"Není to tak zlé" řekla jsem mu a snědla další kousek jídla,
On seděl naproti a lehce se na mě usmál, což jsem brala jako menší výhru
,,není to tak zle ? To je docela slabá pochvala"
"Ale já tě nechtěla chválit"
Odpověděla jsem mu ve vtipu s naději že není ten zakomplexovaný člověk a pochopí vtip a zároveň narážku
,, no Lis, co tě baví ? O co se zajímáš"
Zeptal se mě,mezitím co jsem dojídala jídlo
"To jako vážně?"
Nevěřícně jsem se na něj podívala, první mě unese pak vyhrožuje, pak se mnou poobědvá a pak se mě ještě ptá co ráda dělám? S tím člověkem něco není v pořádku
,,ano myslím to smrtelně vážně"
Pohlédl mi do oči,a odložil svou skleničku vína,
Ja dopila svoji skleničku, a postavila ji na stůl,
On rychle vstal,a za ruce postavil i mě,tak aby mi poradně viděl do oči a měl ve své moci, jednou rukou mě chytil za krkem a druhou si mě přitáhl v pase
"To by jsi neměl"
promluvila jsem mu skoro do úst, ale on si mě přitáhl ještě blíž, byli jsme u sebe tak blízko že by se mezi nás nevlezl ani papír, naše pohledy se opět setkali ale tentokrat tam nebyla zlost, byla tam dlouhodobá touha, nenávist a bolest
,,další zajímavost vždy si beru co chci maličká"
Rukou kterou měl za mým krkem mi zvedl čelist aby mě mohl políbit, hned jak se mě jeho rty dotkli jsem ztratila pojem o čase jedna moje část řvala aby cítila jeho doteky všude na těle, a ta druhá mě za to nenáviděla a jeho ještě víc, ja ovinula ruce kolem jeho krku, jenže on se ode mě odtáhl
"Co je?"
,,ne."
Rázně mi odpověděl a odvedl do nějakého pokoje.
ČTEŠ
Nikdy neříkej Nikdy
Romance"Pusť mně odtud!" Zakřičela Lisa směrem k němu,to ovšem neměla dělat, v jeho očích byl teď mráz, s pohledem upřeným na ní udělal sebejistý krok a přerušil tak už malou vzdálenost mezi nimi, Lisa couvla o krok zpět ale on udělal dva vpřed, prohlídl s...
