Narozeniny a první den školy

42 3 0
                                    

Právě se nacházíme v baráku, zahrada posetá, dveře z dubového dřeva a střecha z červených tašek.
Uvnitř baráku rodinka.
Otec Gregor se právě obléká do černého obleku, protože vyráží na pohovor. Matka ještě spí a budík zazvoní za pár vteřin, právě zazvonil a okamžitě Jenny letí do kuchyně udělat svačiny pro děti.
Děti? Jaké děti? Přesně tahle rodina má děti a to rovnou tři. Všichni tři spí v jednom pokoji.
Každý z nich má jednu vlastnost a to mluvit pravdu, ani jeden z nich nikdy nelhal a o tom také svědčí jak žijí. Jack se právě vzbudil, on je právě z nich nejmladší a vždycky se těší do školy. Narozdíl od Johnnyho, který už nechodí na základní školu, vůbec se mu nechce chodit na střední. Hlavně nezapomeňme na Toma, asi ten střední kluk, který má nejvíc problémů, jak ve škole tak i doma.
Okamžitě se převlékli a šli do kuchyně.

Zajímavé že matka stihla tak rychle udělat svačiny a snídani.
Jack, Tom a Johnny snědli snídani a než odešli tak Jenny jim ještě řekla: "Nechcete dneska do kina?"
Ani neodpověděli a odešli.

Gregor a Jenny zůstali v domě sami, ale to jen na chvíli.
Jenny upravovala manželovi červeně rudou kravatu, Gregor chtěl spíš motýlek, ale Jenny trvala na kravatě.
"Víš co je dneska za den?"
Zeptal se Gregor. Jenny mu samozřejmě odpověděla že ví a nemusí se bát: "Ano vím, jsem matka a vím kdy má moje dítě narozeniny," Gregor kývl hlavou, odešel do své černé audiny a odjel na pohovor.

Když Johnny šel na střední tak mezitím, Tom a Jack došli do školy, která byla oranžová s modrým pruhem. Vešli do skleněných dveří a šli do svých tříd, které se nacházeli ve třetím patře.
Tom vešel do své a většina žáků tam už byla, tak se hned posadil na své obvyklé místo.
Také si všiml nového žáka a ten se něj taky podíval. Okamžitě k Tomovi šel a začal mu povídat: " Ahoj, jak se máš? Já jsem Henry," a podal mu ruku. Tom mu podal také ruku a také se představil.

Každý rok sedí Tom sám v lavici a Henry se ho zeptal, jestli může sedět vedle něj. Tom samozřejmě byl šťastný a byl rád, že bude mít někoho vedle sebe. Henry si sedl a začali si povídat o běžných věcech.

Učitel přišel do třídy, celá třída se postavila, ale učitel naznačil rukou ať sedí a pozdravil celou třídu a začal říkat, jak je zvykem svůj proslov: "Zdravím vás v posledním školním roce základní školy, doufám že se vám poslední rok tady bude líbit, ale než se vrhnem do školního řádu, tak si představíme vašeho nového spolužáka, Henryho Drinexe.
Mohl by ses představit Henry?"
Henry kývl hlavou a šel před tabuli: "Jmenuji se Henry Drinex, jsem sirotek a bydlím v domově mládeže se svými bráchy. Rád hraju sport, ale nedávám tomu takovou přednost."

Jeden žák zvedl ruku a než mu svolil učitel k mluvení tak řekl: "Mohu mít otázku? Proč si tak malý?" Henry nechápal a myslel, že je velký dostatečně a odpověděl otázkou: "Co tím myslíš?" Samozřejmě mu také odpověděl soudně: "Jmenuji se Zakar Müller, pocházím z Německa a měřím 186 centimetrů, ale ty měříš tak 150 centimetrů." Učitel mu řekl, ať se posadí, Henry šel si sednout.

Učitel tedy řekl celý školní řád a k tomu přidal ještě jedno pravidlo: "Pokud se stane to co minulý rok, tak bude dotyčný žák víc potrestán, než poznámkou. Máte přestávku."

Henry a Tom zůstali ve třídě a Henry se začal vyptávat Toma, co se stalo minulý rok a Tom mu raději řekl, aby to neřešil.

Poté co všichni šli domů, tak mezitím se odehrával pohovor v Coloradu.

Gregor čekal v čekárně do té doby než ho zavolají.
"Pan Wasterman!" Slyšel ze dveří výkřik a šel dovnitř a okamžitě pozdravil.
Paní s červenými dlouhými vlnitými vlasy začala podávat otázky ve stylu, jak se jmenuje, odkud je a tak dále.
Gregor na ně odpovídal pozoruhodně dobře, když už pokazil patnáct pohovorů.
Jenže, když se zeptala, jestli tráví čas s dětmi, tak neznal odpověď a mlčel.
Paní to řekla znova, protože si myslela že přeslechl a když asi po třech minutách odpověděl: "Ano."
Paní řekla, že mu zavolají. Gregor tedy odešel a šel domů.

Když Tom a Henry skončili školu, rozloučili se a šli domů. Jack čekal na Toma před školou na dřevěné lavičce, která je vyrobena z břízy.
Tom za ním šel a tak šli domů.

Gregor se dostavil dřív domů než děti, Jenny ho znovu pozdravila a zeptala se: "Ahoj, jak to šlo?"
Gregor zavrtěl hlavou a řekl: "Nešlo to." Jenny obejmula Gregora a hned slyšeli jak klepou děti.
Jenny okamžitě připravila dort na stůl a šla otevřít. Gregor ihned se šel převlíknout a hned šel zpátky do kuchyně.

Jak Jenny otevřela, tak Jack šel první do chodby a Jenny zastavila Toma: "Jak se dařilo?" Tom byl poprvé za tu dobu co chodí do školy šťastný, takže jí nadšeně řekl: "Bylo to perfektní." Jenny ho pohladila po hlavě a jeho blonďatých vlasech. Řekla mu že má pro něj překvapení a ať si zavře oči. Šla tedy do kuchyně a vykřikla: "Můžeš!"
Tom tedy šel do kuchyně a všichni vykřikli: "Všechno nejlepší." Tom se usmíval, jak viděl jak jsou všichni šťastný, ale když viděl, že tu není Johnny, tak pomalu se jeho úsměv uzavíral k neutralitě.

Tom se otočil a šel do pokoje a Jack šel okamžitě za ním.
"Co se děje?" Zeptal se ho.
Tom neodpovídal a byl smutný.
Jenny okamžitě otevřela dveře pokoje a také se zeptala: "Co se stalo?" Tom teda odpověděl: "Kde je Johnny?"

Jenny si to vůbec neuvědomila a začala mu volat telefonem a nikdo nezvedal. Jenny to opakovaně zkoušela, ale mezitím byl Johnny s nějakou holkou.

Legenda Kde žijí příběhy. Začni objevovat