i didn't cheat on you!

231 11 2
                                    

Probudilo mě třísknutí dveří. Záda mě boleli a hned jak jsem rozlepila oči věděla jsem proč. Usnula jsem opřená o gauč. V hlavě mi prolítla dnešní noc. V bytě bylo až na mě a Petra prázdno, takže Dominik asi včera odjel do Pardubic. Byla jsem ráda, nemusím aspoň Dominikovi nic vysvětlovat a pokoušet tím Dominikovu žárlivost.

Šla jsem se vysprchovat a smýt ze sebe vzpomínky ze včerejší noci. Čistila jsem si zuby a z obýváku slyšela dávící se zvuky. Ihned jsem tam běžela a naskytl se mi pohled na zvracející ho Petra. ,,Dobře ti tak, myslím že si to docela přehnal" zasmála jsem se. ,,Ehm tak to děkuju ehm ehm" nemohl si vzpomenout na jméno. ,,Terezo, jsem Tereza" ten kluk je fakt neuvěřitelnej.

,,Já, pamatuju si tě" odmlčel se. ,,Díval jsem se na tebe už když jsem byl na stagy, nešla jsi přehlídnout." usmál se. ,,Jo, bavili jsme se pak venku." přidala jsem. ,,Hledal jsem tě pak, ale nenašel" smutně se zadíval do země. ,,Hele jestli tohle praktikuješ na každym koncertě tak asi něco nebude úplně v pohodě." začala jsem vážně. Petrův včerejší stav se mi vážně nelíbil a chtěla jsem mu dát najevo, že se mu může něco stát.

Podíval se do leva, směrem do kuchyně na židli, kde visela jeho bunda. V tu ránu byl na nohou a začal nervózně prohrabávat kapsy bundy. ,,Já ti děkuju že jsi mě tam nenechala ležet, ale o mým životě víš hovno, tak se do něj laskavě neser." vyjel na mě. Úplně změnil chování a já přesně věděla co hledá.. ,,Kam jsi dala ty prášky prosimtě?" zeptal se jen tak. ,,Spláchla?" spíš to byla otázka než odpověď. ,,Děláš si prdel? No super, tak to fakt moc dík, rád jsem tě poznal" řekl chladně a byl na odchodu. A já mu jen naštvaně zakřičela na rozloučenou, že nemá zač.

Tak po tomhle rozhovoru jsem fakt nevěděla co se děje. Takhle se Petr opravdu včera nechoval. Myslela jsem že si budeme rozumět nejen opilí. Ale asi jsem se zmýlila. Vlastně jsem blbá, nechala jsem u sebe přespat cizího kluka o kterým jsem nic nevěděla.

Uklidila jsem gauč a zvratky, které mi tato milá návštěva zanechala. Ještě někdy budu chtít někomu chránit prdel. Pomyslela jsem si. Rovnou jsem uklidila celej byt a začala jsem shánět po Dominikovi.

Po šestým zazvoněním to konečně vzal. ,,Ahoj lásko, mrzí mě ten včerejšek myslíš že dneska přijedeš?" říkala jsem pravdu, opravdu mi chyběl. ,,Jsi si už zašukala a teď jsem ti dobrej?" odpověděl ostře. ,,Dominiku ty jsi pil?" už předem jsem věděla odpověď, věděla jsem jak moc se mu motá jazyk.

,,Kde jsi?" vyptávala jsem se dál. ,,U sebe" odpověděl prostě. ,,Jak se šukalo?" pokračoval. ,,Dominiku já pořád nevím o čem to mluvíš." zoufale jsem vydechla. ,,Říkáš mi jak jdeš do práce a hovno. My dva se pohádáme tak si přineseš vedle do pokoje novýho nabíječe. Museli jste být hodně potichu, ani jste mě neprobudili, tak to gratuluju. Hraješ si na svatouška a při tom jsi stejná jako ty všechny. Děvka." zasmál se. Já ale věděla že ho to bolí.

,,Dominiku doprdele já s nikym nespala." vykřikla jsem. Nenávidim když mě někdo obvinuje z něčeho co jsem neudělala. ,,Nepřijde ti to už ohraný, že pokaždý co my dva něco řešíme skončim já jako děvka? Víš kolikrát jsem tohle už od tebe slyšela?" bolelo mě to. Sotva mu dám šanci už to zase bolí, už se zase hádáme.

Najednou jako bych si vzpomněla. ,,Počkej, ty myslíš Petra?" zasmála jsem se pro změnu já. ,,No jasně, ještě se směj. Já nevim jak se jmenujou kokoti s kterýma prcáš." odpověděl s nezájmem. ,,Dominiku já-. Kolikrát ti mám sakra vysvětlovat že jsem s nikym nespala." začínal mě pěkně vytáčet.

,,Ráda bych ti to vysvětlila můžu? Nepřerušuj mě a já ti to vysvětlim." telefon jsem dala na hlasitý odposlech a byla jsem připravená mu říct všechno o mně a Petrovi. Jenže on zavěsil. Nechtěl to slyšet. S ním je to tak těžký sakra.

Zkoušela jsem mu volat. Hlasová schránka. Bylo už čtvrt na tři a Dominik se mi pořád neozýval. Jediná možnost, která to teď momentálně jistí je Kuba.

Kuba to zvedl prakticky hned. ,,Nazdar ty lamačko srdcí" přivítal mě Kuba. ,,Jakube ještě ty začínej" poraženecky jsem vydechla. ,,Co jsi mu provedla zase?" smál se.

Kuba to asi nebral úplně vážně, za což jsem byla na druhou stranu rána. Mrzelo by mě kdyby mě automaticky zavrhl i on.

,,Já mu nic neudělala, včera jsem šla do práce a my se zase pohádali. Právě kvůli práci." chtěla jsem pokračovat, ale Kuba mě přerušil.

,,Jo o tom vim, Dominik se zmínil že se mu to nelíbí." řekl narovinu. A já za to byla ráda.

Hráli tam Rychlí kluci a já se z jednim z nich seznámila. Byl to Petr. Dost jsme si rozuměli, myslim teda jako na kamarádský úrovni. Dávali jsme spolu o přestávce cigáro a pak už jsme se neviděli. Večer, respektive ráno, když jsem zamykala bar jsem na záchodě našla zfetovaného Petra, nebyl schopnej chodit, já byla unavená a chtěla spát. Tak jsem ho vzala k nám na byt. Kde podle všeho byl i Dominik. Byla jsem v práci do půl sedmý, byla jsem strašně unavená a všechno co jsem dokázala, bylo opřít se na gauč a usnout tam. A ráno nás tam asi našel Dominik." vysypala jsem to na něj.

,,No teda kočko, neděláš mu to vůbec lehký." vzdychl Kuba a pokračoval. ,,Dominik je žárlivej, to víme všichni. Ale tak já najít svojí holku ležet vedle kluka asi bych byl taky naštvanej. Asi bych to teda neřešil jako Dominik, že se naseru a jdu se ožrat a nenechám si to vysvětlit, ale tak to je náš Dominik. A fakt nic nebylo Terez?" ujistil se.

,,Ne vážně ne Kubo, já chtěla volat záchranku, ale asi by z toho měl problém a já mu nechtěla ještě přitěžovat. Oba dva jsme fakt nebyli ve stavu že bysme byli schopni spolu spát. Navíc já bych tohle Dominikovi nikdy neudělala. S Petrem jsme se ráno pohádali, protože jsem mu vyhodila drogy do hajzlu" odfrkla jsem si nad vzpomínkou.

,,Jo to je klasickej Petr. Ted to jde s ním hodně z kopce, myslím ohledně drog." upřesnil Kuba. ,,Kubo teď mi prosimtě řekni co mám dělat? Už mi z toho všeho jde hlava kolem. Pořád něco řešíme. Já Dominika strašně miluju, ale jsem z toho všeho už hrozně unavená." stěžovala jsem si Kubovi. Já už ale vážně byla zoufalá a potřebovala jsem radu.

,,Ne aby tě napadlo se s ním rozejít Terez a odejít za Petrem. Ten tvůj minulej rozchod ho totálně dojebal a mám pocit že tohle by už nedal." zhrozil se Kuba. ,,Ne to se neboj, nemám v plánu se s ním rozejít a ani chodit s Petrem. Mám svých starostí dost a myslím že ani já bych už psychicky nezvládla ještě boj se závislostí." vrátila jsem se k Petrovi a drogám.

,,Můžu přijet? Chci to Dominikovi vysvětlit. Strašně mi chybí." posmutněla jsem si. ,,Teď ne Terko, zkusím s nim promluvit. ale Dominik zase pil a pochybuju že se s ním půjde bavit. Navíc než přijedeš do Pardubic bude už tma a myslím si že by se to Dominikovi nelíbilo. Zítra sedni na vlak a přijeď kdy chceš."

,,Dobře, pozdravuj Dominika." loučila jsem se. ,,Budu, pa" zavěsil.

Byla jsem vážně zničená. Jak psychicky, tak fyzicky. Naspala jsem toho málo a naše hádka tomu moc nepřidala. Chtěla bych mít už klid. Ležet Dominikovi v objetí a užívat si jet přítomnost nás dvou.

Láska je nebezpečná věcKde žijí příběhy. Začni objevovat