,,Margi ségra" zaječel vyděšeně chlapeček. Vylez z postele a přišel ke postele své sestry. ,,Copak je skřete ospale se otázala sestra. Měl sen kde mě nahánějí démoni a jiné příšery.
Vypouštěl je ze své pusy ten kameny chrlič, kterého máme nad tím domě kde jsme po, té nás odtáhla sociálka. Margi si zívla a obejmula brášku.
Mezitím co mu utírala slzy a vyprávěla. ,,Víš že je v pořádku, že máš strach každé stvoření cítí, zvlášť když je tma. Noc je stejně jako její sourozenec den paní všeho, ale noc dokáže vždy utvrdit z radosti jsou moc z pomoci strachu. ,,Ty děsivé příšery se nebojí tmy" přerušil ji bracha. ,,Kde tě tohle napadlo ty děsivé příšery se té tmy bojí ještě více, protože v ní neustále žiji, jim zatemnila mysl strachem, takže jí slouží.
Jeden král však nechtěl mít strach a proto vytvořil něco co nemohlo mít strach, ale jen skoro žilo". ,,Chrliči" řekl bráška. Tyhle bestie beze strachů hlídají ty co mají strach hledají ty, kteří by strach používali ke zlu.
Proto jsou na chrličích hrdinové, protože jim pomáhají hlídat a chránit ukončila vyprávění starší sestra. Bráška se pote zeptal, ,,kdo ti tohle všechno". Řekl mi to naši adoptovaní rodiče, který nás jen nemohli mít. ,,Dobře"řekl nesměle bratr. ,, Já věděla, že se nebudeš bát.
Když bratr usnul Margi chvíli koukala z okna. ,,Musela ho probrat ta bouřka myslela si sama pro sebe". V okně si dívka všimla postavy, která stala na tom chrličovy na věži, který brachu děsil. Temná silueta se dívala ve směru, kde bylo okno sourozenců. Následně blesk odhalil postavu která, byla na příšeře, šlo o malou ženu ze blonďatými vlasy a brýlemi. V prstech měla cigaretu, která však pomalu zhasínala. Margi se usmála a odešla od okna a následně pomalu usnula v posteli.
