~𝐰𝐡𝐞𝐫𝐞 𝐚𝐫𝐞 𝐲𝐨𝐮?~

99 9 4
                                    

Pohled Camille

Nehybně jsem seděla v kanceláři a už asi půl minuty zírala na malou dírku ve stole. Úzké pramínky slz mi volně stékaly po lících až ke špičce brady. Byla to zhruba hodina od okamžiku, co Brad opustil moji kancelář a já si za tu dobu jen stihla make-upem zakrýt otlačeniny na krku. Jinak jsem zůstala civět, a přitom na mě křičela přeplněná schránka emailů k vyřizování.

Strašně jsem se v sobě zklamala. Můj ex mě využil v té nejslabší chvilce, kterou jsem měla. Nebylo to nic příjemného, když jsem pak zjistila, kdo mě ve skutečnosti objímá...polil mne studený pot. Byla jsem tak slabá, že jsem mu na všechno naletěla. Už jen při té vzpomínce se mi sevřely vnitřnosti...

„Camille? Pročpak pláčeš, puso?"

Moje hlava vystřelila nahoru při zvuku toho odporného hlasu a setkala jsem se s typickým šklebem Brada Steela. Hrdlo mi nepříjemně vyschlo a snažila jsem se odtáhnout, ale jeho ruka na mých zádech tomu zabraňovala.

„Co ty tu děláš," špitla jsem vyděšeně. Tiše se zasmál a bezstarostně si natáčel pramínek mých vlasů na ukazováček, přičemž si mě spokojeně prohlížel jako vlk, který chytl ovečku přímo do své pasti.

„Zaslechl jsem tvůj pláč," konstatoval, „víš, že ten zvuk nemám rád."

„Nech mě na pokoji. Kvůli tobě jsem se naplakala už dost," popotáhla jsem a otřela si slzy do zápěstí. Ruka na mých zádech sjela k boku a stiskla ho. Zamračila jsem se.

„Můžeš na mě přestat sahat? Nic pro mě neznamenáš. A chci být sama."

„Jsi pořád stejná," protočil panenky, „ale ještě stále vím, co na tebe plat-"

Na tváři mu přistála facka. Rozbouřená směs mých emocí se neudržela a než bych si stačila cokoliv promyslet, tak jsem mu jednu uvalila. Následně jsem se rozešla k výtahu, ale po pěti krocích jsem zastavila.

„Brečíš kvůli Deppovi, Camille?"

Otočila jsem k němu hlavu a popřela to. Jenže ten idiot měl své eso v rukávu...

„Myslíš si, že lhaní ti pomůže? Vím všechno," ušklíbl se a strčil ruce do kapes. „Hlavně o té vaší nemilé situaci ve výtahu, která mi vlastně tak trochu nahrála do karet."

Nechápala jsem, co tím myslel.

„Jak o tom víš?" zeptala jsem se se zvědavostí. Brad vypadal nadmíru spokojeně a tvářil se, jako kdyby vyhrál loterii.

„Jak to jen říct," začal skoro až nevinně, „byl jsem první, komu se dostal do rukou ten záznam. Dal jsem ho Elaine pod podmínkou, že ho nikam nezveřejní a předá Chewovi. Očividně si tě podal nemilým způsobem, což mě opravdu neskonale mrzí a-"

„Počkat!" zarazila jsem ho. „Kvůli tobě jsem přišla o povýšení!? To ty za všecko můžeš!"

„Nene," zasmál se, „za to může tvé neprofesionální chování a hloupost. Vážně ses domnívala, že by o někoho jako jsi ty měl ten násilník skutečně zájem?"

CELEBRITY & LAWYER | JomilleKde žijí příběhy. Začni objevovat