Minulost v ohrožení [DOKONČENO]

12

Celou noc jsem se převalovala. Myslela jsem na pravý účel své mise a začala pochybovat o tom, že to psychicky zvládnu. Rozhodla jsem se, že veškerý zbývající čas, který Jan na tomto světě má, musí být co nejlepší. To znamená, že vyhrabu naprosto veškerou špínu na Charlotte, aby si ji nemusel vzít. Unaveně jsem se protáhla v posteli a posadila se. Charlotte je stále v nemocnici! Musím tedy opatrně prohledat její pokoj a porozhlédnout se po důkazech. Vběhla jsem do koupelny a upravila se. Dnes to vypadalo na upršený den. Obloha byla zatažená a vzduch byl cítit nadcházejícím deštěm. Oblékla jsem si proto o něco málo teplejší vínové šaty z úpletu a vyrazila na svou vlastní misi. Dnes je hodina francouzštiny z pochopitelných důvodů zrušená, takže mám dostatek času. Vyšla jsem se svého pokoje a obezřetně se vydala po schodech nahoru. Nechci, aby mě někdo viděl, jak do jejího pokoje vstupuju. Naštěstí to vypadalo, že služebnictvo zrovna v této části budovy není. Po špičkách jsem docupitala k pokoji Charlotte a vzala za kliku. Zatraceně, je zamčeno! Charlotte má balkon, co když zůstalo pootevřené okno? Seběhla jsem po schodech do přízemí a vyběhla ven z budovy. Ano, Růženka nejspíš nechala větrat, balkonové dveře jsou otevřené! Povzdechla jsem si, protože to znamená, že budu muset zopakovat Kájin počin a vyšplhat ze střechy od altánu až na balkon. Skopla jsem z nohou nízké lodičky a pomocí podélných trámků jsem vyšplhala na jemně zkosenou střechu altánu.  Nadechla jsem se. Teď musím přelézt na nedaleký strom a z něj se dostanu na balkon. Jak tam ta Karolína jenom vylezla, sakra?! Tak jo, to půjde! Hecovala jsem se a odrazila se od okraje stříšky. Doskočila jsem na silnou spodní větev dubu a rychle objala kmen, abych neztratila rovnováhu. Když jsem se trochu uklidnila, začala jsem lézt nahoru. Konečně jsem se dostala až ke kýžené větvi u Charlottina balkonu a snažila se natáhnout po jeho zábradlí. Odrazila jsem se ale příliš brzy, ujela mi ruka a já zůstala viset za okap pod balkonem. Kurva, pode mnou je tak aspoň šest metrů dlouhý pád do záhonu s růžema! Ten zatracený okap začal skřípat a prohýbat se! Z posledních sil jsem se vydrápala k jedné ze svislých latěk zábradlí a přes ni k horní vodorovné kovové. Přehodila jsem nohy přes zábradlí a žuchla sebou na zem balkonu. Musela jsem se na chvíli vydýchat, protože jsem sakra málem spadla ze třetího patra! Vstala jsem a zamířila si to do Charlottina pokoje. Její pokoj byl vedle Maxova, takže byl obrovský, světlý a vzdušný. Vrhla jsem se k jejímu psacímu stolu a prohrabala zásuvky. Závěť ale nikde. Prošla jsem i všechny ostatní šuplíky a přihrádky v místnosti, ale nic jsem nenašla. No tak, někde to být musí! Pohled mi ulpěl na knihovně. Všimla jsem si, že vrstva prachu je před jednou knihou menší než před ostatními. Vypadalo to, jako by ji někdo často vytahoval. Sáhla jsem po ní a všimla si, že z ní trčí nějaká listina. S bušícím srdcem jsem ji vytáhla a zjistila, že je to ta závěť!! Rychle jsem knihu zaklapla a závěť si zastrčila do výstřihu. Ze zásuvky ve stole jsem vzala velmi podobný kus papíru a založila jej do knihy přesně jako tu závěť. Až Růženka dneska utře prach, nebude vidět, že s knihou někdo pohnul. Vyšla jsem zpět na balkon a polkla. Stejnou cestou raději nepůjdu. Rozhlédla jsem se a do oka mi padla římsa Maxova balkonu. Také měl otevřené dveře do pokoje, třeba nebude zamčený! Opatrně jsem se dostala na jeho balkon a vešla do pokoje. Jeho postel byla viditelně rozestlaná, ale Max nikde. Cupitala jsem ke dveřím, když v tom se otevřely dveře od jeho koupelny a Max vyšel ven jen s ručníkem okolo pasu. Kdyby neměl tváře rudé od horké vody, tak by jistě zrudl znova. Já cítila, jak i mně hoří tváře. Otočila jsem se k němu zády.

,, M-moc se omlouvám, M-Maxi, chtěla jsem se zeptat, jestli byste nešel na procházku a-a když jsem klepala, tak jste se neozval, a-a," koktala jsem a snažila si tu závěť napěchovat pod šaty. 

,, T-to nic, slečno, m-moc rád s Vámi půjdu, jen...dejte mi, prosím, chvilku, ustrojím se," řekl a já polkla. Prosmýkla jsem se kolem něj a vyběhla z místnosti, protože hot and steamy rozhodně nebyla jenom jeho koupelna, ale i Maxmilián. Ta scéna vypadala jako z nějakého zatraceného filmu pro dospělé ženy. Navíc jsem si vzpomněla, že nemám boty, nechala jsem je pod altánem!! Zaklepala jsem na pokoj Karolíny a vešla. Kája byla ještě v posteli a rozespale na mě zamrkala.