When will my soul shine again?

,,Teď jsem už nechtěl, aby opět vyšlo slunce. Nechtěl jsem tě navždy ztratit. Avšak, co jsem s tím mohl udělat?" Místností se ozval potlesk znějící z televize. Mladík pojídal popcorn a díval se na reportáž se svým oblíbeným spisovatelem. Ve své knihovničce měl všechna jeho díla a to i jeho nejnovější, které právě teď předčítal na jedné ze svých autogramiád. V reportáži se objevil střih a ihned mohl mladík pozorovat rozhovor s ním.

,,Jak už jste mohli z krátké ukázky poznat, dnešním hostem bude nadaný spisovatel, Kim Taehyung! Dobrý večer, pane Kim," obrátil se na něj pořadatel poté, co ho představil. Bylo to však víceméně zbytečné. Taehyung pozdravil nazpět.

,,Právě jsme mohli vidět záznam z vaší, prozatím poslední, autogramiády, kde jste předčítal kousek z vašeho nejnovějšího díla, jménem ,,Až znovu vyjde slunce". O čem přibližně tato kniha je?" položil mu první otázku.

,,V mé knize naše planeta postrádá světlo, jelikož se Matka příroda na lidstvo rozhněvala natolik, že uvedla Zemi do temnoty. Tím se probudili upíři a lidstvo si podmanili. Celý příběh je vyprávěn z pohledu obyčejného chlapce, který se stane ze dne na den hlavním sluhou upířího krále, i když upíry nenávidí a podporuje rovnoprávnost mezi nimi a lidmi. Můžete poté pozorovat, jak se jeho názor díky milému králi mění a taky jejich rozkvétající vztah. Více už neprozradím," shrnul rychle Taehyung.

,,Bude mít tato kniha také smutný konec, jako všechny předešlé?" ,,Ano, nechystám se zatím napsat knihu s koncem typu ,,žili šťastně až do smrti"," odvětil Taehyung.

,,Z jakého důvodu vlastně nechcete psát knihy se šťastným koncem?" optal se znovu pořadatel. Chlapec za obrazovkou obrátil oči v sloup. Tuto otázku Taehyungovi kladli tak často, že by se chlapec nedivil, kdyby i mu už lezla na nervy.

,,Na tuto otázku mám stále stejnou odpověď a jen tak se nezmění. Mám určité psychické problémy a napsat šťastný konec je pro mě takřka nemožné. Několikrát jsem se o to i snažil, ale nedokázal jsem napsat jediný řádek." Podobná odpověď jako všechny ostatní. Chlapec se v něm neskutečně moc viděl. Také pracoval s uměním, konkrétně byl malíř, a nedokázal nakreslit nějaký veselý obraz, ze kterého by sálalo světlo a radost.

,,Lidé si hodně myslí, že to říkáte jen pro pozornost. Jak byste se k tomuto vyjádřil?" ,,Vskutku bych si přál své problémy jen předstírat a hrát je. Život by pak byl jednodušší a já bych mohl pracovat spíš jako herec než jako spisovatel," odpověděl poněkud naštvaně. Nebylo se také čemu divit. Někteří lidé by si své názory opravdu měli raději nechat pro sebe.

,,Vždy říkáte, že máte nějaké psychické problémy, ale neřeknete nic konkrétně. Máte k tomu nějaký důvod?" Chlapec se nestačil divit těm nevhodným dotazům. Mohl si také povšimnout, že se pan Kim necítí úplně komfortně. Nejradši by ho z té místnosti odtáhl pryč. 

,,Ano, svoje soukromí." Chlapec se nad jeho odpovědí lehce pousmál. Miloval Taehyungovu upřímnost a jeho odpovědi. On sám by byl už snad v koncích.

,,Vraťme se opět k vaší nové knize. Kdo je pro vás tím sluncem?" Taehyung vypadal zaraženě, jako by na tu otázku nechtěl odpovídat.

,,Doposud jsem nikoho takového nenašel," vydechl po chvíli. 

,,No a poslední otázka za tento večer... Co se stane, až někoho takového najdete?" ,,Nemyslím si, že někoho takového někdy najdu." Tato odpověď chlapce zarazila. Povzdechl si. Přál si, aby to byl on sám, kdo bude sluncem Taehyunga. Jenže sám postrádal někoho, kdo by dodal jeho obrazům barvy...

***

Mladík seděl bezmocně na židli ve svém pokoji. Tak moc chtěl něco namalovat, měl zrovna namalovat něco na zakázku a věděl, že prostě musí něco vymyslet, vtáhnout do toho opět celou svou duši. Jenže nic nového jej nenapadalo. Cítil se bezmocně a neschopně. To ani nedokáže udělat něco, co je jeho talentem?