Život mladé slečny

1. část

Ahuj chtěla bych vám říct o svém životě, který není úplně nejlepší. Chci vám říct co jsem si zažila a co zažívám. Tak jdem na to!!

Jednoho dne se narodila holčička, jménem Tereza. Byla to holčička se Zrzavými vlasy a zelenými oči. Její život byl ze začátku v pořádku. Ve školce bylo vše v pohodě, až jednoho dne kdy měla 6 let a musela do škole.

Jednoho dne byl první školní den, já musela jít do první třídy. Toho dne se mi tam nechtělo a brečela jsem a bála jsem se tam jít.

Mamka mi řekla ať si jdu sednout za jednou holčinou a tak jsem s brekem šla si sednou k ní. Jmenovala se Anička.

T: A-ahoj m-můžu si sednout?

A: Anu můžeš.

Všechno šlo v pořádku, já a Anička jsme se z kamarádily. Já nebyla úplně ta nejlepší kamarádka, jelikož jsem se někdy chovala fakt hnusně.

Hodněkrát jsme se nebavili a pak zas bavili. Chovala jsem se jak jedna holka, chtěla jsem být jako ona a tak jsem se chovala jak ona.

Ve škole to nic moc nebylo úplně růžový a doma taky úplně ne.

Táta chlastal a přicházel domů ožralej a hádal se s mamkou furt. Jednoho dne kdy se hádali fakt hodně tak jsem to viděla a byla jsem v klubíčku, třepala jsem se a brečela jsem.

Ve škole to bylo hrozný.

T: Paní učitelko mě není dobře, bolí mě hrozně břicho

Učitelka: běž si lehnout na koberec do zadu do třídy.

Tak jsem si šla lehnout na koberec, tam jsem ležela s totálními bolesti. Učitelka zavolala mamce ať si jde pro mě.

Tohle se stáválo furt. Furt jsem měla bolesti břicha a tak jsem byla furt doma a měla zmeškaný hodiny, to se dělo furt.

Ve škole mi všichni začali říkat že simuluji a nechci chodit do školy, tohle říkali furt a furt. Jedinou kamarádku, kterou jsem měla byla Anička, ale k ní jsem se chovala fakt hnusně, ale i tak se semnou furt bavila.

Ve 2 třídě bylo to stejný, furt říkali jak simuluji a že nechci být ve škole.

V polovině 2 třídy k nám přišla holka jménem Aneta. Já a Anička jsme se s ní začali bavit.

Já a Anička jsme chodili na kroužek, hráli jsme florbal. Byly jsme tam jen dvě holky a samí kluci. Anička někdy od tama odešla a já tam byla sama, ale nechtěla jsem tam být sama tak jsem od tama odešla taky. Já a Anička jsme byli nejlepší kamarádky, ale postupem času se bavila víc s Anet.

Já se bavila s Anet a chodila jsem s ní často ven a k ní a já se seznámila s její ségrou Nelou, jí byli nějaký 4 a mě 7. Vždycky když jsme byly venku tak jsme byli pod skluzavkou a já ji říkala různý příběhy, které mě napadli.

Když jsem byla doma tak se rodiče furt hádali předemnou a vždycky když jsem byla ve stresu tak mě bolelo břicho a furt jsem brečela a třepala jsem se a já začla spát u mamčiného známého, chodila jsem tam furt abych nemusela být doma a poslouchat jak se hádají. Všechno bylo v pořádku do té doby než mě furt v noci budil a řekl ať jdu na záchod, tak jsem šla a pak jsem si šla zas lehnout a tam to začalo furt na mě v noci sahal, sahal mi i tam dolů, nebylo to příjemný, ale nevěděla jsem co dělat když jsem se ho bála.

Co je lepší nechat se osahávat nebo poslouchat jak se rodiče hádají a mlátí se.

Fotr vždycky mamku mlátil, vím že do ní kopal a házel po ní vajíčka a taky to když mamka byla u lednice a on ji těmi dveřmi fláknul a ona ho kopla mezi a flusla na něho. Vždycky jsem to viděla já a pak jsme viděla jak mamka brečí a vždycky jsem za ní šla a utěšovala, takhle to bylo pořád a já přece byla malý dítě a nevěděla jsem co dělat. Ve škole jsem furt často chyběla. Jednoho dne měla přijít k nám sociálka kvůli tomu, nic u nás nenašli takže to bylo v pohodě, ale nevěděli že otec je tyran a mlátí mámu, před dětmi, hlavně předemnou.

Někdy ve třetí třídě to bylo zas to stejný, furt mi všichni říkali že simuluji a to nebylo vše. Jednou jsem měla vši a třetí kamarádka Anita to řekla v hodině před celou třídou a skoro všichni mi začali říkat všiváku a nechtěli se semnou bavit. Furt ode mně odcházeli i když jsem ty vši už neměla. Báli se chodit ke mně. Bylo toho hodně a já jsem to psychicky nedávala, ať už to byl výsměch od spolužáků tak hádka rodičů, bolesti břicha a osahávávání mamčiného známého. Všechno tohle bylo na mě strašně moc.

Nějak do 4 třídy to tak bylo, mamka se s taťkou rozvedli a on se nám pak vůbec nevěnoval.