Kapitola třicátá třetí

318 8 2
                                    

**********
O pár měsíců později

,,Počkám v autě. Díkybohu že máme tmavá skla aby lidi neviděli kdo sedí v autě." Zasmál se a natáhl se ke mě pro polibek. Neváhala jsem a políbila jsem ho. Sice nám ten náš polibek zvrtl v líbání, ale nevadilo mi to. Matteo to taky udělal naschvál.

Zasmála jsem se a odtáhla od Mattea. ,,Sváděči nech si to na doma." Matteo po mě hodil jeho úšklebek který na něm miluji a vždycky se mi podlamuji kolena. Sice jsem do mého přítele až moc šíleně zamilovaná, ale je mi to ukradený. A po štěstí si šlapat nehodlám a nenechám.

,,Jdu. Drž mi palce princátko." Mrkla jsem na něj a vylezla z auta, rozešla se k jednomu bílému domu. Nádech a výdech Isabello. To zvládneš. Přesvědčovala jsem samu sebe. Zazvonila jsem a chvíli čekala.

Ve dveřích se otevřeli a v nich stála drobná žena která měla světle hnědé vlasy a modré oči.

V tu chvíli se mi podívala do očí, v obličeji měla lehce zmatený výraz, který mi připomínal mého Mattea. ,,Dobrý den jste Hayley Bale?" Zeptala jsem se a žena přikývla. ,,Uhm. Ano jsem. Vy jste kdo?" Prohlížela si mě od hlavy až k patě. ,,A vy jste..." Stále se měla nechápavý výraz v obličeji. Chápala jsem jí. Nevěděla kdo jsem.

,,Já jsem Isabella Bennett. A.. Vím že to je dost osobní otázka, ale.. Měla jste někdy děti? Třeba syna?" Zeptala jsem se opatrně. Paní Hayley na mou otázku přikývla. ,,Zemřel během porodu. Já si bohužel nepamatuji nic. Byla jsem tak moc vyčerpaná že jsem omdlela jen co začal plakat. Víc nic si bohužel nepamatuji." Její hlas zněl už dost smutně. ,,Žije. Neberu to jako srandu. Ale váš syn žije paní Bale. Je tady se-" Něčí ruka se dotkla mého ramene.

,,Otec ti tenkrát nakecal že já jsem zemřel při porodu. Nebyla to pravda. To on ti lhal." Paní Hayley se na Mattea dívala, poté ho objala a oba dva se rozbrečeli. Paní Bale se poté na mě otočila a usmála se. ,,Děkuji vám slečno Isabell mnohokrát vám děkuji." Objala mě a já mohla vidět Mattea, jak má na tváři úsměv.

Když se ode mě odtáhla, Matteo si položil ruku na můj bok. ,,Už ti je lépe princezno?" Usmál se a jeho mamka se na nás podívala. ,,Jo promiň. Mami, tohle je moje přítelkyně. To díky ní jsme se dnes sešli." Měla jsem radost že Matteo měl aspoň kousek rodiny. Jeho otec by pukl zlostí že se Matteo sešel se svou maminkou.

**********************************
Je to tady, Matteo se setkal se svoji milovanou maminkou po všech těch letech, kdy si Hayley myslela, že je Matteo mrtvý. 🥺❤️

Tessie

Tajemná pravda ☑Kde žijí příběhy. Začni objevovat