Má Volba [Yaoi / Muichiro X Tanjiro]✔️

23 - Zůstaň tu se mnou!

,,Muichiro, jedu za rodiči do nemocnice, pojď se mnou"

,,P-promiň, j-je mi nějak špatně, jeď beze mě" vydechl a rychle za sebou zavřel dveře koupelny. Zhluboka se nadechl a zoufale se opřel o umyvadlo.

Klid... On se najde... Vrátí se...

Namlouval sám sobě a snažil se ze všech sil uklidnit. Měl by ležet v posteli, jak mu řekl doktor, ale v téhle situaci nedokázal jen tak sedět a čekat.

Zoufale si promnul tvář a nervózně začal ťukat prsty do umyvadla. Podíval se na sebe v zrcadle, ale po chvíli se mu do očí dostaly slzy.

,,Nii-san, co mám dělat..." vydechl a zoufale si dřepl na zem ,,ochraň ho... Nemůžu vás ztratit oba... Sám tu nechci být ani minutu...." zavzlykal a utřel si uslzené oči. Zhluboka se nadechl, ale vůbec se nedokázala uklidnit.

Zoufale semkl rty a podíval se na své ruce. Chvíli váhal, ale vyhrnul si rukávy a z šuplíku vytáhl žiletku.

Se zavřenýma očima se zhluboka nadechl a bez přemýšlení nechal ten kus kovu, aby si dělal co chtěl.

,,Je mrtvý? Jestli jo tak padáme"

,,Rychle, máme zpoždění a do kruhu je to dlouhá cesta"

Muichiro zmateně otevřel oči a snažil se pochopit co se mu právě vybavilo v hlavě.

Do kruhu... Kruh!

Hned si všechno poskládal.

Chtěl vyskočit na nohy, ale uvědomil si, že si žiletku zabodl dost hluboko. V tu chvíli mu to však bylo jedno.

Se slabým bolestným výdechem jí vytáhl a rozběhl se dolů.

,,Nezuko! Jsi tu ještě?!" zakřičel a rozběhl se po schodech dolů.

Nezuko stála u dveří a už byla na odchodu ,,Ano, co se děje?"

Zadýchaně k ní doběhl ,,Vím kde je Tanjiro!" vyhrkl.

,,Cože?! Počkej ty krvácíš, o čem to mluvíš?!" nechápala a chytila ho za ruku, po které mu zpod rukávů tekla krev.

,,Něco jsem si vybavil! Rozhovor těch únosců! Říkali že jedou do kruhu a to je krycí jméno pro doupě té skupiny kde jsem předtím pracoval!"

,,Pracoval? O čem to mluvíš. Radši si pojď sednout a uklidni se" vydechl a přinutila ho si sednout.

,,Ty to nechápeš! Musím pro něj jít! Ti lidi jsou nebezpeční!"

,,Ne, ty se musíš uklidnit. Oba jsme z toho co se děje unavení, tak se zhluboka nadechni" řekla a chtěla mu vyhrnout rukáv, aby se podívala proč krvácí, ale on jí nenechal.

,,Ne, já ho musím najít! Když vím kde je, nemůžu tu jen tak nečinně sedět!"

Nezuko si povzdechla ,,Nemůžeš tam jít sám. Půjdeme za rodiči a pak to můžeš říct policii, oni to nějak vyřeší"

,,Ale my máme málo času! Když víme že to předání byla past, mohlo by už být pozdě!"

,,Ty musíš hlavně odpočívat! Doktorka řekla že když se budeš přepínat, mohl by sis ublížit. Takže se zhluboka nadechni a -"

,,Ne! Musím ho najít!" vydechl a rozběhl se ke dveřím.

,,Muichiro, počkej takhle si ublížíš!" zakřičela a rozběhla se za ním.

Vyběhl že dveří a rozběhl se ulicí pryč.

Nezuko se před domem zastavila ,,No tak, je tma! Ztratíš se!" křičela zoufale, ale on se ani neotočil.