Krutovláda

17.Čarovné oči

Tak uběhlo už několik dní a David už byl zase u Blančina obrazu, díval se na něj jako vždycky když měl volnou chvíli. 

,,Protože vždy když měl volnou chvíli, tak šel vždycky sem a díval se na její obraz."

Dělal to už takhle několik dní, vlastně už od toho dne co její obraz spatřil. Pořád se sem vracel a měl pocit jako by ho snad ten obraz k sobě nějakou neznámou silou vábil a přitahoval.

Díval se na ten obraz snad pořád a pořád jako by toho obrazu a té dívky co byla na něm nemohl nabažit.

,,Měla tak překrásnou tvář a ty její nádherné oči a neskutečně krásné vlasy."

Měl pocit jako by ho svou krásou a svým krásným pohledem úplně očarovala. Díval se na ní každý den a úplně hltal pohledem ty její oči a tu její krásu, a ten její překrásný úsměv.

Který mu vždy vykouzlil úsměv na rtu.

Přál si aby se na něj takhle usmívala i ve skutečnosti a aby celý její překrásný úsměv patřil jen jemu stejně tak jako ona.

Nemohl se nabažit pohledem do jejich očí a přál se jí i dotýkat. 

Toužil po tom.

Kéž by se jí už mohl i dotknout a kéž by se na něj usmívala i takhle až budou spolu oba spát v jednom loži.

Toužil po tom aby se do něj zamilovala, protože on se už do ní zamiloval a nemohl odtrhnout své oči z jejího obrazu a každý den tady vždy obdivoval její krásu.

Byla tak nádherná a on už po ní začínal toužit, přál si se s ní už i konečně milovat. Toužil po tom jak zlíbá celé její nádherné tělo.

 Které bylo tak překrásné jako ona sama.

I když věděl to co mu říkala jeho matka že se do ní nemůže hned zamilovat že předtím než se do ní zamiluje že jí musí zlomit, jenže on si nemohl pomoct. Pořád na ní musel myslet i na ty její nádherné oči které se na něj dívaly z obrazu. Byla skoro jako by byla živá, tolik si přál aby tu byla s ním a aby tu stala vedle něj. Kdyby mohl tak by ji hned políbil a vzal do náruče, ale věděl že tohle udělat nesmí a vlastně teď ani nemůže.

Protože napřed musí dát své nevěstě za to že před ním utekla co proto, i když by ji nejraději vzal hned kolem pasu a vášnivě ji zlíbal.

David měl už sice nějaké ženy ale žádná z nich nebyla tak překrásná, tak jako ta dívka na tomto obrazu a po žádné z nich netoužil tolik tak jako po ní.

 ,,Po své nevěstě princezně Blance."

Možná jen snad Mariana kterou poznal kdysi dávno byla taková, ale to už je hodně stará a taky hodně dlouhá historie která pro něj neskončila dobře a ke které se už nechce vracet.