V NÁRUČI CIZINCE

826 20 0
                                    

Do podniku jsem vešla zadním vchodem, ale podle hluku bylo hned poznat, že už tu je plno. V šatně jsem na sebe hodila lodičky a kolem sebe si ovázala zástěru. Doslova tu my číšnice nosíme zástěru jen proto, aby si nás nějaký oplzlý chlap nespletl s našimi "kolegyněmi", které se tu živí jako striptérky. Nesnáším nosit tu minisukni, kvůli které vypadám taky jako jedna z nich, ale takové jsou pravidla našeho šéfa idiota. 

Vyšla jsem za pult a vyměnila si pár slov s mojí kamarádkou Emmou, která měla směnu přede mnou a teď akorát odchází. Popřála mi hodně štěstí, že prý to tu je dnes na zabití. Asi se zase sbalím a půjdu domů. pomyslela jsem si, i když vím, že to jaksi není možné.

Jediné plus, co jsem tu dnes zatím našla je, že výběr písniček DJ není zas tak hrozný jako všechno ostatní.

...

Odnesla jsem další objednávku a vrátila jsem se k baru. Zrovna jsem se natahovala pod bar pro nové sklenice, když jsem na svém zadku ucítila pohled. Něčí pohled si prohlížel celé mé zkroucené tělo pod barem od hlavy k patě a doslova do mě vypaloval díru pohledem. Narovnala jsem se a až potom jsem se odvážila zvednout hlavu. To co jsem uviděla stát přede mnou musela být snad jen nějaká halucinace. To se mi určitě jen zdá. v duchu jsem se ujistila. Ale pravda byla jiná. Přede mnou stál on. Ten pohledný chlápek z rána. Kvůli jeho nádhernému úsměvu jsem ráno málem dostala padáka. Ale teď tu byl znovu a na jeho obličeji hrál opět ten úsměv. Ten lišácký úsměv, který jasně říkal, že právě dostal, co chtěl.

,,Tělo máš tedy luxusní a zadek ještě lepší, ale myslel jsem, že tu na takovéto aktivity máte jiné pracovnice." jeho medový hlas, kterým určitě dostává všechny ty holky k němu do postele, se mi usadil v hlavě jako by tam snad byl vítaný. Tak to tedy ne. Já to takhle nenechám. najednou se ve mně, ani nevím odkud, vzala odvaha.

,,Myslím, že by jste si měl dávat pozor na jazyk, aby jste neskončil venku před barem." myslela jsem si, že ho nějak odstraším, ale on se jen usmál ještě víc. Oba jsme moc dobře věděli, že by k tomu nedošlo, jelikož náš šéf je prostě idiot a i kdyby mě tenhle chlápek třeba znásilnil, ale zaplatil šéfovi nějaké ty peníze, zametlo by se to pod koberec a já bych nic nezmohla. Takže pro něj tu vyhození z klubu rozhodně nehrozí.

Odfrkla jsem si a čapla první sklenici, co byla po ruce a začala jí utírat. 

,,Dáte si něco, nebo tu budete jen tak stát ?" 

,,Ano, rád bych si dal 5krát skleničku Whisky. A mohu něco dobrého objednat i tobě, krásko?"  Jeho lišácký  úsměv se mu opět rozlil po celé tváři. Nejraději bych vzala tu jeho Whisky a mrskla mu jí přímo do toho jeho prokletého úsměvu.

,,Whisky hned bude, ale vaší nabídku pro mě nemohu přijmout, protože jsem ve službě jak vidíte a nemohu pít" sladce jsem se na něj usmála. 

,,Škoda, třeba někdy příště, až ve službě nebudeš" mrkl na mě a s úsměvem se otočil a zmizel v davu. To snad nemyslí vážně, blbec jeden. Žádné příště už rozhodně nebude, to se nemusí bát.

Dodělala jsem jeho objednávku a začala se s tím proplétat davem až do VIP zóny, kde se svými kolegy seděl. VIP zóna je ta nejhorší z celého klubu. Prostitutky jsou tu na každém rohu a párkrát si nějaký opilý chlap sáhne i na vás, když procházíte. 

Už jsem byla skoro u jejich stolu, přes tác jsem neviděla na podlahu a najednou se vše událo tak rychle. Zakopla jsem o odhozený pár podpatků a chvilku jsem jen letěla vzduchem. Tác mi vylétl z rukou a já letěla za ním. Stihla jsem jen bezmocně vypísknout, než jsem začala padat. Whisky byla všude jen ne ve skleničkách. Připravila jsem se na prudký a tvrdý dopad, ale mé očekávání se nevyplnilo. Místo toho jsem přelétla velké křeslo a potom jsem na svém těle cítila něčí ruce, které mě čaply a přitáhly si k sobě, abych se o něco neuhodila. Oči jsem měla pevně zavřené a bála jsem se vůbec dýchat. Někdo mě držel v náručí a já se bála toho nejhoršího, že to bude on, i když jsem čekala, že přesně on to bude. Odlepila jsem od sebe víčka a naše oči se střetly. Koukal na mě stejně vykuleně jako já na něj. Jeho ruce jsem cítila všude i přesto, že mě držel jen za pas. Jeho hřejivé teplo z něj sálalo a já si na malou chvíli představila, jaké by to bylo, kdyby mě mohl takhle držet pořád.

Vtom jsem se probrala. Zbláznila jsem se? Na co to ksakru myslím. Seber se Chloe sakra! zanadávala jsem si pro sebe. Začala jsem se okamžitě zvedat, ale byli jsme do gauče moc zabořený, takže každý můj marný pohyb nás bořil ještě hlouběji a zbytečně jsme na sebe přivolávali pozornost. Poraženě jsem se přestala snažit. Jsem v háji, jsem naprosto v háji. Teď už jen stačí, aby si šel na mě stěžovat a jsem bez peněz. ze všech sil jsem se snažila potlačit slzy. Najednou mě vzal do vzduchu jako bych byla pírko a přitom mě držel pevně za boky. Celým mým tělem projela zvláštní energie, když se jeho prsty dotkly mé odhalené kůže na boku, kde se mi při pádu vyhrnula košile. Nestihla jsem se ani nadát a stála jsem nohama pevně na zemi a okolo mě teď panoval šílený zmatek. 

Whisky ho celého polila, protože tác padal přímo na něj. Celá zem už byla taky zlitá a okolo se začali sbíhat ostatní číšníci, kteří dělali vše pro to, aby byli jejich hosté opět bez problémů. Můj pohled se stočil k němu. Snažil se ze svého drahého obleku kapesníkem aspoň trochu setřít Whisky. Zhluboka jsem se nadechla a rozešla se k němu. Ty jsi to pokazila, ty to musíš i napravit.

ANGEL'S SMILE / LANDO NORRISKde žijí příběhy. Začni objevovat