ZAMOTANÝ PŘÍBĚH

Na počátku...

Psal se rok 1917 a já jsem byla na jednom večírku. Po pár hodinách jsem se trochu víc opila, nevěděla jsem (zřejmě vůbec) co dělám. Vím jenom že sem se probrala v nemocnici (prý mě srazilo auto ♡). Bylo mi vcelku dobře, ale pak přišel doktor a řekl mi, že to se mnou nevypadá dobře a že mi dává asi tak 2.hodiny života. (Dost mě to vzalo, ale bylo mi to tak ňák jedno protože jsem asi ještě pořád byla pod vlivem drog.

...

A bylo to tu, mých posledních 5.minut života. Začala jsem upadat do kómatu, obraz se mi začal rozmazávat a jediné co jsem slyšela bylo... pííp....pííp... A jediné co jsem viděla byla jakási hlava, která se ke mě skláněla. Na jednou to začalo hrozně bolet, jakoby mi nože projížděli krkem. Zavřela jsem oči a začla umírat, každou bolavou sekundou jsem byla blíž ke smrti... A najednou jsem nic necítila, jen jsem se usmívala, bylo to nepopsatelné. (Ten doktor který se ke mně schýbal byl pryč, bylo tu jen to ticho a tma).

Za chyby se omlouvám.
Jak se vám líbila první kapitola??? Názory pište do komentářů.