Dark World [One Direction]

38.

Z postele, ve které jsem ležela na boku, jsem z velkého okna sledovala dění venku. Připadala jsem si trochu jako tehdy u Ashtona. Když jsem si ještě naivně myslela, že mě miluje.

Tommy má byt ve dvacátém patře, tedy v tom nejvyšším. I ze dvacátého patra je docela dobrý výhled. Bydlí v docela obyčejné bytovce, něco jako panelák, ale je tu mnohem větší klid a ticho, než v paneláku. Jeho byt patří k těm lepším, což mě vlastně nepřekvapuje, vzhledem k jeho práci. Moc času tady ale netrávíme. Většinou jsme u nás, tady zase tak moc nejsme.

Potichu jsem vstala a s oblečením v ruce odcupitala do kuchyně. Byla jsem ve spodním prádle, takže mě Tommy asi svlékl a dal spát, když jsem večer usnula.

Oblékla jsem si zase kostýmek, co jsem měla minulý den v práci a vzala si kabelku.

Do rukou jsem vzala své lodičky a vyklouzla z bytu, abych Tommyho nevzbudila. Sjela jsem výtahem dolů a na parkovišti jsem nasedla do svého auta.

Jela jsem pro kafe a snídani, protože jak znám Tommyho, má určitě prázdnou ledničku. Nakupování mám na starost já, protože on nemá čas. A já, dobrá duše (no tak to asi ne...), mu vždycky nakoupím, aby neumřel hlady.

Rychle jsem nakoupila a jela nazpátek.

V tichosti jsem vešla do Tommyho bytu a na malou skříňku, která mi sahala do pasu, jsem odložila svou kabelku.

V kuchyni byl zrovna Tommy, který si jednou rukou rozespale mnul oči a tou druhou otevíral lednici.

,,Dobré ráno." pozdravila jsem ho s úsměvem a dala mu pusu na tvář.

,,Ahoj." usmál se. ,,Myslel jsem, že jsi odjela."

,,No taky že jo. Ale jen pro kafe a snídani." pozvedla jsem pytlík se sladkou snídaní v podobě koblih, muffinů a podobných věcí. Kafe jsem pak odložila na stůl, spolu s pytlíkem.

****

,,Oh, no ne! Moje sestra se uráčila přijet domů!" prskl naštvaně Andy hned, jak jsem vešla do domu.

,,Dej mi pokoj!" odsekla jsem a prošla kolem něj do svého pokoje. Tam jsem si připravila čisté a hlavně pohodlné oblečení. Hned potom jsem si vlezla do sprchy a umyla si vlasy. Bylo to příjemné osvěžení.

Po sprše jsem byla naprosto uvolněná, takže mi nedělalo problém usnout.

Ráno mě vzbudil nepříjemný pocit, že mě někdo pozoruje. S úlekem jsem se posadila na posteli a vypískla jsem.

,,Klid, to jsem jen já." řekl Andy a poposedl si na posteli blíž ke mně.

,,Stalo se něco?" zamumlala jsem ospale. ,,Je devět ráno." poznamenala jsem spíše pro sebe, než pro něj.

,,Ne. Totiž... Ano." vydechl. ,,Chci se ti omluvit. Neměl jsem právo vyvádět. Omlouvám se. Celou noc jsem kvůli tý hádce nespal, tak jsem si v osm šel sednout sem a pozoroval jsem tě..." odmlčel se a já na něj zírala s otevřenou pusou. ,,Já prostě nemůžu pořád pochopit, že jsi dospělá. Je ti dvacet tři, ale já tě prostě furt vidím jako tu malou holku s copánkama. Možná proto jsem nikdy moc nesouhlasil, když jsi měla kluka. Věděl jsem o Ashtonovi a myslel si, že s ním jsi v bezpečí, ale spletl jsem se. A ani nevíš, jak se za to nenávidím. A od tý doby se prostě bojím souhlasit s tvými vztahy. Nechci, abys dopadla stejně, jako předtím. Neměl jsem rád, když jsi byla s Liamem, neměl jsem rád ani když jsi byla s Harrym. A ani teď nejsem z Thomase zrovna nadšenej, a to i přes to, že vidím, jak jsi šťastná."

Přerývaně a zhluboka jsem se nadechla a objala ho.

,,Mám tě ráda, Andy. Jen mi dej volnost, prosím." zašeptala jsem.

Andy okolo mě omotal ruce a přitiskl si mě k sobě. ,,Jsem hňup, já vím. Ale mám o tebe strach, to bys měla akceptovat zase ty."

,,Já vím. A slibuju, že se o to pokusím." usmála jsem se a odtáhla se od něj.

*pondělí*

Vstala jsem v šest hodin ráno. Dnes máme v práci důležité jednání, musím se pořádně připravit.

Po sprše jem se oblékla do kostýmku a řádně se upravila. Snídani jsem si ani nedělala, rozhodla jsem se si koupit něco po cestě.

Když zbývalo třičtvrtě hodiny do odjezdu, došla jsem vzbudit Sam. Byla celá rozcuchaná a do kuchyně přišla v pyžamu, huňatých bačkůrkách a s medvídkem v ruce. Po ránu je tohle stvoření opravdu nejroztomilejší.

Zaculila jsem se a s pozdravem dobrého rána jsem ji pohladila po vlasech. Slušně pozdravil a sedla si ke stolu zrovna ve chvíli, kdy jsem na stůl pokládala misku s mlékem a křupkami.

,,Sam? Připravil ti včera taťka oblečtení na dnešek?" zeptala jsem se.

Záporně zavrtěla hlavou. Zakroutila jsem očima. Tohle je Andyho starost, ale poslední dobou ji řeším převážně já.

,,Tak já ti pro něj skočím." oznámila jsem jí a vyšla jsem schody nahoru. V jejím pokojíčku jsem jí připravila oblečení a do ruky jsem vzala její batůžek.

Pak jsem zase seběhla schody dolů. To už Sam dojídala.

,,Běž se převlíknout a já ti pak udělám culíky." řekla jsem a podala si nutellu, kterou jsem pak namazala pečivo. To jsem pak i s lahví se šťávou dala do jejího batůžku.

Pak jsem spěchala za Sam do koupelny, kde se na sebe snažila obléknout triko, ale nešlo jí to. Čemuž se ani trochu nedivím, když cpala hlavu do díry na ruku, tedy do rukávu.

Pomohla jsem jí a hned potom jsme se šly obout, abychom všecho stihly.

,,Teto, můžu si sednout do předu?" zeptala se. Vsimli jste si? Už se naučila říkat r a ř.

,,V žádným případě. Tam sedí jen ti, co rozumí autům, víš?" vymyslela jsem si. I když to vlastně není zase takivá lež. U mě opravdu může sedět vepředu jen ten, co má při nejmenším řidičák.

Ok... Dětlám si srandu, u mě může sedět vepředu jaždý.

Sam si odfrkla. ,,A já jim snad nerozumím?" zeptala se dotčeně.

Zasmála jsem se. ,,Víš snad, kolik má můj Dodge - to auto pod plachtou - válců? Nebo jak vůbec funguje motor?"

,,Tvůj Dodge má šest válců a leincip fungování motoru je jednoduchej." řekla, jako by to byla samozřejmost a sedla si dozadu na svou sedačku.

Zírala jsem jako debil dopředu. Buď jí to Andy řekl nebo je doopravdy tak chytrá a dokáže to pochytit. Ale Andy by neměl důvod jí to vykládat. Že by ta druhá možnost?
Jen jsem pokrčila rameny a nasedla do Pasaatu rozjíždějíc se od domu.

Samantha je možná génius... Je pravda, že jsem si už dříve všimla, že je chytrá. Už jen vzhledem k jemné motorice. Vždycky uměla na svůj věk velmi dobře malovat, dokonce i do detailů. Matematika i čtení jí taky vždy šlo.

Po kom to ale má?

Pravděpodobně po Andym. Geny její tety (tudíž moje) asi nemá, já jsem na malování střevo... Leda že by byla inteligentní třeba po své mamince, o které mimochodem nevím nic jiného, než že je matka Samanthy. Asi se budu muset po práci Andyho na něco zeptat.