MYSLI SRDCEM NE HLAVOU

#10

,,Nechte mě na pokoji! Adame! Pomoc!" začala jsem naléhavě volat o pomoc. Ti tři týpci se po mě začali sápat a já byla v pasti. Najednou se tam objevil Adam. Zpacifikoval všechny tři. Já jsem seděla u zdi se slzami v očích. Když už byl klid Adam doběhl ke mě. ,,Sid si v pořádku?!" ptal se naléhavě. ,,Jo asi jo" byla jsem ze všeho tak v šoku. ,,Ty jsi mě zachránil " skočila jsem mu kolem krku. ,,Jo, ale nemusíš mě kvůli tomu uškrtit" zasmál se. ,,Volal jsi policii?" Zeptala jsem se ,,jo volal" ,,kdy jsi to stihl?" Zeptala jsem se. ,, Když jsem tě sem běžel zachránit " ,,tak jo" řekla jsem. ,,Pojď si sem sednout na lavičku já zavolám ředitelce". Sedla jsem si na lavičku a začala jsem se klepat zimou. ,,Je ti zima?" Zeptal se. ,,Jo" odpověděla jsem. Adam si sundal bundu a hodil mi ji kolem ramen. A už měl telefon u ucha. Když domluvil s ředitelkou která sem musí přijet kvůli policii.

Asi půl hodiny na to jsme se ocitli v infocentru. Jde jsem se snažila zahřát. ,,Sid jsi v pořádku?" Došla za mnou ředitelka. ,,Ano, jsem jen jsem trošku v šoku" řekla jsem ji. Ředitelka chtěla vědět co se dělo tak jsem se jí to snažila vysvětlit. Pak za námi přišel Adam ,,vezmu Sid do zázemí, aby se trochu prospala" ,,dobře, ale Adame policie s vámi bude chtít ještě mluvit" oznámila mu ředitelka. ,,Dobře" řekl jen a už mě bral kolem ramen a šli jsme do zázemí.

V zázemí jsem se opřela o stůl a Adam hledal spacák a karimatku a deky. ,, Není to nic speciálního, ale spát se na tom dá" řekl mi když všechno nachystal. Pousmála jsem se na něj ,, to nevadí Adame děkuju" ,,není za co" ,,ale je" odpověděla jsem mu. ,,Zachránil jsi mě" ,,musel jsem. Nenechal bych tě tam". Podívala jsem se mu do očí ,,jsi skvělej" řekla jsem a políbila jsem ho. Líbali jsme se tak dlouho než ředitelka zavolala na Adama. ,,Adame policie chce s vámi ještě mluvit" řekla a mi se od sebe odtrhli. Dívali jsme se sobě do očí a usmívali se. ,, Už jdu" zavolal na ředitelku. ,, Až odjedou přijdu za tebou sem" ,, dobře" řekla jsem.

Když Adam odešel šla jsem si lehnout na karimatku co mi Adam nachystal. Zavřela jsem oči a byla jsem v říši snů...
_______________________________
A máme za sebou první polibek.
V životě bych nevěřila že se někdy u psaní dostanu tak daleko jako tady. Většinou jsem napsala tak dvě části a inspirace mě opustila. Tak doufám že se tady dostaneme až ke šťastnému konci.
-N