Historie nenávisti

Kapitola 7. Krásnější, než nejkrásnější.

Seděla u stolu a psala matce dopis, ve kterém sdílela své pocity a zážitky z posledních šesti let, které již na LoanDoen strávila. Dopisovaly si tak často, jak jen mohly. Zaryah po dlouhém naléhání uvolila, aby pomocí sítě špehů, která v Dorn operuje, se mohly kontaktovat.

Ahoj mami.

Už zbývají jen dva roky do konce studia. Bojím se a nechci univerzitu opustit, jelikož se tu cítím bezpečně a hlavně svobodně, ale na stranu druhou se nemohu dočkat, až tě znovu uvidím. Nevěřila by jsi tomu, čeho jsem teď schopna... Jakmile se znovu potkáme, tak slibuji že tě vezmu sebou pryč z toho odporného města. Pořídíme si dům v nejlepších ulicích Pontry a budeme žít společně bez překážek a omezení.

 Nemohu se dočkat, až poznáš Imani a Lennu. Díky nim jsem poznala, co přátelství do života přináší a jak cenné vlastně je.

Zítra mě čekají ročníkové zkoušky. Cítím se připravena, ale i přesto jsem nervózní. Profesoři říkají, že ze mě bude jedna z nejmocnějších čarodějek, které kdy chodily po zemském povrchu. Jejich slova mi dodávají pýchu a radost, jelikož fakt že jsem v něčem konečně dobrá, je uklidňující a hřejivý.

Prosím, kontaktuj mě co nejdříve a popiš mi vše, co se ti přihodilo od doby, co jsi mi psala naposledy.

S láskou, AnaLia.

P.S. Pozdravuj Rekshu.

„Jsem nervózní," pověděla Lenna a prsty si zajela do vlasů.

„Přestaň to pořád opakovat, učíš se už od poloviny ročníku," ohradila se Imani, která na poslední chvíli doháněla biologii magických tvorů.

„Slyšela jsem, že Zaryah pozvala královnu Eyiku z Pontry a dvorní čarodějku Frynn," pověděla AnaLia cestou do postele. „Frynn?" vyjekla zděšeně elfka, „jaktože o tom nic nevím! Frynn patří mezi nejváženější mágy a má pověst přísné fúrie."

Imani se zamyslela a po chvilce pověděla: „Frynn pochází z pouště Istall. Její otec byl vůdce jednoho z kmenů. Moji lidé ji příliš v lásce nemají jelikož po tom, co nabila moc a bohatství na svůj lid zapomněla. Také je kontroverzní osobností pro svou smíšenou krev. Její matka byla elfská mágyně z Velkého lesa."

„Neznám moc míšenců mezi lidmi a elfy," pověděla AnaLia.

 „V Dorn byly nevěstince, kde elfské ženy byly nuceny prodávat svá těla - nepochybuji, že mnoho z nich otěhotnělo. Nechci si ani představit, co se těmi dětmi dělalo..."

„Proč nepřišel král Pontry, jako vždy?" řekla čarodějka, která se snažila od nepříjemného tématu odvést pozornost, aby už tak napjatá atmosféra zkouškového období, nebyla ještě těžší.

AnaLia se s radostí posadila na lůžko a vložila se do konverzace, aby tak unikla učebnici o elfské teologii."

„Kolují zvěsti, že je na tom zdravotně nedobře. Královna Eyika prý byla osobně žádat elfy ve Velkém lese, zda by nevěnovali králi dar dlouhověkosti - odmítli. Lenno, ty pocházíš z Velkého lesa, pro koho je dar dlouhověkosti?"

„Pro náš lid je to největší možná pocta, která se dopřává jen osobnostem, které se zasloužily o prosperitu elfského lidu. Jezero Nynnen lahreen, dar elfského Boha života."

„Buďte už ticho u všech Bohů," ozval se jeden z učňů, který doháněl znalosti ke zkoušce.

.

Studenti následujícího rána stáli seřazeni v řadě a čekali na příchod velmistryně. Byli nervózní a žádný z nich nespal dobře. Nejistě na sebe hleděli a netrpělivě vyčkávali na zahájení zkoušek.