Nebude to lehké

Promluvte si

Pohled Davida:
Seděl jsem v kabinetě a koukal se na internet, když v tom do kabinetu skoro až vlítl Roman.
D: ,,Ahoj."
R: ,,Čau." zněl docela naštvaně.
D: ,,Děje se něco?"
R: ,,Ano, děje." začal něco zběsile hledat po celým kabinetu.
D: ,,A co?"
R: ,,Kid to o nás ví."
D: ,,A co říkal?"
R: ,,Že neni z toho nadšenej."
D: ,,Takže to je konec?"
Až teprve teď se zastavil.
R: ,,Ne, to ne." přišel ke mně a dali jsme si pusu. ,,Promiň.. Ale hledám něco, co by nás mohlo prozradit."
D: ,,Jako odposlech nebo kamera?"
R: ,,Přesně tak, protože odkud by to jinak Kid věděl.."
D: ,,Tys mu to neřekl?"
R: ,,Řekl, ale věděl, že jsme se líbali."
D: ,,A sakra.."
R: ,,A já potřebuju zjistit, kde je něco čim to zjistil."
D: ,,A víš, co by to mohlo bejt?"
R: ,,Napadla mě jen kamerka a nebo odposlech."
D: ,,Tak ti pomůžu hledat."
Roman kývl a začali jsme hledat po celým kabinetu. Už jsme nevěděli kde hledat, tak jsme zkoušeli i nemožný schovky a ejhle.. Našli.
D: ,,Už to mám." vzal jsem kamerku a podal jí Romanovi.
R: ,,Je, kde byla?"
D: ,,Tady." ukázal jsem na nástěnku, kde byla zastrčená.
R: ,,Děkuju." usmál se na mě a dali jsme si rychlou pusu.
D: ,,Není za co... A jak to bude teď dál?" zeptal jsem se Romana.
R: ,,Normálně jak to bylo do teď.. Až bude ten správnej čas, tak s tím půjdeme ven."
D: ,,Dobře, hlavně se netrap. Já si s Kidem nějak poradím."
R: ,,On je hrozně tvrdohlavý a bojím se, že bude dělat velké problémy. Ani ne tak ve škole jako nám dvoum."
D: ,,Poradíme si s tím, byli tady i horší žáci s chováním. Ne?" uklidňoval jsem ho.
R: ,,Máš pravdu." kývl.
D: ,,No vidíš."

Pohled Kida:
Pořád jsem myslel na to, že je táta s Hofbauerem... Bylo mi jedno, že je na obojí, ale hrozně mi vadil Hof.. Markét jsek to zatím neříkal, ale chtěl bych to někomu říct.. Jen se bojím to, že jakmile to řeknu, tak si mě přestane všímat nebo se mi začne smát a tim pádem se to dozví všichni a to já nechci..
Maky: ,,Kide, co je s tebou?"
K: ,,Nic."
Maky: ,,To říkaj holky, vždycky, když jim něco je, tak co?" zasmála se.
K: ,,Neřekneš to nikomu?"
Maky zavrtěla hlavou.
K: ,,Tak pojď na chodbu. Nemusí to slyšet všichni."
Vyšli jsme ze třídy ven a šli na schody nedaleko naší třídy. Sedli jsme si úplně nahoru.
Maky: ,,Tak co se děje?"
K: ,,Zjistil jsem proč se naši rozešli. Respektive proč máma tátu vyhodila."
Maky: ,,A proč?"
K: ,,Táta se mámě přiznal, že je na obojí."
Maky: ,,Jako, že je i na chlapy?"
Kývl jsem.
Maky: ,,A co budeš dělat?"
K: ,,Nic, mně je to jedno jestli táta chodí s chlapem nebo ženskou.. Horší je to s kym momentálně je."
Maky: ,,A s kým?"
Koukl jsem se jestli někdo nejde a naklonil se k ní.
K: ,,S Hofbauerem."
Maky vytřeštila oči a překvapeně na mě koukala.
Maky: ,,Děláš si srandu?" začala se smát.
K: ,,Přesně tohle jsem nechtěl, aby ses mi smála.."
Maky: ,,Ne promiň mi to, jenom... Jsem v šoku. Takže fakt s nim je?"
K: ,,Jo, mám i důkazy." vytáhl jsem telefon, kde jsem měl fotky, jak se líbaj.
Maky: ,,Jsem naprosto v šoku a nevim, co ti na to mám říct."
K: ,,Nikomu to neříkej, prosím. Táta by mě zabil."
Maky: ,,Neboj se.. Neřeknu to nikomu." objala mě.
K: ,,Děkuju, ale co mám dělat?"
Maky: ,,Promluvte si všichni 3 dohromady."
K: ,,Hofbauer je divnej.. Nechci s nim mluvit."
Maky: ,,Udělej to kvůli tátovi. Určitě ho to taky trápí."

Přistoupí Kid na nápad Maky?