Nečekané shledání ☑

Kapitola třicátá

𝐄𝐦𝐢𝐥𝐲

,,Ňo a já žaše ukažovala akého bych chťela já. A pak mi ďošlo že byš mi pejška neďovolil." Katie se na Liama smutně pousmála a dívala se na mě i na něj. ,,To bylo dřív Kat. Ale teď to je jiný." Usmál se na mě. Nejdříve jsem nechápala proč se tak na mě usmívá. ,,Mamiňka ťu buďe byďleť š ňámi?!!!" Vypískla nadšeně, vstala od stolu a začala kolem něj pobíhat jako veverka co má v sobě příliš kofeinu.

S Liamem jsme se tomu začali smát. ,,Kat má v tom pravdu. Pokud tedy sama budeš chtít. Tak tady s námi můžeš bydlet." Usmál se na mě víc a já tak mohla spatřit jeho dokonale bílé zuby. Nebudu lhát. Ta nabídka je hodně lákavá. Ale nevím co budu dělat s bytem. ,,Copak ty s námi nechceš bydlet?" Pousmála jsem se. ,,To víš že chci. Akorát nemám za sebe náhradu v bytě. To je jediný problém. A majitel mě z nějakého jeho osobního důvodu dřív z bytu nepustí." Liam se ale nepřestával usmívat. ,,Co Jessica a.. Ty víš." Měl pravdu. Mohla jsem ten byt nechat Jess. A už by se nemusela dál skrývat.

,,To je výborný nápad lásko." Usmála jsem se na něj. ,,A pusu na ještě lepší ráno nedostanu, když ze sebe dostávám tak výborné nápady?" Ušklíbl se na mě, až jsem cítila že před ním rudnu. Ale co bych to nebyla za potvoru, kdybych si s ním nechtěla pohrát.

Ukázala jsem prstem na Kat a úšklebek mu tak oplatila. ,,Řekni si své dceři. Ta tě ráda políbí." A už jsem se chtěla zvednout, jenže Liam byl v tu chvíli rychlejší. Chytl mě za boky a stáhl k sobě na klín. ,,Mám tě zlechtat?" V obličeji mu stále hrál úšklebek. Jelikož jsem nechtěla riskovat že by mě začal skutečně lechtat, tak jsem ho hned políbila.

,,Ťo je ale ňechuťný. Ďelejťe ši ťo u ťáťy. Ňe přeď ďeťmi!!" Znovu vypískla Kat, tentokrát však ale znechuceně. Liam se tomu do polibků zasmál a svou dlaň položil na mou tvář. ,,Musíme jít už do práce lásko. Katie dáme do školky, kde ji tvoje mamka pak vyzvedne." Zašeptala jsem a už se od něj chtěla odtáhnout. ,,Ještě ne." Zamumlal tiše a prsty mě začal hladit po tváři. Tomu jsem se musela zasmát. Byl jako malé dítě co nechce jet někam pryč od rodičů.

Jenže pocit co jsem měla už od probuzení mě děsil. Mám velký strach že dřív nebo později to náš šéf zjistil. ,,Nic nezjistí." Ujišťoval mě Liam, jako kdyby mi četl myšlenky. Postavila jsem se na nohy a šla Liamovi pro jeho snídani, kterou jsem mu dala před něj na stůl. ,,To jsou vafle? Ty jsou moje oblíbené." Usmál se na mě. ,,Kdybych mohla, odvezu Katie do školky a pak sem pro tebe přijedu. Aby jsi se v klidu najedl." Liam měl v obličeji náznak že mě nechápe.

,,Proč by jsi ji nemohla odvést do školky?" Katie se na nás celou dobu dívala a zřejmě to taky asi nechápala. Můj pohled spočinul na Liamovi.

**********************************
Další kapitola je úspěšně za námi a taky vám s radostí můžu říct že už vymýšlím další díly ke knížkám. 😏❤️ Ale nebudu nic spoilerovat, to si musíte počkat. 😂

Co říkáte na šoumenku Katie a na ty naše dost zamilované hrdličky? 🥰😏

Tessie