Budík zazvonil v devět hodin. Dnes se mi spalo krásně. Míša se v noci opět trochu roztahovala, ale nebylo to nic, co by nezpravilo šťouchnutí. Pořád jsem mohla mít na sobě místo Míši švába, který byl stále nezvěstný.
Na terase jsme něco posnídaly a rozhodly jsme se, že náš výlet na pláž zrealizujeme dnes. Bolt nás vyzvedl v 10:07 a po krásných a pohodlných 28 minutách už nás vítal Atlantický oceán na Fonte da Telha.Já byla první, kdo otestoval vodu. Byla studená, ale po chvíli si v ní člověk zvykl a písek příjemně brousil chodidla. Do vody jsem se dostala jen po pas, neboť jsem kolem sebe zahlédla několik mrtvých krabů, kteří se s každou vlnou nebezpečně přibližovali k mým nohám, tak jsem raději zůstala v zóně úniku. Vysoké vlny mě i tak skropily celou.
Míša se vydala na průzkum místních obchůdků a já si hrála s fotoaparátem. Střídavě jsme ležely na pláži, koupaly se nebo jsme seděly ve vlnách. V jednu chvíli spadlo i pár kapek, ale ne tolik, aby je člověk nepočítal.
Když už byly vlny moc vysoké a naše ručníky jsme musely každých pár minut přesouvat o 4 metry dál, usoudily jsme, že je na čase se situovat domů. Objednaly jsme tedy Bolt, s výjimkou toho, že nás odvezl k supermarketu, kde jsem konečně sehnala vodové nanuky, olivový olej, ale také jsme pořídily i led, rozpustnou kávu a mléko.Doma jsem konečně ze sebe smyla sůl, ze které se mi objevila vyrážka, ale také jsem nemile zjistila, že i přes neustálé mazání se padesátkou a zakrytou kůží šátkem jsem si spálila záda, nos, zadek i nohy. Míša to nepobírala, protože sama mě několikrát přestříkávala sprejem, ale konečně pochopila, proč nemám ráda pláže - má kůže si s nimi prostě nerozumí.
Ačkoliv jsem tvrdila, že se mi nic vařit nechce, Míša mě nalákala na tortilly. Na terase jsme roztáhly sušák na prádlo a pustily jsme se do jejich přípravy. Zde se ukázalo, jak důležité je překládat si názvy potravin, protože z másla či tuku na smažení masa se vyklubala tuhá smetana na pečení a z polníčku byla řeřicha. Nicméně jsme si i tak pochutnaly.V půl šesté jsme se usadily na terase, pustily si Camp Rock, mezitím na mých zádech schnul panthenol. Ten film je ještě větší cringe, než si vzpomínám.
Večer jsme už jen popíjely broskvové víno a v půl jedné jsme šly spát.
ČTEŠ
Portugalsko 2022
AdventureCestovní deník 16 dní strávených v Portugalsku (Lisboa, Almada, Cabo da Roca, Cascais, Peniche, Nazaré)