Legenda

Knížka z budoucnosti

Tom s Jackem seděli právě na autobusové zastávce. Byli tam jenom dva, z důvodu ředitelského volna na střední škole.

Když autobus přijel, tak Jack cítil u krku mráz a otočil se.
Tom ho rychle chytl za ruku a řekl: „Pojď, jdeme.“
Tom a Jack si sedli do autobusu a odjeli do školy.

Mezitím v domově mládeže, vidíme Henryho, jak se také připravuje do školy.
Henry měl stále sny o dvou mrtvých dětech.
Snažil se k tomu jenom přihlížet, ale musel to nějak řešit.
Začal chodit k psychiatrovi, ale ani ten nedokázal přesvědčit Henryho, že to jsou sny.
Henry to vzal tedy do vlastních rukou a začal tedy číst každou knížku v knihovně.

Nic se zatím nedozvěděl, do doby než narazil na knížku s názvem Timothy Sorensen.

Tato knížka, není tak normální knížka, protože je to deník.
Deník Timothyho, ve kterém píše:

Moje království je bohaté, máme strašně moc jídla, surovin a hlavně moc vojáků. Římané věří v bohy, ale my věříme v mimozemšťany a jednoho jsem viděl, bezrukého a slabého.

Henry se do ní začetl a začal číst i o hodině ve škole.
Tom se díval na obal knížky a docela ho to zaujalo.
„Co je to za knížku?“ zeptal se Henryho.
Henry se na něj dvakrát podíval a řekl mu: „To je knížka o Dánskem království.“
Tom tedy se věnoval hodině.
Henry i druhou hodinu, jenom četl a i když skončila škola, nepřestal číst v buse.

Když Tom a Jack byli doma, tak se Tom díval na internetu, co je ta knížka zač.
Na mobilu našel, že tahle knížka byla napsána v roce 2067, což Tom nechápal a trošku ho to znepokojovalo a zavolal Jacka.
„Je to pochopitelné?“ zeptal se Jacka a Jack zavrtěl hlavou.
Tomovi docvakla jedna věc a řekl Jackovi: „Co když v našem starém baráku, najdeme odpověď.“
„Ne,“ opakoval do kola a Tom mu chytl ruku a řekl: „Neboj, jsem tady a musíme se tam podívat. Také s Johnnym.“

„Dobře,“ odvětil Jack a šel si lehnout.

Johnny se díval na mobilu na nějaká videa a měl na sobě sluchátka.
„Na co se díváš?“ zeptal se Tom.
Johnny mu neúprosně odpověděl: „Na něco, na co nejsi zralý.“
Tom tedy šel ven na zahradu a hledal v mobilu informace o Dánskem království na čerstvém vzduchu.

Všude bylo psáno, že kniha byla napsána v budoucnosti anebo, že se kniha nenapsala z rozpočtových důvodů.

Tom tedy šel do knihovny a začal tam hledat podobnou knížku, co měl Henry ve škole.
Nic nenašel a zeptal se knihovnice: „Nemáte tady knížku o Dánskem království?“

Knihovnice mu ukázala regál s knížkama, které obsahují středověk.
Tom začal mezi nimi hledat a nic nenašel.
V regále se nacházeli knížky, jako bitva na Bílé hoře nebo husité a tak tedy šel zavolat Jackovi.

„Jacku, mohl by si přijít ke knihovně do města?“ zeptal se Tom.
Jack zavěsil a napsal mu SMS, že přijde.

Tom čekal před knihovnou a když viděl Jacka, tak šel za ním.
„Máš odvahu se podívat na Marc Evenue 311?“ zeptal se Tom a Jack mu okamžitě odpověděl: „Ne. Jsi blázen?“
Tom mu položil ruku na rameno a ujistil ho: „Pokud se něco bude dít, utečeme. Jsem tady s tebou a budu tě chránit.“

Jack se usmál a tak šli oba cestou na Marc Evenue 311.

Barák byl klidný a nic se nedělo, když oba vešli do bytu.
Toma hlavně znepokojovali otevřené dveře na půdu.
„Někdo tady byl,“ oznámil Tom a oba šli po schodech nahoru.
Půda odemčená byla dost strašidelná, než se dostali do dveřích, tak se dveře zavřeli.
Tom s Jackem běželi nahoru a snažili se dveře otevřít.
Dveře se nakonec otevřeli a hodiny tam jenom stáli.
Tom pomalu vkročil na půdu a Jack za ním.
Oba se lekli malýho člověka. Mrtvé tělo vedle dveří, bylo ohavné.
Tom tedy vzal Jacka za ruku a přibližoval se k hodinám.
Jack ukázal na jednu kostru v rohu a Tom poběžel za ní. Kostra byla hnědá s modrou uniformou.
„To byl policista,“ řekl Tom a hned v druhém rohu byli rozporcováné kosti.
„Tady museli být policisté a nevěděli proti čemu stojí,“ řekl Tom.

Hodiny začali hlasitě bouchat a Jack už chtěl utíkat, ale Tom ho chytl.
„Chci odpovědi,“ vykřikl Tom a hned se z hodin ozval hlasitý šum.
Oba si drželi uši a když šum ustál, tak z hodin byl slyšet hlas: „Nebuď na svého brášku zlý, přeci díky mě existujete.“

Tom držel Jacka stranou a zeptal se ho: „Co chceš od nás?“ zeptal se Tom.
„Já vím, že jsem statečný, ale přeci ten červ ve mě mi požírá nervovou soustavu,“ ozval se klučičí hlas, „Tato věta je už pár let stará a víš čí je, víš komu patří Tome?“

Tom nechápal a nevěděl co říct.
„Tato věta je stará čtyři roky, když na Amsterdam letěl meteorit s malým červem,“ vyprávěl Overlord z hodin, „Jenže neznám celou pravdu, vím jediné. Musím se odsud dostat a vy mi k tomu pomůžete, takže kurva otoč s tou hodinovou ručičkou čtyřikrát a vysvoboď mě!“

Tom s Jackem zatím co to říkal, tak dostali strach a začali utíkat.
Dům byl klidný, takže se dokázali dostat ven a venku si oddechli a šli domů.