Kapitola 1.

21 1 0
                                    

Ráno když jsem šla do školy narazil do mě nějaký kluk, byl dost zvláštní, měl žlutočerné oči, špičaté zuby a uši. Ten kluk mě celkem vyděsil, ale omluvil se mi ,,Promiň neviděl jsem tě, hledám vlky co kořist mají zde". Tu větu jsem pochopila jen z části, protože mi nešlo do hlavy co těmi vlky myslel a tak sem mu na to odpověděla ,,V pohodě a jací vlci" na to už mi neodpověděl a šel pryč. Cestou do školy jsem o tom přemýšlela, všichni furt četli něco o vlkodlacích a teď ještě tohle. Když jsem všechno ve škole Jessie řekla tak si myslela že si dělám srandu, ale potom když se koukla z okna naší třídy tak on tam zrovna procházel ,,Hej Charlotte koukej, není to on?" ,,Jo to je on". Vůbec sem nechápala co tam dělá a tak jsme po škole šli s Jessie k nám domů a něco jsme se snažili o tom klukovy zjistit. Seděli jsme a v klidu jsme hledali informace o žlutých očích, špičatých zubech a uších, najednou jsme slyšeli jak někdo u moře křičí o pomoc. Okamžitě jsme všeho nechali a běželi jsme tam. Ležela tam mrtvá dívka, která chodila k nám na školu zavolali jsme policii a čekali jsme ,,Charlotte kdo to mohl udělat!?" ,,To nevím, ale támhle jde ten kluk". Ano byl tam ten divný kluk a rozeběhl se k nám ,,Em kdo jsi a proč tu jsi" ,,Jsem Fred Williams a vy?" ,,Já sem Charllote a tohle je Jessie, našli jsme tady mrtvolu nevíš o tom něco?" ,,Ne vůbec nic.." ,,Hm no dobře no" řekla sem a mezitím přijela policie. Ptali se mě na různé otázky, nějak sem se jim snažila popsat co se stalo a že víc nevím, dala jsem jim své telefonní číslo a odjeli. S Jessie jsme pořád nechápali toho divného kluka a bylo opravdu zvláštní že ta dívka měla pokousaný krk a nohy. Blížili se prázdniny a každé ráno bylo pořád stejné, v sedm hodin vstávat udělat si svačinu, rutinu a jít. Když jsme dostávali vysvědčení tak jsem měla vyznamenání, pět dvojek (Chvalitebný) a samé jedničky (Výborný). Táta mě vzal na nákupy a já jsem si koupila spoustu nových knížek o vlkodlacích a také upírech, protože o těch se začalo mluvit víc a víc než předtím. Zavolala jsem Jessie aby k nám přišla že mám pro ni překvapení. Čekala jsem tak půl hodiny než přišla a pak se ozval zvonek, seběhla jsem dolů a otevřela jsem jí dveře ,,Ahoj Jessie tak pojď, musím ti ukázat to překvapení" ,,Ty jo já se tak těším a jinak ahoj". Vzala jsem ji teda nahoru a ukázala jí ty knížky, jednu jsem jí dala aby jsme mohli číst spolu ,,Charlotte děkuju moc ty si tak hodná!" ,,Jojo není vůbec za co". Četli jsme tak dvě hodiny a zjistili jsme že Fred je něco jako vlkodlak, dost nás to vyděsilo. Na upíry a vlkodlaky jsme s Jessie nevěřili a mysleli jsme si že má jen umělé uši, oči a i zuby, ale pak jsme trochu zapřemýšleli a došlo nám, že když ho Jessie minule viděla před tou školou, tak on jí ne a strašně moc rychle zmizel, bylo to jako teleportace akorát že on se rozběhl. Takže vlastně tu dívku mohl zabít on, nic jsme o něm nevěděli kromě toho že se jmenuje Fred Williams a je vlkodlak. Ten den když zemřela ta dívka tak on byl zrovna nahoře na cestě, což by mohlo znamenat že to opravdu udělal on. Když už chtěla jít večer Jessie domů tak jsme z mého pokoje zahlédli Freda před domem ,,No.. a co teď" řekla Jessie protože se bála ,,Hele Jessie zavolej rodičům že tu přespíš" ,,Skvělej nápad!" Jessie teda zavolala rodičům a oni jí to dovolili, takže u nás přespala. Ráno jsme chtěli jít do lesa na borůvky, ale když jsme vyšli z domu zase tam stál Fred ,,CO TADY ZASE DĚLÁŠ!" Zakřičela na něj Jessie a od jí docela v klidu odpověděl ,,Hlídám to tady teď když už víte kdo jsem tak se mě nemusíte bát, já chápu že je to dost děsivý, ale já vím kdo tu holku zabil" ,,Opravdu?" ,,Charlotte nemluv s ním vůbec, kdo ví co nám udělá" ,,Neboj Jessie jestli nám to řekne tak můžeme být v klidu a on nám určitě rád ukáže tu osobu že?" ,,Když to půjde tak vám ji ukážu ano, udělal to Rick" ,,Kdo je Rick?" zeptala se ho Jessie ,,Rick je upír, on nemá rád lidi, už mnohokrát jsem se ho pokoušel zabít, ale marně". Když jsme teď věděli že jsou tady i upíři bylo to ještě horší než předtím. S Fredem jsme se začali přátelit a on nám toho o sobě řekl víc, dali jsme si na sebe kontakt a chodili jsme spolu ven.

Sladká dušeKde žijí příběhy. Začni objevovat