I WANNA BE YOURS 2 | (CZ) | (Joseph Quinn × reader)

29

Když jsem se probudila necítila jsem již Williamovu hřejivou hruď pod sebou ani jeho dlaň svírající mě v pase. Poslepu jsem nahmatala postel vedle sebe. Nebyl tam. Matrace byla ještě trochu teplá. Promnula jsem si rozespale spánky a posadila se. Rozhlédla jsem se rozespale kolem sebe. V pokoji nebyl. Vydala jsem se ho hledat.

Potichu jsem opustila pokoj a všimla se koupelny ihned vedle našeho pokoje. Svítilo se tam. Tichounce jsem chytla kliku a nakoukla jedním okem dovnitř, přeci jenom bych nerada načapala svého nahého bratra či mámy snoubence připravující se do sprchy. K mému štěstí jsem spatřila Williamovu vytvarovanou prdelku tváří ke mně, byl shrbený a natahoval se pro ručník, který mu zřejmě spadl na zem. Celou koupelnu zahalila mlha tepla a páry. Prohlédla jsem si mlčky Williama od kotníků až k hlavě, byl suchý ani vlasy neměl mokré tudíž se teprve chystal do sprchy. Potichu jsem vklouzla dovnitř a zavřela neslyšně za sebou dveře. Natáhla jsem ruce a prsty mu zaryla zezadu do ramen. William se tak lekl, až nadskočil pár centimetrů nad zem.

„Tohle mi nedělej," vyhrknul. „Tiše," přiložila jsem si vztyčený ukazováček ke rtům. Bez jediného slova jsem si začala svlékat oblečení. „Máš se tu zamykat," vytknula jsem mu a svlékla si spodní prádlo. William mě mlčky pozoroval. Olízl si spodní ret a zkousl jej. Zamknula jsem za sebou a s pohledem upřeným do Williamových očí pomalu ucouvla k umyvadlu. William přistoupil ke mně a jemně chytl mou tvář do horké dlaně. Hlavu naklonil lehce na stranu. Čekala jsem nedočkavě bez dechu, co se bude dít. William se nakláněl k mému krku, naklonila jsem hlavu na stranu, odhrnula si vlasy na druhou a zavřela víčka. Chtěla jsem jeho rty cítit na mém krku, na mé rozpálené kůži. Potřebovala jsem to, ale chtěla jsem ho nechat, aby to udělal sám. Z úst mi vyšel tichý sten, když jsem na krku ucítila jeho horký dech. Chloupky se mi naježily a pokožka čekala, až se jí ujme. Jenže tak se nestalo. Počkala jsem ještě pár vteřin, než jsem otevřela konečně víčka, abych zjistila, co vyvádí. Rty měl kousek od mé pokožky, ale nepřitiskl je. Nepolíbil mě, ani po mé pokožce nepřejel lehce. Prostě na mě zíral bez jediného slova. Lehce jsem se zamračila a zkřížila ruce na prsou. Než jsem stihla vydat jedinou námitku či výtku zmizel v páře, která se valila ze sprchy. To si ze mě dělá srandu. Chce si hrát? Budeme si hrát.

Vyškrábala jsem se za ním do sprchy, bez jediného slova jsem popadla rukojeť, ze které se valila horká voda a přitiskla si ji k hrudi. William mě mlčky pozoroval. Odložila jsem rukojeť zpět, když jsem byla dostatečně promočená. Klekla jsem si na jedno koleno a do dlaně uchopila jeho majestátní úd. Pohled jsem zvedla k jeho tváři. Dlaň si položil na mou hlavu a dychtivě s nedočkavostí v pohledu mě pozoroval. Chtěl to tak moc, jako já chtěla něco od něj. Do úst jsem si ho vložila v plné kráse až po kořen. Ucítila jsem, jak se začal otírat o můj krk zevnitř, až jsem se lehce zajíkla a polovinu musela vytáhnout ven. Párkrát jsem s ním zapumpovala k sobě a od sebe, přejela jsem ho celý svým jazykem. Byl horký a napnutý. Prsty jsem jemně poškádlila jeho varlata a když jsem zaslechla jeho toužebné steny odtáhla jsem se a pustila jej. Narovnala jsem se a zpříma sledovala Williamův prosebný výraz. Nesouhlasně jsem zavrtěla hlavou. Ty si mi taky nedal to, co jsem chtěla, pomyslela jsem si.

William se nahrnul ke mně, otočil si mě k sobě zády. Ruce zabořil do mých boků tak pevně, že se mi nehty snad zaryl do masa. Přitiskl mě prsy a tváří na studené modré dlaždičky sprchy po kterých stékaly kapky vody. Mokré vlasy mi odtrhnul ze zad a vložil mi je na pravé rameno. Jednu ruku ponechal na mém levém boku a druhou mi zvedl obě ruce za zápěstí nad hlavu. Přišpendlil si mě tam. Zasténala jsem ve známku chtíče, ale i protestu. Nemohla jsem se hnout – utéct mu, škádlit ho ani se bránit. Jeho tvrdou pýchu jsem ucítila na levé polovině zadečku, otírala se o ní. Olízla jsem si spodní ret a vnímala každičkou teplou kapku, jak stékala po ledových dlaždičkách a zarazila se o mé tělo. Rty přitiskl k mému krku, jemně ho začal oždibovat. Za normálních okolností bych žádného kluka nesváděla v mámině koupelně, ale s Williamem to je jiné. S ním to bylo vždy jiné. Byl přitažlivý, sebejistý a zatraceně sexy. Jemu se nedalo odolat, ať se žena snažila, jak chtěla. Nedalo se to. Jeho doteky, teplý dech a rty byly dokonalou kombinací toho, jak mě přivést k šílenství. Toužila jsem příliš moc, abych se ho mohla dotknout – políbit ho, sahat na něj, ochutnávat každičký centimetr jeho kůže, a hlavně s ním tvrdě a pořádně šukat. „Prosím," zasténala jsem s tváří přilepenou k dlaždičkám. „Proč prosíš?" Vybízel mě. Chtěl to slyšet a já mu to hodlala dát. „Prosím ošukej mě, teď hned."

William nezaváhal ani na vteřinu. Otočil si mě tváří k sobě, tvrdě přitiskl své rty k těm mým. Líbal mě jako o život, jako by měl přijít o dech. Ruce měl obmotané kolem mého pasu a pevně si tiskl mé tělo ke svému. Jednou rukou mě chytl pod zadkem a nadzvedl mě do vzduchu tak, aby do mě mohl proniknout. Přirazil si mě k sobě, a hlavně sebe do mě. „Ach," zasténala jsem a ruce mu vpletla do mokrých vlasů. Tahala jsem za ně víc a víc dle jeho tempa. Čím tvrději přirazil tím jsem více tahala levou rukou jeho vlasy a hlouběji zarývala své nehty pravé ruky do jeho zad. Při vyvrcholení jsme sténali jméno toho druhého. Když jsme se oba udělali, došlo mi, že nejsme v domě sami. Úplně jsem zapomněla na to, že jsme u mé matky. Sice byla puštěná sprcha, jenže nevím, zda ta dokázala přehlušit slastné zvuky našeho milování. S Williamem jsem nikdy nedokázala být potichu ať jsem se snažila sebevíce.

„Nebude to divný?" Zeptala jsem se lehce v šoku Williama a pročesávala si mokré vlasy. „A co?" Odvětil nechápavě zatímco si oblékal čisté oblečení – šedivé upnuté tepláky a černé přilehlé tričko. „No, že vyjdeme oba ze sprchy ve stejnou chvíli. Bude jim to jasný." Zamračila jsem se při pohledu na nás dva do zrcadla. Rozhodně vypadáme jako, že jsme zrovna souložily, a ještě k tomu ve sprše. „Nebude." Uklidňoval mě William, i když jeho tón spíše než vřelý a přívětivý byl výsměšný. Bavilo ho to, bavil se tím. „Jak to můžeš vědět?" Zaprotestovala jsem a hřeben odložila na umyvadlo. „Protože je půlnoc lásko."

Do prdele. To jsem spala tak dlouho? To není možný. Musí si ze mě dělat jen srandičky.

William popadl svůj telefon ze skříňky v koupelně – ani jsem se nevšimla, že ho tam měl – a ukázal mi čas. Půlnoc. Měl pravdu. Jak jsem si mohla dovolit prospat takovou dobu, hlavně jak mi to on mohl dovolit. Měl mě probudit. Možná vstal chvíli přede mnou, ale i tak. Byla jsem lehce rozčílená, ne na Williama, ale hlavně na sebe. Měla jsem si nastavit budík. Znám se až moc dobře. Ano ráno sice vstávám na čas ještě před budíkem, ale odpoledne nesmím usnout, jinak se neprobudím brzo. Málo kdy se mi stávalo, že jsem opravdu vstala po hodině max po dvou hodinách, když jsem usnula odpoledne. Ale vždy jsem měla připravený časovač či budík, aby zazvonil, a tak mě probudil.

„Měl si mě vzbudit," vytkla jsem Williamovi lehce protivným tónem hlasu. „Potřebovala ses prospat." Odvětil klidně William což mě ještě více vyvedlo z míry. „Musíš se uvolnit," pokračoval a lehce mi masíroval ramena. Bylo to příjemné a vítané, jenže jsem věděla, kam tím směřoval. Chtěl mě tím jen obalamutit. „Ne," odstrčila jsem ho stranou a vyšla z koupelny ven. Všude byla tma a ticho, předtím jsem se toho vůbec nevšimla. Vrátila jsem se zpět do pokoje a popadla z batohu knihu. Musela jsem své nevražedné myšlenky utopit někde jinde a kniha byla vždy dokonalá volba.

Po pěti minutách se dveře našeho pokoje pro hosty rozevřely. Potichu dovnitř vstoupil William, jako by očekával, že budu znova spát. Byl na omylu. Seděla jsem s knihou opřenou v klíně a ignorovala jeho příchod stejně jako jeho slova: „Zlato, no tak."

Mlčela jsem a dále četla. „Prosím, nezlob se." Zkoušel na mě konejšivý tón hlasu. Lehl si vedle mě, hlavu si opřel o mé prso a rukou zajel do mezery mezi mými stehny. „Udělám ti dobře," nabízel mi, ale já dále mlčela. Bohužel to bral jako souhlas. Bohužel nebo spíše ještěže tak? Sama jsem se občas ve svých myšlenkách nevyznala. Samozřejmě že to tak dopadlo. Svlékl mě z kalhot i z trička, a své rty přitiskl ke mně tam dolů. Našel dokonce jazykem choulostivé místečko, které pořádně poškádlil a já si musela svá úst zakrýt polštářem, abych svými steny neprobudila celý barák.

„Williame," odtáhla jsem polštář od svých popraskaných a rozkousaných rtů a unaveně na něj pohlédla. William odtáhl své rty ode mě, ale jen na pár centimetrů. „Už se nezlobíš?" Zeptal se. Bylo mi jasné, proč to dělal, byl to takový nevyřčený úplatek. Souhlasně jsem přikývla hlavou a vytáhla si ho vzhůru k sobě. Knihu jsem musela sebrat ze země a odložit ji na noční stolek. Ani jsem si nevšimla, že spadla, respektive jsem nezaznamenala náraz knihy o dřevěnou podlahu ani její zaklapnutí. Něžně jsem Williama políbila na lehce vlhké rty. „Chutnáš pořád skvěle," pronesl lišácky. Ve filmech a v knihách jsem nesnášela oplzlé řečičky, jenže z jeho rtů zněly jako krásné básně a písně. Cokoli řekl, znělo sexy díky jeho silnému britskému přízvuku a ať se jednalo o sebevětší blbost jako třeba „sýr", uměl to vyslovit tak, že by se každá dívka rozplývala nad tím vyslovením pouhého pokrmu.