že by ses zrovna chystala k návratu"byl to Vrána.Na truc jsem se beze slova posunula na opačnou stranu postele.

,,Mohli by jsme si promluvit?"namítl po chvilce ticha.

,,Myslím že ne.A až budeš odcházet, můžeš si s sebou odnést i to jídlo."odfrkla jsem a posadila se naproti jemu.

,,asi jsme nezačali zrovna nejlíp a já bych to rád napravil, už jen z principu, že jsi sestra mého nejlepšího kámoše.Jak jsi byla tehdy celou noc venku, měl jsem o tebe strach.A taky jsem věděl, že za to můžu já.O to víc mě to mrzelo.Ve skutečnosti nejsem takovej idiot za jakýho mě nejspíš máš.Ani já jsem se nepoznával.Takže ti chci říct velké promiň!"Dokončil svůj omluvný monolog.Tohle jsem vážně nečkala.Okamžitě tím zhasil všechny ohně mezi námi.

,,Upřímně, asi jsem se taky nechávala zrovna ukázkově.Ale mám nějaké zkušenosti s kluky jako jsi ty a popravdě, jsem se modlila aby se ty časy už nikdy neopakovaly.Takže jsem nejspíš reagovala přehnaně, ale mám k tomu své důvody.Ale tvoji vinu nepopírám.Choval ses jako idiot a je fajn, že to víš."odpověděla jsem popravdě a vyčkávala na další jeho reakci.

,,hádám, že mi asi neskočíš kolem krku ale znamená to, že začneme od začátku?"Zazubil se, snad tím nejsladším úsměvem vůbec...můžu mu snad říct ne?Elizabeth dost!Vzchop se a ani se neopovažuj zamilovat do dalšího idiota s bruslemi a hokejkou.Mé černé svědomí mi tu vážně chybělo!Nezamiluju se, jen zakopu válečnou sekeru.S úsměvem jsem kývla .

,,počkej.Nechtěla by sis dneska zabruslit?Semnou?"zeptal se přičemž vypadal jako kdyby mě právě požádal o ruku, což je mimochodem příšerná představa!

,,jindy bych tě bez přemýšlení odmítla, ale jelikož jsme se před chvílí usmířili, nemám na vybranou."souhlasila jsem.Po pár vteřinách proležených v posteli s myšlenkami točící se okolo modrookého hokejisty, jsem se rozhodla to vzít vážně.Zabijte mě někdo!,,kdy?"

,,co třeba hned?"zajiskřilo mu v očích.Ani chvíli nečekal na mojí odpověď, popadl mě za ruku a vláčel pryč z hotelového pokoje...

Moc moc děkuji všem za přečtení a za celkovou podporu příběhu🫶.
Love youuu!!!❤️🏒🥉