kiss me hard before you go [ h.s. fanfiction cz ]

FIRST BOOK

Podíval jsem se na sebe do zrcadla a jako už po několikáté si poupravil kravatu. Nervozita mě úplně pohltila, jak by taky ne, dnešek změní celý můj život o 180 stupňů.

Musel jsem ji vidět. Musel jsem ji vidět teď hned.

-

flashback

„Harry, tohle je Sophia." zašeptala hnědovlasá paní svému dvouletému synovi, zatímco ho držela v náručí a společně nahlíželi do kolébky před nimi.

„A kde se tu vzala?" vykulil svá zelená očka.

„Včera se narodila tetě Daisy." odpověděla a nechala ho, aby ji mohl trochu nemotorně pohladit po hlavičce.

„A ona bude teď moje nová sestřička?" vyhrkl kudrnatý chlapec nadšeně. „Já už totiž Gemmu za sestru nechci."

„Ne Harry, není to tvoje sestra." zasmála se. „Bude to tvoje kamarádka."

Chlapeček přikývl a dál si prohlížel spící stvoření v kolébce.

„Budu se o ni starat jakoby to byla moje sestra!" vykřikl nadšeně malý chlapec, čímž vykouzlil svojí mamince usměv na tváři a vysloužil si pusu na čelo.

konec flashbacku

-

Vstoupil jsem do místnosti, která voněla po čerstvých květinách a hrála tu tichá hudba, kterou nebylo skoro ani slyšet přes ustavičné pištění několika přítomných dam, všech oblečených do stejně levandulových šatů.

Chtě, nechtě, upoutal jsem pozornost všech přítomných, které rázem zmlkly a zabodly do mě své pohledy. Nervózně jsem se poškrábal na zátylku, cítil jsem se provnile, jako bych snad vlezl na dámské záchody. Těkal jsem očima po místnosti, než jsem konečně objevil ty modré studánky, které jsem hledal.

-

flashback

„Já tě nenávidím!" blonďatá holčička křičela na kudrnatého chlapce, který si dál zvesela kopal do míče se svým kamarádem a vlastně ji úplně ignoroval.

Dívka se s brekem rozběhla do náručí své maminky, zatímco žena sedící vedle ní zavolala svého syna.

Tušící problémy se začal ihned obhajovat, aniž by jeho matka promluvila.

 „Je to holka, nemůže s námi hrát fotbal mami!" začal. „Navíc je ještě malá!"

„Omlouvám se." zamumlal jejím směrem

Stále potahující dívka přikývla, ale zůstávala schovaná v náruči maminky.

„Pojď za námi." zamumlal po druhé.

Dívka si pořád zakrývala obličej, ale pláč se pomalu vytrácel.

„Fajn," kudrnatý chlapec zakroutil očima. „Můžeš vybrat hru."

Dívka si dala ruce dolů a se smíchem běžela směrem k míči.

konec flashbacku

-

Byla nepopsatelně nádherná. Oblečená v bílých šatech s dlouhým rukávem, které krásně podtrhovali její dokonalou postavu. Šifonová sukně sahala až na zem, ale rozparek na levé straně odhaloval její dokonalé nohy. Záda i rukávy byli z průhledné bílé látky, jen dekolt zdobila krajka, která zakrývala její křivky, sahajíc ale pouze pod její klíční kosti a zbytek opět zakrývala průhledná látka. Bylo to vkusné a zároveň dech beroucí.