část 42

140 12 0
                                    

Slyšela jsem hlasité bouchání na dveře. Po včerejším tréninku jsem byla vyřízena a Stephen to moc dobře věděl. Taky jsem si procházela docela těžkým obdobím. Rozchod. Ty tři týdny co jsem byla pryč Peter využil k tomu, aby se sblížil s Liz a pozval ji na Homecoming. Ze všeho nejvíce mě ale ranila Natasha. Nevěděla jsem o ní absolutně nic.

,, Zbal si věci, jdeš zpátky " rozrazily se dveře a ve středu místnosti stál Strange.
,, Co to má znamenat? Kam zpátky?"
,, K Avengers. Ještě to nevědí ale budou tě potřebovat." Odpověděl a podal mi hromádku šesti knih.
Absolutně jsem nechápala co se stalo, že mě chce z ničeho nic poslat zpátky a navíc to odůvodňuje tak hrozným způsobem.
Rozhodla jsem se zatím na nic neptat a všechny věci které jsem tu za ten strávený čas získala, jsem si hodila do malého batohu.
Když jsem se podívala na Stephena a pohledem mu jasně dala najevo že nechápu co se děje, zhluboka se nadechl a otočil se ke mně čelem.
,, Poslouchej, je lepší když se teď nebudeš ptát. Prostě dělej to co ti bude připadat nejlepší. Ty už budeš vědět co, ale hlavně chraň Visiona " po tom co tohle dořekl mě pevně přitiskl do objetí.
Strange který má svoji diskrétní zónu a tohle normálně nedělá mě nechtěl pustit z objetí.
______°°°°°°______

,, Katherine!" Vykřikl Rhodes když jsem vyšla z portálu, který mi vyčaroval Strange.
,, Co se stalo, jak jsi se tu?"
,, Na tom teď nezáleží, je tu někde někdo?"  Zastavila jsem ho než se stihl ptát na něco dalšího. Nebyla bych mu totiž schopná ani trochu upřímně odpovědět.
Ačkoli jsem byla zpátky, přišla jsem v ten nejhorší možný čas.
,, Nikdo tu není jenom já, ale za chvíli mám mít konferenci s Rossem. Ztratil se kvinjet a myslím že víš čí je to práce " odpověděl a na displeji vyjela fotka Natashi a Steva.

,, Nemyslím si že mě bude Ross chtít vidět nebo slyšet" dodala jsem potichu a posadila se do židle v čele stolu.

,, Rhodesi! Co to má sakra znamenat?" Ozvalo se z monitoru. Když jsem zvedla pohled, ten starý páprda už se bavil s ostatními u stolu. Vůbec nevypadal na to že by si mě všimnul. Upřímně mi to ani trochu nevadilo, ale když začal Rhodesovi vyprávět o tom, že smlouvu proti Avengers podepsal taky a že si svoje zranění vlastně může sám, měla jsem sto chutí se zvednout a jít mu to " vysvětlit" myslím že by byl v tu chvíli rád že je jenom hologram.
Z mých myšlenek mě ale dostal něčí příchod.
Příchod někoho na koho tak dlouho čekám....

Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení

Why Always MeKde žijí příběhy. Začni objevovat