CELEBRITY & LAWYER | Jomille

~𝐝𝐨𝐧'𝐭 𝐛𝐥𝐚𝐦𝐞 𝐦𝐞, 𝐥𝐨𝐯𝐞 𝐦𝐚𝐝𝐞 𝐦𝐞 𝐜𝐫𝐚𝐳𝐲~

Pohled Camille ♡

„Co myslíš, že pro něj to líbání znamenalo?" zeptala se mě Jessica druhý den, když jsme šly po schodech do síně.

„No, já vlastně nevím," uchechtla jsem se, „je to celé úplně divné, Jess. Nemůžu uvěřit, že jsme se líbali. Je to tak nereálné."

Má kamarádka se na mě usmívala od ucha k uchu.

„Pravda, ale slušelo by vám to," mrkla na mě. Hravě jsem do ní strčila loktem, protože jsem měla plné ruce, jenže tímto pohybem jsem skoro všechno vysypala.

„Woah, opatrně," vyhrkla Jessica a zachytila mě rukou. Děkovně jsem se na ni podívala a vešla s ní do síně.

„Dobré ráno," pozdravila jsem přítomné a vydala se ke svému místu. Ben tam ještě nebyl, což bylo pro něho trochu netypické, ale vyvodila jsem si, že hledá své zásoby želatinových medvídků.

„Kde je Ben?" zeptala se mě Jessica. Musela jsem se uchechtnout, protože nad touto skutečností jsem přemýšlela také.

„Jsem snad vědma? Nevím, určitě je někde zalezený," poznamenala jsem a sedla si. Jessica se vyklonila přes stůl k mému uchu a provokativně zašeptala: „Dnes tu budeme mít virtuálně Kate, tak hlavně nežárli."

Otočila jsem hlavu přes rameno a pozdvihla obočí.

„Jess, už stačí. Nemám důvod žárlit na tu supermodelku. Já jsem spokojená tak, jak to je," odbyla jsem ji a napsala Benovi zprávu, že se síň začíná plnit a on nikde. Možná byl s Johnnym, kdo ví.

„Fáájn, vzdávám se," zamumlala Jessica za mými zády. Bylo mi jasné, že s tím začne zase hned po pár hodinách, ale aspoň jsem měla na tu chvíli klid. Dobře, líbilo se mi, jak řekla, že by nám to s Johnnym slušelo. Ale to prostě v žádném případě nebylo možné.

„Jsem tady," ozvalo se ode dveří.

„No kde jsi!" rozmáchla rukama Jess a Ben se zasmál jejímu výrazu. Jessica totiž nosila tak tlusté brýle, že jí to občas při nějaké šokované grimase udělalo obří oči.

„Dole měli nějaké potíže s technikou, tak jsem to šel omrknout," řekl prostě a usmál se na nás.

„Bože, Bože," zavrtěla jsem hlavou a rozložila si materiály na stolek. Začínala jsem být nějaká nervózní. Nemluvě o tom, že jsem spala jen čtyři hodiny, protože nějaký pár na hotelu dělal strašný rámus...

„Johnny jde," upozornil Sam. Všichni přítomní se postavili, jakmile vešel do síně se slunečními brýlemi na nose a zamával do davu. Nemotorně jsem odsunovala svoji židli, abych mu umožnila projít kolem mě, jenomže na těch vysokých botách to šlo těžce, takže jsem se o ni málem přerazila. Naštěstí to ale nikdo nezpozoroval a já se tak v klidu mohla přivítat s Johnnym.

Krátce jsme si stiskli ruce, ale naše oči udržovaly stálý kontakt. Najednou jsem měla zvláštní potřebu se podívat na jeho rty. A taky jsem to udělala. Což byla chyba číslo jedna, protože on se lačně podíval na ty moje.

„Dobré ráno, Johnny," šeptla jsem a vpíjela se mu do očí.

„Dobré, Camille," opáčil stejným, akorát víc chraplavějším tónem. Drželi jsme pohledy do doby, než na sebe upozornila Jessica. Moje srdce vynechalo pár úderů, když se naše pohledy rozpojily.

„Nesednete si?" pousmála se. Okamžitě jsem spadla zadkem na židli a Johnny udělal to samé.

V tichosti jsem otevřela svůj bloček a vzala si kávu v kelímku. Johnny se zatím bavil s Benem o Kate a já pročítala svoje zápisky, přičemž jsem poslouchala každé jejich slovo. Ani jsem si neuvědomovala skutečnost, že pevně svírám hrdlo kelímku a deformuju ho. Oba se pak posadili a Johnny pozdvihl obočí mým směrem.