Historie nenávisti

Kapitola 8. Čelenka císařovny Zeryath.

Seděla u jídelního stolu a po dlouhém cvičení fyzické zdatnosti, které dnes podstoupila, hltala večeři. Lámala kusy chleba a k němu přikusovala poctivý kus kozího sýra. Užívala si zaslouženého odpočinku. Když dojedla opřela si záda o vyhřátou zeď a nohy položila na stůl, hned vedle talíře. Z kapsy vyndala zrcátko, které ji nedávno věnovala k narozeninám Zaryah. Prohlédla se v něm a upravila si vlasy, na které byla tak hrdá. Byly téměř bílé a rostly jen na vršku hlavy. Padaly elfce na ramena a po stranách hlavy měla pečlivě vyholeného ježka. Účes jí dodával zbojnický vzhled, na který byla pyšná.

„Derri!" Volal na elfku Zacharry. „Potřebuji s tebou mluvit." Sedl si vedle elfky a paži ji přátelsky položil kolem ramen. Derri se v jeho přítomnosti cítila přijemně a uvolněně.

„Zítra tě čeká velký den a jen chci, aby jsi věděla že tam můžeme poslat místo tebe Tysharra."

„Nepřipadá v úvahu!" Ohradila se Derri a nepříjemně se zamračila.

„Připravovala jsem se na ten úkol tak dlouho a cítím - ne já vím, že jsem připravená."

„Dobrá," odpověděl Zacharry a postavil se, „pamatuj, že tam s tebou bude ta čarodějka, kterou sestra poslala. Prý patří mezi nejmocnější učně na univerzitě, tak kdyby se něco hodně zvrtlo, nechej to na ní."

„Zvládla bych to sama i bez arogantních mágů," ohradila se.

„Ta čelenka bude jistě magicky chráněna, přeci jen drží jí ve své kryptě mág, takže mít po svém boku někoho, kdo vládne magickou silou je nutnost."

„Hlavně ať se mi nemotá pod nohy."

„Pro klid srdce, zopakuj mi plán."

Derri zvedla otráveně zrak a spustila: „S čarodějkou vyrazíme z pevnosti do Ronigenu. Jelikož je období trhů, tak město bude plné turistů. Ztratíme se v davu a vnikneme do kláštera. Chopíme se  čelenky a vrátím ji zpátky do pevnosti, kde bude čekat otevřený portál."

.

Té noci nemohla nedočkavostí příliš spát. Do dnešního dne plnila jen nepodstatné úkoly, kde přepadala dornské obchodníky na cestách, nebo alchymistům sháněla vzácné ingredience na lektvary. Konečně jí po letech svěřili úkol, který je dalším krokem pro zdolání Dornu. Po pár probděných hodinách na lůžku konečně nastal čas na přípravu. Vyskočila z postele a začala si oblékat koženou zbroj. Utahovala si pásky nátepeníků a pro klidnou mysl si naposledy nabrousila dýky, které brousila celé hodiny minulý den. Na záda si připevnila toulec se šípy a luk. Přehodila přes sebe plášť s kápí, který byl dostatečně zahalující, aby skryl vše pod ním. Přes rameno si přehodila starou brašnu odpudivého vzhledu, ve které měla obvazy, trochu zlata, jídlo na dva dny a mapu města, ve které se čelenka nachází.

S nadšením seběhla po kamených schodech paláce a zamířila do podzemních sklepů, kde se nacházel portál propojený s jinými elfskými pevnostmi po celém světě. Viděla jak u portálu stojí Zacharry.

„Spala si vůbec?"

„Ne," odpověděla pobaveně elfka.

Zacharry ji podal skleněnou ampulku se slovy: „Věděl jsem to. Tohle je v podstatě jen šťáva ze zeleniny a ovoce, ale dodá to energii."

„Díky," reagovala a nedbale hodila ampulku do odpudivé brašny.

„Ta čarodějka tam nejspíš ještě nebude. V Loan Doen se vstává později..."

Derri reagovala mírným úsměškem.

Portál je nastaven do pevnosti Kearenn, která leží jen pár hodin cesty od Ronigenu. Pamatuj, jen vezmětě tu čelenku a dones jí následně sem."