Dvě Tváře

1

Stojím na letišti v Praze jsem už odbavená a čekám než mě pustí do letadla . Už se nemůžu dočkat až přiletím do Neapolu na módní přehlídku návrhářky Eleny Natoli . Její práci obdivuji už dlouhá léta je to má inspirace. A jelikož studuji módní návrhářství tak bych ráda u ní dostala stáž pokud bude možnost. Potom co jsem mohla nastoupit na palubu letadla tak jsem se posadila na své místo a vyčkala než letadlo vzlétne . Po nějaké době co jsem doletěla do Neapolu a jsem si objednala Uber a dojela na své ubytování. Když jsem přijela ke svému ubytování tak jsem si hnedka šla dát sprchu protože jsem byla po té dlouhé cestě šílené zpocená a na dnešní večer jsem chtěla vypadat skvěle. Po nějaké té relaxaci na pokoji jsem se rozhodla že se začnu chystat . Vzala jsem si černé krátké upnuté šaty na tenkých ramínkách , lodičky na slabém podpatku a malou černou kabelku na řetízkách . Vlasy jsem si vyčesala do vysokého culíku a udělala si černé linky a matnou červenou rtěnku . Objednala jsem si Uber a jela do města na přehlídku. Když jsem přišla do budovy tak jsem na svém telefonu otevřela svůj lístek s qr kódem a čekala než na mě přijde řada . Potom co na mě přišla řada tak se típnul lístek a já vešla dovnitř. Od mámy jsem dostala vstupenku do VIP k narozeninám které budu mít za týden. Když jsem přišla do VIP sekce tak jsem si vzala skleničku s vínem kterou roznášel číšník a šla se posadit do černého semišového křesla. Vzala jsem si do ruky svůj telefon a koukla na instagram když v tom do poloplného salonku přišel svalnatý , potetovaní a snědé barvy nádherný muž tak jsem na něm mohla oči nechat . Podívala jsem se na čas a za pár minut začala přehlídka tak jsem se šla posadit na své místo blízko u mola v první řadě. Když jsem se tak rozhlížela po sále tak jsem si všimla toho záhadného muže který seděl nedaleko ode mě . Ale najednou se objevila Elena na podiu aby uvítala hosty a začala přehlídku . Její modely byli tak oslnivé až mě zrak přecházel . Byla to nádherná přehlídka.Jako poslední model byli úchvatné svatební šaty které nikdy nebudu mít na sobě . Když módní přehlídka skončila všichni začali tleskat. Když všichni lidi odcházeli těšila jsem se až si na after party dám pořádnou sklenku vína . Když jsem seděla u baru s lahodnou sklenkou vína když v tom si ke mě přisednul ten nádherný muž . „ Copak tady děláš kočičko," Zaslechla jsem vedle sebe najednou hluboký hlas. Otočila jsem se abych zjistila kdo je zdrojem hlasu. Když nad tým tak uvažuji možná jsem to dělat neměla. Měla jsem ho ignorovat. Stal tam on. Ten z kterého jsem nemohla na přehlídce spustit oči. To dám prostě ho nějak odeženu a snad mě nechá na pokoji. I když ano musím přiznat je hot jak plot ale bez tak mu jde jen o tom dostat mě do postele. „ Piji víno co pak nemáš oči aby ses musel tak blbě ptát?," odvrátila jsem pohled a doufala že co nejdřív odejde a já budu mít klid. Očividně nemám takové štěstí jak jsem si myslela.„ Ostrá to se mi líbí takové jsou v posteli nejlepší ," naklonil se ke mně blíž. Tak to ne. Mizím. Mám mu chuť střelit mezi oči a to ho ani ještě pořádně neznám. Takový typ mužů přímo nesnáším myslí si že když jsou sexy tak dostanou cokoli co chtějí„ Promiňte pane ale na takové řeči nemám dnes večer náladu takže pokud mě omluvíte odcházím ," Už jsem ho měla dost. Radši odejdu dřív než se mu něco stane. Když jsem ho však chtěla obejít chytil mě za ruku a zabránil mi v odchodu.„ Najednou si zdvořilost sama ? Dokonce si mi začala z ničeho nic vykat a si milá trpíš snad změnami nálad nebo tak něco ? ," Podíval se na mě s tázavým výrazem. Je mu dám změnami nálad až mu bude blbě. Pitomeček natvrdlej.„ Musím vás obeznámit že žádnými změnami nálad netrpím! A jestli mě teď hned nepustíte začnu křičet! ," Řekla jsem varovně.„ Jen si klidně křičte jak jen chcete ale jsem si jistý že vám tady nikdo nepomůže ," Když tyto slova vypustil z pusy z nějakého důvodu mi naskočila husí kůže. Jeho hlas byl tak hluboký, hrubý a naprosto chladný jako by neměl v sobě ani špetku citu.„ Proč si to myslíte? Je tu sál plný lidí určitě by mi někdo pomohl," viděla jsem jak se mu nadzvedl koutek na náznak úsměvu. On si snad ze mě bude dělat ještě srandu.„ Ano to máte pravdu ale nikdo se mi neodváží odporovat na to se mě až moc všichni bojí ," Po této větě jsem svůj smích už nedokázala vydržet. Začala jsem se naplno smát.„ Přijde vám snad něco k smíchu ? ," zeptá se mě přes zatnuté zuby. Asi jsem ho naštvala protože jsem ucítila že jeho stisk na mé ruce zesílil až to začalo docela bolet.„Au to bolí už mě konečně pusťte ," Snažila jsem se vykroutit z jeho bolestivého sevření ale marně byl pro ti mě až moc silný. Určitě se mi tam zítra udělají modřiny.„ Jestli se mi budeš ještě někdy posmívat pak teprve pocítíš pravou bolet s pořádnou dávkou mého hněvu je ti to jasný koťátko ?," Nadzvedl obočí a upřeným pohledem se na mě koukal. Tohle už nebyla sranda co je tohle za psychopata. Napadá mě že trpím změnou nálad ale přesto ní trpí on. Mění se mu nálada jako počasí. Radši jsem zakývala hlad na znak souhlasu a doufala že mě už pustí a nechá odejít. „Slova! chci slyšet že si mě opravdu pochopila ,"„ Jo dobře je mi to jasný !," odsekla jsem rychle. Najednou jsem pocítila že stisk na mé ruce pomalu povoluje až úplně zmizel. I hned jak jsem věděla že už mou ruku pevně nesvírá hned jsem se mu s cuknutím vytrhla a co nejrychleji jsem šla pryč. Počkat ne to není správné slovo já od něj přímo zdrhala. Doufám že už ho nikdy nepotkám.