Kapitola dvacátá čtvrtá

1K 25 9
                                    

,,Anebo ti klidně můžu půjčit nějaké moje triko nebo košili. To nemám značkové. Pokud jen ale budeš chtít. Jestli chceš ženské oblečení, tak to budu respektovat." Pořád se na mě usmíval a já začala přemýšlet. Můžu spát buď ve značkovém oblečení nebo v Liamově tričku či košili. ,,Tak co Em?" Cítila jsem jak mě pozoruje i s jeho stálým úsměvem na tváři.

Dobře, tak jsem si asi už vybrala. ,,Půjčíš mi to tvoje tričko? Prosím?" Liamův úsměv se zvětšil a přikývl. Tašky dal zpátky do skříně a našel mi tam nějaké klasicky černé tričko. S tím jak jsem oproti Liamovi drobná, to budu mít skoro jako šaty. Tričko mi dal do ruky. ,,Když nebudeš chtít použít ty všechny věci co tam Elen nechala, tak si klidně můžeš půjčit moje." Políbil mě na čelo a nechal mi soukromí.

Nacupitala jsem si to do jeho koupelny, která byla ve světlém provedení. I tady měl udělanou plovoucí podlahu. Ale světlou. Ladila krásně k barvě zdí. Sprchový kout byl celý prosklený to mě lehce vyděsilo, ale věřila jsem že Liam je ten typ muže, který drží své slovo. Sundala jsem ze sebe oblečení, rozpustila si vlasy a osprchovala se. Vlasy jsem si později vyfénovala fénem na vlasy který tady Elen nechala, odlíčila se a šla zpět do Liamovi ložnice. Jelikož jsem si dobře zapamatovala cestu do obýváku, tak jsem se tam vydala.

Liam byl v kuchyni. Šla jsem k němu jako myška abych ho překvapila. ,,Em?" Promluvil, když se mé ruce omotali kolem jeho pasu. ,,Jelikož jsi asi v práci nejedla teplý oběd, tak si dáš teplou večeři." Cítila jsem že se usmál. ,,A copak děláš dobrého?" Hlavu jsem si položila na jeho záda a cítila se v bezpečí.

,,Čínu s kuřecím masem." Tak to bych do Liama nikdy neřekla. Jako ale vím že někteří muži umí vařit, jen bych Liama do té skupiny nezařadila. Když jsem se na chvíli odmlčela, tak se na mě Liam otočil čelem. ,,Copak andílku?" Usmál se, políbil mě do vlasů a objal. ,,Jenom jsem se na chvíli zamyslela. Neřekla bych že umíš vařit. To je všechno." Cítila jsem jak mi před ním rudnou tváře. Liam se usmál a políbil mě na rty.

Cítila jsem se s ním teď nejenom v bezpečí, ale i šťastná. ,,Na tu svatbu s tebou pojedu jako tvůj doprovod. A ráda." Usmála jsem se, když se na mě Liam podíval.

**********************************
Fajn, fajn, fajn. Asi by mě jedna kámoška brzy zabila kdybych tu kapitolu nedala ještě dneska sem. 🤣 Prosím brunneisetnigrum tady máš tu kapitolu ať víš o co go. 🤣🤣

Tak jak se podle vás zachoval Liam k Em? Já si myslím že se vám tohle už začne líbit mnohem víc než ty předešlé kapitoly. 😏😅

Co říkáte na Liamovu přezdívku pro Em? Jak ji oslovuje Andílku? 😇

Kapitola věnovaná:

brunneisetnigrum

Tessie

Nečekané shledání ☑Kde žijí příběhy. Začni objevovat