Bylo ráno 1 máj. Viděla jsem z okna jen plno zamilovaných párů a rozkvetlých třešní. Bylo mi do breku když jsem si v duchu uvědomila a říkala si, proč každý muže být tak šťastný... A Já pořad tak sama.. V tom okamžiku přišla máma.
,, Majdo, pospěš si za chvíli ti začíná škola"
,, Sakra" Prohlásila jsem vyděšenè.
Rychle jsem seběhla schody a utíkala jsem na autobus, který jsem málem nestihla.
O chvíli později...
Už byla hodina a Já potichu zaťukala na dveře třídy.
V tom se ozval hlasitý hlas.
,, Dále"
Vešla jsem do třídy jen jsem spatřila plno očí, které na mě zíraly.
Pozdravila jsem ,, Dobrý den"
Učitelka se na mne podivala a řekla prudkým hlasem ,, Posaďte se slečno Johnsova".
Šla jsem přes celou třídu až jsem došla ke své lavici, která byla až na konci třídy.
Později...
Skončila škola a Já šla ke své skříňce.
Najednou jsem se si začala v hlavě promítat věci, které se staly.
V tom okamžiku jsem se nesoustředila a narazila jsem do jdoucího kluka, který šel naproti mě.
Upřeně jsem se na něj podivala a v duchu jsem si říkala co je zač?? Nikdy jsem ho tu neviděla.
,, Ahoj, promiň nevšimla jsem si tě"
Ahoj.. to je v pohodě nestalo se ti nic?"
,, Né nestalo Děkuji. " A odešla jsem..
Rozeběhl se zamnou...
Otočila jsem se a on promluvil.
,,Jsem Tom"
Promítala jsem si že by bylo taky zdvořilé se také představit.
,,Já... "
Nedokázala jsem vyslovit ani hlásku.
,,Ty...?"
No tak seber odvahu a představ se mu.
,,Promiň,jsem Majda" řekla jsem.A odešla jsem směrem k východu ze školy.
Později doma...
,,Ahoj" Pozdravila jsem mámu,která právě podávala oběd na stůl.
,,Ahoj.. Co škola?" ptala se zvědavě máma.
,,Nic" odvětila jsem hrubým tonem.
,,Tak pojď.. Posaď se ke stolu. Bude tvé oblíbené jídlo." řekla vesele mamka.
,,Nějak nemám hlad"..
Pořád se mi v hlavě promítal ten Tomův úsměv a ty slova,které mi říkal. Byla jsem bez sebe. Byla jsem v tom až po uši.
,,Mami? "
,,Majdo, copak.. ? "
,,Jak ses zamilovala do táty? Kde jste se potkali?"
,,Jak tě napadla tahle otázka? Přece víš jaké to bylo.. Nebo jsi zo snad vše zapomněla?" řekla udiveně.
,,Ne nezapomněla.." a odešla jsem do pokoje...
Byl už večer a já pořád přemýšlela nad tím okamžikem kdy jsem spatřila Toma.
Přišla zamnou máma..
,,Majdo,neruším?"
,,Ne.. Pojď dál "
,,Nestalo se něco? Jsi od rána divná a smutná"
,,Né mami.. Opravdu se nic nestalo. Jen na mně dolehl ten "blbý" 1 máj.
,,Noták. Přeci teď se nebudeš trápit kvůli 1 máji. Jsi mladá a krásná holka. A za chvíli mi domů přivedeš tvého chlapce" dodala a usmála se .
,,Mami!".. řekla jsem uštěpačně.
,,Nojo. Já jdu,tak sladké sny".
,,Tobě taky mami" usmála jsem se .
Druhý den ráno...
Vstala jsem brzo. Večer jsem nemohla usnout. Připravila jsem se do školy, oblékla jsem se a sešla dolů do kuchyně.. Byla tam už mamka se snídaní.
,,Dobré ráno" řekla jsem.
,, Dobré ránko.. Tak co? Dnes aspoň něco sníš? "
,,Ano,to sním mám děsný hlad".
Ve škole...
Modlila jsem se abych nepotkala Toma.. Nechci se znovu ocitnout v situaci .. jako včera.
,,Sakra,támhle jde Tom" řekla jsem nahlas.
Snažila jsem se vplout do davu žáků.. Ale v tom se ozvalo.. ,,Majdo, počkej".
,,Sakra" .. řekla jsem si v duchu pro sebe.
,,Ahoj.. Tome" odpověděla jsem na pozdrav.
,,Půjdeš semnou do třídy?" zeptal se mně.
,,Jo.. Půjdu".. řekla jsem né moc nadšeně.
Bylo by trapné se vymlouvat.Tak jsem šla.
,,Kolik ti je?" zeptal se zvýdavě Tom.
,,Bylo mi 16.. "
,,Mě je 17... A kde bydlíš?"
,,Já...??" znervózněla jsem.
,,No ano ty.. Nikdo jiný tu není"
,, Já bydlím na Linge street". Dodala jsem.
,, Já taky .. Dům číslo 134" řekl Tom.
,,Já 136" řekla jsem.
V tom zazvonilo.. A my jsme šli do třídy.
Po škole...
,,Majdo,nechceš jít ven?"
Nevěděla jsem co říct najednou ze mně vypadlo.
,,Jasně ráda.. Tak ve 16:30 u hřiště?"
,,Jo budu tam.. Tak zatím ahoj " řekl a usmál se.
,,Ahoj" odpověděla jsem.
O chvíli později...
Rychle jsem běžela nahoru do pokoje.. Nikdo nebyl doma. Skoro jsem to " rande" nestihla... Utíkala jsem. Tom tam ještě nebyl .. Oddychla jsem si.
,,Majdo.. Tady jsem".
Ozvalo se zamnou. Otočila jsem se.
,,Jé ahoj Tome"...
,,Promin zdrżel jsem se... "
,,To nevadí" dodala jsem.. A divila se že vůbec přišel"
Chvilku bylo ticho. Tak jsem se odhodlala promluvit.
,,Jak si se dostal k nám na školu? Nikdy jsem tě tu neviděla" řekla jsem zvýdavě.
,,Naši se rozvedli,tak jsem se sem s mamkou přestěhoval"
,,Aha.." řekla jsem sklesle
,,A co tvoji rodiče"?
,,Žiju s tátou i mamkou, táta ale nebívá moc doma.. Má plno "kšeftů"... Tak jsem sama s mamkou"
,,Tak to máš ješte fajn" řekl Tom.
Mlčela jsem a jen přikývla.
V tom zazvonil Tomovi mobil.
,,Omluv mně.. Musím to vzít"
„Jasně" usmála jsem se.
,, Majdo... Už musím domů.. Tak zítra ve škole.. " řekl vesele
,,Ahoj" dodala jsem.
Druhý den...
Vstala jsem pozdě.. Těšila jsem se do školy.. S Tomem jsem se začala sbližovat a nebyla jsem stydlivá.
Mamka byma ráno v práci.. Vypravovala jsem se sama.
V tom zazvonil zvonek..
,,Kdo to může být?" řekla jsem udiveně.
Šla jsem otevřít dveře.
Stál tam Tom.
,,Ahoj.. Nechceš semnou jít do školy?"
,,Ahoj. Právě snídám.. Ale jo,půjdu ráda.. Počkej chvilku"
,,Jo jasně"
Cesta do školy....
,,Jak se vlastně jmenuješ?" řekla jsem.
,,Tom Robrt" pousmál se.
,,Já Majda Johnsova"
,,Krásné jméno,a ještě hezčí dívka" polichotil mi.
,,Děkuju" červenala jsem se.
,,A co 1 máj? " ptal se.
,,Ehm.. Nějak to neřešim .. Jsem sama.. Jen z okna pozoruji páry líbající se pod třešní..." řekla jsem mrzutě .
,,Ano, to přesně i já...."
A ukončili jsme debatu.
Ve škole....
Zvonilo na přestávku.. A v tom jsem viděla Tom jak se přibližuje.. Zamávala jsem... Ale asi si mně nevšiml.. Ně nějak jsem to neřešila.
Později doma....
Nikdo nebyl doma.. Zapla jsem si notebook...
,,Nová zpráva?!" divila jsem se..
Otevřela jsem ji a tam stálo..:
"Ahoj Majdo... Tady Tom... Jen chci napsat že jsi super holka a že pro tebe mám ořekvapení... Koukni se z balkona... "
,,Coże??" řekl jsem a šla na balkon..
Byl tam Tom s nápisem: " Majdo... Co kdybychom už na 1 máj nebyli sami?"
" Co..? Tome co blázníš ?"
Seběhla jsem dolů..
,,Majdo?"
,,Tome?"
Podív se na mně..a po chvilce mně políbil...
Myslím že jsem našla lásku....
