Sylva už půl roku bydlela se svým milujícím přítelem Ondrou, ale nikdy pořádně neměli sex. On zájem měl, ale ona cítila vzrušení jen velmi vzácně a když už tak toho nebylo moc a navíc se hodně styděla, a tak to nanejvýš vždycky skončilo jen u objímání, doteků a polibků.
Poté co si ale přečetla určitý komiks jehož ústředním tématem bylo BDSM, něco se v ní změnilo. Chápejte správně, byl to první pornografický materiál, kterému se kdy doopravdy věnovala. Už když to četla začala být vzrušená víc, než snad kdy v životě byla a měla takovou chuť skočit na svého přítele, který spal ve vedlejším pokoji po noční, že musela přestat číst, aby se nezbláznila nebo ho nevzbudila. Později se pak dvakrát hodně intenzivně pomazlili, ale pořád to bylo jen mazlení.
Avšak nejen že objevila nové hranice své sexuality. Začala si uvědomovat, že je asi domina. V komiksu ji vždycky nejvíc vzrušoval pohled na spoutanou submisivní partnerku. A samozřejmě taky na to jak si s ní její domina pohrává. Vlastně až později si uvědomila, že naopak samotný pohled na zlověstnou dominu toho s ní moc nedělal. Mohlo to však být poznat také z toho, jak ráda Ondru lechtala nebo ho jinak zlobila. Díky téhle aktivitě taky zjistila, že Ondra je spíše submisivní, i když se samozřejmě i tak snažil bránit. Poslední změna od přečtení oné knihy, byla, že si občas začala představovat svého miláčka Ondru svázaného s roztaženýma rukama i nohama na posteli. Z Ondrových komentářů zjistila, že se občas začne prohnaně usmívat, ve chvílích kdy na něj takhle myslí, i když mu to neříká. A i když se Ondrovi svěřila s touhle svojí fantasií, nikdy se neodvážila navrhnout, aby to opravdu zkusili. Dokonce i přestože minimálně jednou naznačil, že mu ta představa není nepříjemná. Jediné v čem se tyhle Sylviny chutě nakonec projevovaly bylo, že se k němu při mazlení někdy chovala dominantně, když mu pevně držela zápěstí přitisknutá na polštáři a líbala ho.
Zlom nastal, když k nim přijela na návštěvu Ondrova druhá přítelkyně. Na požádání jim přivezla druhý díl oné obrázkové knihy. V té bylo ještě víc zajímavých zpodobnění vzrušujících hrátek. Oproti druhému dílu se v tom prvním postavy spíše jen oťukávaly, jejich vztah teprve začínal. Tady se už autor víc rozjel a neřešil tolik jak to vypadá před začátkem seance, nebo tolika obrázky klidového mazlení po sexu. Když si to Sylva ještě ten večer četla, tolik ji to zaujalo, že asi v třetině úplně přestala číst příběh mimo seance a jenom přeskakovala k dalším pasážím, kde se hlavní subinka příběhu dostávala do dalších a dalších prekérních, nadržených situací.
Tu noc toho Sylva moc nenaspala, jak si způsobovala orgasmy prstem vedle spícího partnera, který o tom vůbec nevěděl, dokud ho omylem neprobudila nechtěným vzdychem, načež zase usnul, když zjistil, že se nic špatného neděje. Už bylo přece jen pozdě v noci.
Další den, byla doma sama, a tak strávila až příliš mnoho času ležením v posteli a fantazírováním o tom, co by s Ondrou chtěla dělat. Předtím to byly vždycky spíše nejasné představy. Věděla, že ho chce mít svázaného, ale už ji moc nenapadalo, co by s ním dělala dál. Teď se jí do hlavy hrnuly různé nápady a musela trávit čas tím, že se je snažila uspořádat do vhodného pořadí a vyřadit ty které by mohly být trochu moc odvážné na první hru nebo si nebyla moc jistá, jak by Ondra reagoval, což by mohlo zkazit atmosféru, což by u té úplně první hry bylo hodně nepříjemné.
Taky na sobě testovala některé typy svázání, které ji napadly, aby našla takový, který bude fungovat a trochu prohledávala věci, které by ke hře mohla použít. Měla štěstí i v tom, že mezi první knihou a druhou knihou byla navštívit svoji mámu a protože už tušila, že by mohly být jednou potřeba, vzala si odtamtud provázky na kterých kdysi ve skautu cvičila vázání uzlů. Ne, že by si moc uzlů pamatovala...
Chvíli jí trvalo vymyslet a ozkoušet správný způsob, protože už netoužila po obyčejné pozici s roztaženými končetinami. Chtěla aby Ondra ležel na zádech s roztaženýma nohama, které ale měly být hodně pokrčené s koleny ve vzduchu a aby nemohl stehna sevřít k sobě nebo se nějak převrátit na bok. Taky musela zapojit fantazii, protože se jí nechtělo utrácet za další krámy, a tak pracovala jen se skautskými uzlovačkami a tím málem, co ještě doma vyštrachala. Nakonec se jí zadařilo. Taky mu chtěla zakrýt oči. Zkusila vyrobit i roubík. Fungoval, ale měla strach, že Ondru by mohla při jejich první hře vyděsit představa, že nemůže vyřknout záchranné slovíčko, takže se na to vykašlala.
