Magie nás spojila, ať nás tedy člověk nerozdělí -HPFF

3.

Sakra! Sakra! Sakra! Na nic jiného nedokázal v tu chvíli myslet. Jeho život se právě zbortil na tisíc kousků. A to vlastně stále nevěděl jak. „Hej, Tichošlápku, jsi v pohodě?“ drcnul do něj James. „Co? Jo jasně,“ zašklebil se v pokusu o úsměv. „Asi si zajdu na čerstvý vzduch, je tu dusno,“ dodal. Nečekal na přítelovu reakci a vyrazil k východu. Až příliš pozdě si uvědomil, že Evansová s Moonym tam stále stojí. „Siriusi!“ zamával na něj Remus a usmál se zářivým úsměvem. Proč  mi tohle děláš? pomyslel si zoufale Sirius. Měl pocit, že kdyby teď zemřel, zemřel by jako ten nejšťastnější čaroděj pod sluncem. „Reme, Evansová,“ kývnul co nejpřirozeněji těm dvěma. „Co hlídka?“ „Raději se neptej,“ odbyl ho rychle Remus s ostražitým pohledem mířeným k rudovlásce s vražedným výrazem. Jenže už bylo pozdě. „Ti mizerní zmijozelé! Prostě si musí prosadit svou, i když jsou to jen třeťáci. Ten jeden mě nazval Potterovi holkou!“ rozčilovala se Lily. „Vážně?“ hrál překvapeného Sirius, i když tušil z nějakého důvodu přesně, o koho se jedná. „Stejně to bude vaše chyba. Byl to totiž tvůj bratr.“ Nespletl se. „Ehm.... Tak já raději jdu,“ začal couvat z dosahu mladé nebelvírky v případě, že by si to s ním chtěla vyřídit. „Kam jdeš?“ zeptal se ho Remus. „Ale, jen na čerstvý vzduch,“ mávl rukou a vypařil se. V zádech ještě cítil vlkodlakův pohled. Provázel ho dokud se za ním nezavřel obraz.
___________

Došel až ke kuchyni. Věděl, že v tuhle dobu, chvíli po večerce, tam skřítky ještě zastihne, i to, že ho neprozradí, a tak se rozhodl zajít na něco dobrého. Potřeboval přemýšlet, k čemuž možná bude nutné i něco silnější. Polechtal tedy hrušku na nose a vešel do prostorné, studentům ve skutečnosti zapovězené, kuchyně. Skřítci tu už jen poklizeli, ale jakmile si ho první všiml, zastavili se a rozeběhli se k němu. „Pane Blacku! Už dávno byla večerka, neměl byste tu být!“ začala se rozčilovat jedna skřítka. Patřila k těm nejotrlejším. Zbytek se na ni díval se směsicí souhlasu (s tím, co řekla) a odporu (dovolila si odporovat kouzelníkovi!). „Já vím,“ souhlasil, „ale znáte mě,“ pokrčil bezděčně rameny, „pravilda se mě netýkají. K tomu dnes tu jsem jen pro něco malého k snědku.“ „To je přeci jasné,“ brblá skřítka, jenže Sirius už věděl, co musí říct, aby podlehla. „Výběr nechám na tobě, od tebe dostanu vždycky, na co mám chuť.“ Tváře tvorečka zčervenaly studem, načež oči lehce změkly, ale ani tak si skřítka neodpustila poslední zabručení: „Vím přesně, o co vám jde pane, ale na mě si nepřijdete. “ Chtě nechtě mu to o něco zlepšilo na chvilku náladu. Tu mu ještě o něco vylepšila právě udělaná palačinka s horkou čokoládou. Skřítci prostě vědí, co dělat, když člověk potřebuje zlepšit náladu.
Jakmile svou palačinka dojedl, všechna dobrá nálada z něj odpadla. Byl v obrovském problému a výjimečně za to nemohl on. Proč se musel jeho druhém stát zrovna Remus? Jeho kamarád, hned druhý nejlepší. Jak vůbec mohl teď myslet na to, že by ho rodina mohla donutit splnit děsivou tradici? Kdyby šlo o nějakou neznámou holku, vše by nějak zvládl, ale jeho přítel? To prostě nemohl dovolit! Nikdo to nesměl zjistit... Hlavně samotný Remus, mohlo by mu to zjištění ublížit. Věděl, jak si jeho vlkodlak zakládal na jejich přátelství, jak by ho vůbec mohl něčím takovým zničit? Remus měl narozeniny v březnu, zbývaly mu tedy asi pět měsíců, spíš čtyři, zařídit nějak, aby to nezjistil. S ujištěním, že zítra zajde večer pátrat do knihovny, se vydal zpátky do věže. V hale však narazil na někoho, koho by vůbec nečekal.
_______________

Remus hleděl za vzdalujícími se zády. Jakmile Sirius přišel k nim, poznal, že se něco změnilo. Jeho pach, který Remus jako vlkodlak vnímal velice citlivě, se nepatrně změnil. Nedokázal najít vhodné slovo pro tu změnu, ale nejbližší bylo, že zesládl. Nemusel přemýšlet dlouho, aby pochopil, že si jeho přítel již prošel svým Zjištěním. „Nechoval se nějak divně?“ zamračila se rudovláska vedle něj, která se již uklidnila. „Tak se chová už od cesty vlakem,“ odpověděl jí. „Zřejmě ho něco trápí, ale nechce to nikohu říct. Netuším vůbec, o co jde.“ „Hm,“ promyšleně protáhla Lily. „Zkusím se podívat do knih, mám totiž pocit, že to na spojení se Zjištěním.“ „Díky Lily,“ usmál se na ni Moony. Ze srdce mu spadl drobný kamínek, o němž netušil, že tam je. „Pomůžu ti,“ nabídl se, „stejně musíme udělat tu esej do lektvarů.“ Dívka se usmála.
________________

Po tom, co potkal i s přáteli nebelvírské prefekty, což zahrnovalo i tu otravnou mudlovskou šmejdku, měl tak špatnou náladu, že ho Greengrassová poslala zpět ven, aby si tam pročistil hlavu. Na tom i pracoval, docela se mu dařilo si urovnat náladu, když najednou musel narazit na svého bratra. Už od začátku roku věděl, že se jeho starší bratr chová divně, nemusel ani hádat příliš proč. I jeho ta tradice děsila, ale u něj šlo o něco jiného, on ji určitě splní. Nechtěl kráčet ve stopách neposlušného bratra. Ten teď musel volit. A dnes již pravděpodobně zjistil, kdo je jeho druhou polovičku. A on měl konečně něco, na čem si mohl zlepšit náladu.
„Tak co bratříčku, už znáš svou druhou polovičku? Znáš tu holku vůbec? A ví už, co ji čeká?“ Pohled v Siriusových očích, do té doby neurčitých, ztvrdl. Takže už něco věděl, usoudil Reg. „Do toho ti nic není pejsku,“ zavrčel starší z chlapců. „Těším se, až na řadu přijdeš ty. Ty si svůj život hodláš zničit, že?“ Daroval mu ještě jeden pohled a otočil se, že odejde, ale nakonec se ještě zarazil. „A nenavážejte se do Evansové, že je Jamesova holka. Jestli zjistím, že jsi to udělal ještě jednou, budeš toho litovat.“ Regulus věděl, že takovou chybu už znovu udělat nemůže. Bratr to myslel vážně, jenže on si nemohl pomoct. Štvalo ho, jak všichni věřili tomu, že Evansová bude druhou polovičkou Jamese Pottera, aniž by k tomu měli důvod! Vždyť nikdo nemohl tušit, jak to bude. Ani sám vlastně netušil, proč ho tak štve, ale musel se ozvat. „Ty se připrav, že jakmile se pokusíš zvednout na mě hůlku, vrátím ti to stonásobně.“
_____________

Ahojky,
tady máte další kapitolu. Sirius už ví, kdo je jeho spřízněná duše a našel už i své řešení problému. Stejně tak už tu máme i Rega, který nám tak trošku žárlí na Lily, nebo ho to vážně jen štve?
No nic,
u další kapitoly!
Františka