Pohádka, která se stala reálnou

Kapitola 19. Sestra a její pohádka

Z pohledu Elišky:

,,Ahoj," řekla jsem, když jsem přišla do obýváku, kde seděla sestra s Lukem.

,,Eli," došla ke mně a objala mě. ,,Jak se máš? Jak se cítíš? Kdo ti to udělal?!" pověděla, když uviděla můj krk.

Kluci se na nás podívali.

Můžu ji to říct?

V duchu jsem se optala a oni pokývali na souhlas.

,,No to je označení od vlkodlak a tohle," ukázala jsem ji levé zápěstí. ,,Od upíra."

,,Vy!" otočila se na kluky, ale já ji chytla za ramena.

,,Milu, to je dobrý. Jsem v pořádku," usmála jsem se na ni a ona se trochu uklidnila.

,,Pojď, půjdeme nahoru si popovídat," vzala jsem sestru za ruku a táhla ji do pokoje.

Tam jsme si povídali tak čtyři hodiny a pak se nám oběma začalo chtít spát.

,,Kde budu spinkat?" zavtipkovala dětským hlasem Milča.

,,Vedle mě, přece tě tu nenechám napospas hladovému upírovi," zasmála jsem se.

,,Já tě slyšel, ty potvůrko," ozval se ode dveří David.

,,Tak aspoň víš, že žádnou čerstvou krev nedostaneš," zasmála se i se mnou sestra a on se objevil za mnou.

,,To si myslíš jen ty," vzal mou pravou ruku a dal si ji k ústům.

,,Ne, nech ji!" zakřičela na něj sestra.

Na to se zakousl a začal sát. Sykla jsem bolestí a druhou rukou jsem ho bouchla do hrudě. Po chvilce přestal a olízl mi kousanec.

,,Zmetku," zavrčela jsem na něj a stáhla si ruku k sobě.

,,Ále, nedělej, že se ti to nelíbilo," ušklíbl se a zmizel.

Se ségrou jsme si lehly.

,,Po tom co se vzbudíš, tak zjistíš, že tohle všechno byl jen sen. Budeš chodit zase do kavárny a užívat si života," zašeptala Milča, jako by mi vyprávěla pohádku, to jsem však netušila, že to vážně byla pohádka.

Poté co jsme obě usnuli jsem se vzbudila u sebe doma na své posteli.

,,Takže to byl sen nebo realita?" optala jsem se, ale odpověď nikde.

................................

Nová kapitolka.