Jedna z milionu

Návštěva

Uběhlo několik dní a Kylovi vycházky k chatce se staly rutinou. Starouš jeho opakované žádosti o hlídky nijak zvlášť neřešil, domníval se, že u něj chce voják získat body a pročistit si hlavu při chůzi. Bral to jako zlepšení. Nebylo divu. Kyle nebyl zrovna ukázkovým příkladem vzorného vojáka. V poslušnosti mu bránil rozum a city. Neil byl jiného názoru než velitel. Chtěl se Kylovi pomstít. Nelíbilo se mu, jak ho Starouš naposledy odbyl. Přikázal tedy jednomu z vojínů, aby si vzal hlídku pro oblast sousedící s tou Kylovou. Ve skutečnosti se měl voják vydat za ním a zjistit, kam chlapec chodí a co tam dělá.

Ethan, asi dvacetiletý klučina, byl Neilovým vhodným adeptem. Stopování mu šlo skvěle. Pocházel z velké rodiny, kde trpěl nedostatkem jídla a musel se o sebe postarat sám. Nezbylo mu nic jiného, než lovit. Tahle dovednost vyžadovala rychlost a trpělivost, ale především umění zůstat zticha a dobře se skrýt. Neil znal o Ethanovi i ty nejmenší podrobnosti, proto si ho taky vybral. 

Kyle vůbec netušil, že ho někdo sleduje. Šel bez zdráhání přímo k domku. Ani se neohlížel. "Hedo? Hedo?" Vešel dovnitř, ale stařenu nikde neviděl.  "Možná šla k řece," pomyslel si. Ne vždycky tady byla. Její nepřítomnost ho ale netrápila. Ta žena ho někdy doháněla k šílenství. Napadlo ho, že se třeba probudí Alya a on se konečně dozví něco víc. Od jejich posledního rozhovoru uplynul skoro týden a on znal jenom jméno jejího milence či snad manžela a věděl, že měla nebo má matku. "Alyo," zašeptal. "Jakpak se dneska máš?" Vypadala mnohem líp. Jizvy se zatáhly strupy a největší zranění konečně přestalo krvácet. Ale zdálo se, že Alya stále blouzní a trpí nočními můrami. Aby se jí do tváří vrátila červeň, potřebovala jíst a pít. I přesto, že bylo na první pohled vidět, jak se dívka zcvrkla, Kyle ani Heda ji nechtěli zbytečně budit, aby něco snědla. Tělo by možná potravu nepřijalo. "Uzdravuješ se, budeš v pořádku. Musím se ti přiznat. Víš, ze začátku jsem nevěřil, že to zvládneš, i když jsem na tebe naléhal. Naposledy jsem viděl dívku před pěti lety. Pět let jsem tady, mezi vojáky, takžejsem neviděl žádného obyčejného člověka. Až tebe. Když jsem tě našel, bylo to jako zázrak, jako bys spadla z nebe. Zkrátka jsem nevěřil tomu, že bych měl takové štěstí. Přišel jsem o rodiče, o přátele. Viděl jsem je umírat. Myslel jsem, že to s tebou bude stejné. Nechtěl jsem doufat, ale doufal jsem. Nechtěl jsem věřit falešným nadějím, ale chtěl jsem, abys žila. A děkuju Bohu, že to tak je." Odmlčel se. Dívka sebou zavrtěla. "Ale potřebuju vědět, kdo ti to udělal. Zaslouží si pomstu." Alya se prudce nadechla a zamrkala. "To ti nemůžu říct," zašeptala. Kyla tak překvapilo, že je dívka vzhůru, že ani nezaregistroval, co jí to vlastně vypadlo z úst. "P-potřebuješ vodu?" vykoktal. Lehce přikývla. Chlapec popadl hrnek ležící na stole ve vedlejší místnosti a vyběhl ven. "Ahoj," ozvalo se ze zarohu. Než si Kyle stačil uvědomit, kdo to řekl, objevil se před ním Ethan. "Co tady děláš?" zavrčel Kyle. "Neměl bych se na to ptát spíš já tebe?" odpověděl s úšklebkem a popošel blíž ke Kylovi, pak se ale otočil a provokativně zamířil ke dveřím. "Velitele bude určitě zajímat, že se taháš s děvkama a nepodělíš se o ně. A co teprve až se to dozví kluci?" Kyla zamrazilo při pomyšlení na to, co by jí udělali. Jak si mohl nevšimnout, že ho někdo sleduje? Co to jenom provedl? "Nikdo se jí ani nedotkne," zasyčel na obranu. Ethana zjevně Kylova výhružka nezajímala, spíš ho povzbudila v chůzi. Než stihl Kyle cokoliv udělat, prosmýkl se Ethan dovnitř. "Co to děláš?!" Kyle se s neuvěřitelnou silou vrhl na vyššího, ale viditelně podvyživeného chlapce a strhl ho k zemi. Ethan se mu však šikovně vysmýkl, postavil se a vytáhl z kapsy vojenský nůž. Kyle byl na nohách skoro ve stejnou chvíli jako on, ale i to bylo příliš pozdě. Vzápětí ucítil na krku chladné ostří nože. Zůstal klidný. Tušil, že se Ethan domnívá, že má vyhráno a nebude čekat žádný odpor. "Tak co si..." začal hubeňour, než mu Kyle šikovně zkroutil ruku i s nožem za záda a odzbrojil ho. "Co si co?" chtěl vědět Kyle. Ethan neodpověděl. Stál jako zkamenělý a díval se Alye zpříma do očí. Kyle si všiml jeho dychtivého pohledu a zrudnul vzteky. "Kdo tě poslal?" zaútočil na něj. Ale Ethan se nezmohl ani slovo. Zřejmě ho čekala slušná odměna a nebo ho očarovala ona. Ten jeho pohled. Kyle na tohle neměl nervy. Rozhodl se, že mu dá ochutnat jeho vlastní medicíny. "Nůž na krku ho snad mluvit přiměje," pomyslel si. "Kdo. Tě. Poslal?" zopakoval důrazně. "Neil! byl to Neil," vyrazil ze sebe spěšně mladík. Kyle to tušil. Buď Neil nebo Starouš. Mladý muž přitiskl břitvu nože ještě těsněji k Ethanovu krku. "Co po tobě chtěl?" Ethan už o Alyu pohledem ani nezavadil. Měl teď jiné zájmy. "Chtěl vědět, co tady provádíš." Alya vypadala vystrašeně. Netušila, co se děje. "Nic víc?" zněl jí v uších Kylův hluboký hlas. Čekala na odpověď toho vychrtlého kluka. "Jen tohle. Přísahám." "Nic jsi neviděl, jasný? Jestli mu jenom slůvkem naznačíš... Najdu si tě. Řekni mu, že si takhle vybíjím zlost. Jdu si zaběhat a proklínám u toho válku a..." chtěl dodat Neilovo jméno, ale včas se zarazil. Akorát by si zadělal na další problémy. A do těch Alyu nesměl zatahovat. "Prostě si něco vymysli. Uděláš to, nebo tě mám zabít rovnou?" pravil drsně a zatlačil na nůž silou dostatečnou na to, aby to Ethana vyděsilo. Z chlapcova krku začal stékat čůrek krve. Jeho tělo sebou cuklo. "Neil možná věděl, že je Ethan dobrej špeh, já zase vím, že by se polekal i mouchy," zasmál se v duchu Kyle. "Řeknu," vyrazil ze sebe Ethan přidušeně. Kyle povolil stisk nože a pošťouchl hocha k východu. "Běž a už se tady neukazuj." Ethan vystřelil pryč. Tmavé vlasy mu poskakovaly po hlavě a pod nohama mu skřípaly kamínky. Teď se pro změnu neohlížel on. Kyle ho napjatě sledoval, dokud mu nezmizel z očí. "Co když to Neilovi řekne? Měl jsem se ho zeptat, co mu za to slíbil. Jsem hlupák." Podrbal se na bradě, kde mu rašilo strniště a vzpomněl si, že Alya je vzhůru. "Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě, když k ní přišel. Opět jen přikývla. "To byl..." "Kde to jsem?" Dívala se na něj krásnýma, ale utrápenýma očima. Uvědomovala si, co se jí stalo. Kyle přemýšlel, zda jí má říct pravdu. Neslyšela by radši, že je někde ve vesnici, v bezpečí? Ne. Nebude jí lhát. Stejně by se to později dozvěděla. "Jsi na frontě. Teda ne přímo. Je tu domek. Totiž, my jsme v tom domku," připadalo mu, že právě vypil přinejmenším lahev rumu, slova se mu pletla jako kdyby mluvil poprvé. "Jsme na vá... vojenském území." Přikývla. "Ty jsi Kean?" zeptala se nejistě. "Kyle," opravil ji. Zastyděla se za svoji chybu a uhnula pohledem. "To je v pohodě. Bojovala jsi o život, když jsem se ti představil." Zatřásla se. Kyle vytušil, že vzpomíná na den, kdy ji takhle zřídila ta stvůra. Odvrátila tvář, po které se jí skutálela slza. "Promiň, nechtěl jsem ti ublížit." Musel se přemáhat, aby se jí nevyptával na to, co se vlastně ten den přihodilo. Pokaždé, když si představil, jak jí někdo ubližuje, probudila se v něm zlost. "Mám ti přinést tu vodu?" zeptal se, ale otázka zůstala viset ve vzduchu bez odpovědi. Alya upírala pohled kamsi do dálky a tiše plakala. To její společník neviděl, pochopil však, že potřebuje být chvíli sama. Odešel a za chvíli se vrátil s hrnečkem plným chladné vody. Postavil ho na zem vedle postele a rozloučil se. Doufal, že venku narazí na Hedu. Šel pomalu k řece a pískal si vymyšlenou melodii. Nevěděl proč, ale měl dobrou náladu. Cesta mu ubíhala rychle. Hvězdy na něj vesele poblikávaly a on jim to oplácel úsměvem. Ten mu ale dlouho nevydržel. Kyle si uvědomil, že když teď o Alye ví Ethan, není dívka v bezpečí ani přes jeho srabácký slib. Musí je dostat pryč. Alyu i Hedu. Musí jim pomoct utéct a to co nejdříve. Ale jak? Alya je příliš slabá a Heda hrozně tvrdohlavá. Co když nebude chtít opustit svůj domov? A pak jsou tu hlídky. Ty se sice neudržují celý den, ale všude je pusto. Ethan se možná dokáže skrýt, oni ne. Našli by je během pár hodin, možná i dřív.

Ethan běžel zpátky s jasným poselstvím. Kyle je divnej. Zkrátka se vyrovnává s válkou po svém. To je všechno. Ethan byl nervózní. Neměl by k té lži ještě něco přidat? Uvěří mu Neil? Určitě bude chtít slyšet podrobnosti. Co mu má říct? Chlapec funěl do tmy a dupal. Myšlenky se mu zběsilě honily hlavou. Možná by mohl říct, že Kyle trpí samomluvou nebo, že si povídá s imaginární přítelkyní. Ale nerozzuřilo by ho to? Uvažoval jako srab. Bál se, že mu jeden z těch kluků ublíží, buď to bude Neil nebo Kyle. "Vyber si," ušklíbl se nad svými nespravedlivými možnostmi. Potom mu došlo, že Kyle říkal, ať si něco vymyslí. "Ha. Teď jsem tě dostal," pomyslel si. Už se těšil až bude Neilovi líčit, jak Kyle jemným hláskem oslovuje vzduchoprázdno vedle sebe: "Miláčku."   Blížil se k základně, a tak přidal do kroku. Měl rád ten pocit, když slyšel, jak mu kolem uší sviští vítr. Nosní dírky se mu rozšířily v reakci na vůni teplého jídla. Před noclehárnou plápolal oheň. Plameny ukusovaly noc až to praskalo. Vojáci se bavili nějakou zvrhlou hrou. To Ethana prozatím nezajímalo, sbíhaly se mu sliny na pečené kuře. Už už mířil k táboráku, když mu zorné pole zaclonil Neil. "Co jsi zjistil?" zašeptal a pobídl ho, aby šel dál od skupinky mužů. "Bude se ti to líbit," navnadil ho Ethan. "To doufám," v odpovědi byla patrná výhrůžka. Chlapec polkl. "No... Kyle... on..." "Tak bude to?" Neil zvýšil hlas, čímž si vysloužil zvědavé pohledy ostatních. Nevinně se na ně zašklebil: "Evan se mi zrovna chystá říct zajímavou novinku, že je to tak?" Mluvil nahlas, aby ho všichni slyšeli. Mezi vojáky to zašumělo. Neila uspokojovala jejich zvědavost a Ethanův vyjevený pohled. "Tak povídej, co jsi chtěl říct?" upřel na něj zvědavý pohled stejně jako všichni okolo. Co teď? Co když mu neuvěří? Zpanikařil. Dřív, než si stihl rozmyslet, co vlastně řekne, jeho pusa už pracovala na plné obrátky: "Má ženskou. Kyle. Mysleli jsme, že tam nikdo nežije. V tom domku na východ odsud. Ale on ji tam schovává. Myslím, že je nemocná nebo raněná, ale zatraceně hezká. Měli jste vidět, jak se na mě vyděšeně koukala." Neil se zasmál. "Výborně, Evane," poplácal Ethana po zádech. Ten si oddechl. "Jsi si jistý, že je tam ta holka sama?" Ostatní napjatě sledovali rozhovor těch dvou mužů. Chlapci, kteří teprve před chvílí vyšli z umýváren se zvědavě přidávali k hloučku. Byl mezi nimi i Nick. Při slově holka strnul. "Co se tady děje?" ptal se sám sebe, i když by to radši nevěděl. "Nejsem si jistý, měl jsem pocit, že Kyle volal ještě někoho. Další ženu." "Hmmm, tak to asi budeme muset zjistit. Jedna baba dobrá, ale dvě? Co na to říkáte, chlapi?" Vojáci dali najevo svůj souhlas hlasitým výskáním a výkřiky. Za chvíli se mezi nimi rozpoutala divoká diskuze o tom, kdo bude mít to privilegium strávit pár pěkných chvil s dívkou nebo dívkami jako první. Nick stál vyděšeně opodál. Viděl Neila, jak společně s Ethanem zachází do Staroušova stanu. "To není dobrý." "Vsadím se, že mě má teď velitel mezi oblíbenci, takže bych to měl být já!" vykřikl jeden z vojáků. Druhý do něj strčil: "Ty? Tak to ani náhodou. Mám na to větší právo. Nikdy jsem s váma nebyl ve vesnici, abych si taky užil." Další se zasmál: "Všem je jasné, že to budu..." Nešťastník ani nestihl doříct větu, protože se na něj vrhli tři muži. Byli rovněž přesvědčeni, že jim náleží to potěšení vychutnat si trofej jako první. Ostatní vojáci je napodobili a začali se mezi sebou bít. Nick sledoval bitku a čekal, co bude dál. Byl jako v tranzu. "Tohle Kylovi neprojde," uvědomil si po chvíli. "Musím ho varovat." Otočil se a bez váhání se vydal se do tmy. V paměti pátral po starých vzpomínkách na chatku. Už ji dříve viděl, ale nepamatoval si, kde přesně stála.  V hlavě mu zvonilo. Bylo to varování. Děsivě stejné jako vždy, když mu hrozilo nebezpečí. Věděl, že kdyby se přidal k ostatním, přijali by ho mezi sebe a zapomněli by, že se kdy přátelil s Kylem. Takhle riskoval svůj život. Když ho chytí, jak pomáhá příteli utéct, zbijí ho do krve. Nebo ještě hůř, připraví ho o život. O to vážně nestál. Ale pomoct kamarádovi byla povinnost. A taky Alye. Sice ji neznal, ale moc dobře znal jiné dívky, které skončily ve spárech armády. Nedopadly dobře.

Pokud se ti kapitola líbí, prosím, zanech hlas. Pokud ne, můžeš svůj názor vyjádřit v komentářích.