Měl to být další obyčejný den Lenčina života,jenže osud chtěl asi jinak.
Lenka seděla sama v lavicia nudila se.Byla hodina biologie,kterou měla jindy ráda ale teď se nevěděla proč nemohla soustředit.Najednou někdo zaklepal na dveře.Vešla ředitelka.
Řekla"Žáci chtěla bych vám přetctavit vašeho nového spolužáka Martina.A posaď se třeba...třeba...k Lence!Lenka se podívá kdo to je a strnula.Ten kluk byl jako sen každé holky.Rozčesané černé vlasy,oříškově hnědé oči,kožená bunda a vyprané džíny.Normálně slyšela jak všem spadla čelist.Holky závistivě vzdychaly že si sedne ke mně a ne knim.S úsměvem se ke mně vydal.Pozdravil mě"Ahoj já sem Martin.A ty jsi Lenka že?Lenka odpověděla"Ano,moc mě těší.Doufám že se ti tu bude líbit.I když to tu nebudeš mít jednoduché.Když si přišel slišela jsem 20 násobné spadnutí čelistí.Začal se smát.
"Tak to určitě kecáš."To teda ne.I vjinejch třídách.Dokonce i učitelce.
Učitelka zadržela příval slov."Je dobře že si hned tak rozumíte,ale teď pokračujeme v hodině.Podíval se na ni nádherným,hřejivým úsměvem,a ona hned věděla že to je osud.
Napište komentáře jestli se líbí brzy budu pokračovat.☺☺☺☺
