*(*13*)*

123 10 15
                                    

Nahned jsem přestal přirážet a hleděl jsem směrem k Renjimu. Rozbušelo se mi srdce. Nedokázal jsem se ani pohnout natož mrknout.

Věděl jsem, že je zle.

Renji se za námi rozešel. Benji vypadal že spí a při tom z hluboka a rychle dýchal.

Renji mě prudce odstrčil od Benjiho. Vyjel jsem z něj a spadl na zem. Sleduji jak Renji obléká Benjiho a bere si ho do náruče a někam odcházejí.

Zapl jsem si kalhoty a jakoby se nic nestalo jsem se zapojil zpět mezi kluky, kteří už byli dobře v náladě.

Pohled Benji...

Probudil jsem se ve měkké posteli. Celé tělo mě bolelo, tak se neodvážím hnout.

Pozoruji strop a na něm velký diamantový lustr.

Hrozně moc mě třešťí hlava...

Na chvilku znovu zavřu oči.

Nahned jsem znovu usnul.

Až po nějaké době mě probudil pohyb vedle mě. Leniví otevřít oči se jen otočím a zabořím hlavu více do polštáře.

Uslyším lehké uchechtnutí a jak mi někdo sáhl do vlasů. Jen se pousměji a nechám se drbat.

Po chvíli, ale oči pootevřu. Zažmourám a podívám se na dotyčného co vedle mě leží.

Renji pozoroval každý můj pohyb a hrál si s mými vlasy.

"Jak se cítíš?" Řekl potichu a zároveň vážně.

Jsem snad nemocný, že se mě ptá jak se cítím?

"Normálně? Jak bych se měl cítit?" Odpovím.

Vypadal divně, jako kdyby si oddych nebo tak něco.

"Stalo se snad něco?" Zeptám se.

Neodpověděl a pomalu se začal dostávat z postele. Rychle se posadím. Náhle mnou projela bolest, kterou jsem nikdy ještě necítil.

Siknu a bolestí zavřu oči.

"Vezmu ti léky na bolest. Zůstaň tady." Řekl a odešel.

Co se to sakra se mnou děje? On to věděl, že mi něco je nebo co? Nechápu to.

A co se vůbec včera stalo? A jak jsem se dostal do postele? Počkat, proč jsem v Renjiho pokoji?

Tak jo dáme si to dohromady. Včera jsme byly všichni venku... V parku. Já zjistil, že nemusím závodit, tak jsme šli pít na naše místo.

A tam už mám okno. Co jsem všechno pil? Pamatuji si vodku a džus nejspíše. Ale nic víc. Proč mě to tak vyplo?

Nebylo v tom džusu něco? A kdo mi ho vůbec dal?

Pomalu vstanu z postele. Hrozně mě bolí zadek a kostrč plus boky, ale extrémně. Opřu se o zeď rukou a pomalu chci jít do koupelny, která je na chodbě.

Ale najednou se otevřou dveře. Renji měl tác s jídlem v ruce a pak prášek s vodou.

"Kam jdeš?" Zeptal se a položil věci na noční stolek u kterého jsem stál.

"Do koupelny." Řeknu jen. Proč se o mě vůbec tolik stará?

Bez váhání mi dal prášek ať ho zapiju. Hned jsem tak učinil.

Náhle mě chytl za ruku a kolem ramen a pomalu mi pomohl do koupelny.

"Co se včera stalo, že mě bolí zadek?" Renji nic neříkal a pomohl mi ke sprše.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 09, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

// Z Šikany V Lásku// Kde žijí příběhy. Začni objevovat