Short stories [Pozastaveno]

3.story- narozeninový dáreček / 1

Odhodlala jsem se napsat další kratičký příběh.Už ze začátku je dost jasné o co jde, ale ne, že přestanete číst!Dobrovolně povinně všichni čtěte až nakonec!

Nastal den D.Den Percyho čtyřiadvacátých narozenin.Ani si neuvědomuju, jak ten čas letí.Je to jako včera, co po útoku Minotaura slintal na lehátku v nemocnici, já ho krmila vším možným, aby se dal do kupy a snažila se z něho vymlátit jakoukoli informaci o tom "velkém problému".Teď je to můj úžasný snoubenec a řecko-římský hrdina.Kupodivu,  mu tohle vše nezabrání v tom, být stejný matla a natvrdlý mořský korýš.Jenomže když miluješ, není co řešit.Ale zpátky k tomu o čem vám tady vykládám.Mám pro něj zvláštní a speciální dárek, ale nevím jak mu ho dát.Přemýšlím o tom celou cestu do tábora Jupiter.Aby bylo jasno, my v táboře nežijeme.Máme malý roztomilí byt poblíž Percyho mámy na Manhattenu a o prázdninách jsme instruktory v Táboře Polokrevných.Já i percy dálkově studujeme všeobecnou vysokou školu, která je v Novém Římě.Teď se ti určitě nabízí otázka: Tak proč nežijete v Novém Římě a nepomáháte legii?Důvod je celkem prostý.Po našem vítězství na Gaiou jsme byly, jak je zvykem Olympanů, odměněni.Ale nechybělo hodně a zase by se hlasovalo, jestli nás zabít nebo náležitě uctít.Teda obzvlášť u Percyho.Pan D. se zase vytasil s roztomilým vodním savcem, delfínem, ale stačil jeden vražedný pohled mé matky ve stylu: Rozmysli si jestli chceš v téhle hře pokračovat.Víš proč máš přezdívku Pan D.?Protože ty nejsi ani Áčko ani Béčko a dokonce ani Céčko!Ehm...jako jestli se to dá říct pohledem, ale v případě Athény není pochyb.Nakonec to dopadlo nad všechny očekávání.Zeus odměnil celou posádku Arga II. a panu D. zrušil trest v táboře (=všem zrušil trest v podobě pana D.) za tu "pomoc" s nafintěným zlaťoušem.Já s Percy jsme dostali bariérní kameny-kameny, pomocí kterých vytvoříte kolem budovy, místa nebo osoby ochrannou bariéru jako má Tábor Polokrevných a tak skromně si živoříme.Percy pomáhá své mámě v pekařství (Jak mužná práce pro zachránce světa) a já mám vlastní architektonickou firmu+vedlejšáky pro Olymp.

No Neskončila jsem tím, že jsem jela do Nového Říma?A ano, takže jsem o tom přemýšlela celou cestu.Nepomohla by stuha, pochopil by to?A ne je to Percy...Budou muset stačit fotky.

„Prosím, vystupte si." začalo hlásit v autobuse. „Konečná zastávka."

Vystoupila jsem z autobusu a vydala se k tunelu.Před branou stál jen jeden jediný strážný, což bylo divné.Byla jsem asi tak patnáct metrů od tunelu a dost blízko na to, abych rozpoznala vřelí a přidrzlí úsměv pod helmou hlídače.Hrdlo se mi sevřelo, přepadli mě obavy.

„ANNABETH!!!" Zavolal na mě Percy „To je dost, že jdeš chytrolínko."

Ne, nemohla jsem si to odpustit. „To jsem ti chyběla tak moc, chaluhový mozečku?"

Tak co si myslíte, že je tím veledarem?

Komtesa98