Dark World [One Direction]

39.

,,Alex? Chceš donést kafe?" zeptal se Josh - můj spolupracovník odvedle.

,,To bys byl moc hodný " přitakala jsem bez vzhlédnutí od papírů a klávesnice. Opravdu nechcete, aby vám přestal fungovat skenr a jidne nebyl volný. Teď jsem musela všechny smlouvy a faktury přepisovat do počítače. Opravdu jsem měla někdy chuť s tou prácí skončit. V jeden čas mě vynáší do nebe a v druhý do pekla. Děsivé, ale bohužel více než pravdivé.

****

Večer za tmy jsem opouštěla kancelář jako poslední. Zamkla jsem celou budovu a šla na parkoviště. Stál tam můj Pasaat, ale už na pohled s ním bylo něco v nepořádku. Byl podstatně níž.

Hned jsem zjistila proč. Všechna čtyři kola byla vypuštěná.

,,Do háje." sykla jsem a klekla si, abych se na to podívala. Ale hned potom jsem vytřeštila oči a kousla se do jazyka, abych potlačila vyjeknutí.

Zrychlil se mi tep i dech, když jsem zjistila, že jsou v kolech zabodlé hřebíky. Ve všech kolech a zhruba na stejných místech. Tohle rozhodně není nehoda ani nešťastná náhoda. S autem by musel někdo hýbat, aby se do něj zabodly hřebíky, což není možné. Je na stejném místě. A navíc je opravdu blbost, aby se zabodly hřebíky do všech čtyř kol.

Tohle někdo udělal schválně... Jenže kdo?

Vstala jsem a zrychleně dýchala. V krvi jsem měla adrenalin a klepala se mi kolena. Ve tmě jako bych najednou viděla všude hrůzostrašné stíny, jako by tiché foukání nebyl vítr, ale něco jiného, děsivějšího.

Najednou mi někdo s vyslovemím mého jména položil ruku na rameno. Vypískla jsem a instinktivně se vyškubla ze sevření, připravena použít všechny své síly na sebeobranu.

,,Alex!" křikl znovu a já si až teď uvědomila, že je to Andy.

Vydechla jsem a s úlevou klesla na betonovou zem.

,,Alex, jsi v pořádku?" zeptal se Andy a tahal mě zase do stoje.

,,Jo, jsem. Jen jsem se k smrti vyděsila." vydechla jsem a vplula mu do náruče ,,Co ty tady? Vůbec jsem tě neslyšela."

Andy se rozhlédl okolo. ,,Pojď." řekl jen a za ruku mě táhl pryč od parkoviště.

Nikde jsem ale jeho auto neviděla a teprve až potom jsem si všimla taxíku na kraji cesty. Nasedli jsme, Andy nadiktoval adresu našeho domu, taxík se rozjela já jen vyjeveně zírala.

,,Řekneš mi, co to sakra děláme? Kde máš auto?" zeptala jsem se zmateně.

,,Jo. Doma ti to řeknu." odpověděl Andy a pak se zahleděl z okýnka, což byl jasný důkaz, že máme po debatě, pokud se tomu tak vůbec dalo říkat.

Když jsme dorazili, Andy zaplatil a my vystoupili.

,,Nelekni se, je tam Rose." upozornil mě Andy.

,,Hlídá?" zeptala jsem se.

Andy přikývl a odemkl dům. Vešli jsme dovnitř a já rozsvítila. Rose už pravděpodobně spolu se Sam spaly, takže jsme měli s Andym dole klid.

Sedli jsme si v kuchyni.

,,Takže?" pobídla jsem ho.

,,Nechci tě znepokojit... Ale i já měl propíchlý gumy. Vpichy úplně na stejných místech, přesně jako v těch tvých." řekl tichým hlasem, což mě znepokojilo ještě víc.

,,T-takže?" zakoktala jsem.

,,Takže jsme v pěkným průseru. Zítra zůstaneš doma se Sam a já zařídím, aby nám přivezli ty auta. A pak se podívám na kamerový záznamy u nás ve firmě. A žádný reptání, s tím hlídáním a pobýváním doma nemáš na výběr."