Minulost v ohrožení [DOKONČENO]

15

Zaparkovala jsem auto před hlavním vchodem a nechala Jana vystoupit. Chtěla jsem odvézt vůz do garáže, ale Jan přišel k mým dveřím a otevřel je.
,, Já ten vůz odvezu, jděte si odpočinout," řekl a já si povzdechla. Nechtělo se mi s ním hádat, tak jsem ho poslechla.
,, Děkuji vám," řekla jsem, vystoupila a rozešla se směrem k domu. Chudák Max, doufám, že ho moc neranilo to, že jsme oba takhle zmizeli. Snad už našel spolužáky a baví se s nimi. Já už na zábavu neměla náladu. Doufala jsem, že se Kája vrátila ze své špionážní mise. Došla jsem až k jejímu pokoji a zaklepala.
,, Dále," ozvalo se a já natěšeně vešla.
,, Tak co, máš něco? Jsem tu jak na trní," ptala jsem se a sedla si vedle ní na postel.
,, Nejenom, že mám něco. Mám naprostou bombu, Liano," řekla Karolína potutelně a já jí visela na rtech.
,, Tak mě netrap a říkej," zaprosila jsem.
,, Sledovala jsem Kramáře při pochůzkách ve městě a na chvíli se zastavil v telefonní budce. Schovala jsem se jen kousek od něj a slyšela dost zajímavý rozhovor. Volal s nějakým mužem a byl očividně dost nervózní. Říkal něco o tom, že si ti dva musí dávat větší pozor, protože, cituju: Ten zmetek o nás ví, našel naše dopisy. Musel jsem pro jeho sestru udělat něco hrozného, aby to o nás nezveřejnil," řekla Kája a já okamžitě věděla, kolik uhodilo.
,, Tak to je síla. Vypadá to, že Louis celou dobu peče s Charlotte! Nějakým způsobem Kramářovi sebral osobní dopisy a vydírá ho kvůli Charlotte! Myslím, že Kramář udržuje vztah s mužem a je vyděšený, že to Louis zveřejní," zhodnotila jsem situaci.
,, Myslíš, že Louis má ty dopisy někde u sebe?" ptala se Kája.
,, To nevím. Charlottin pokoj jsem prohledala skrz naskrz a nic jsem nenašla, tak dává smysl, že ty dopisy budou u Louise. Jedna z nás ho musí vylákat z pokoje a druhá mu prohledá pokoj," navrhla jsem.
,, Já ho vylákám, s chlapama to umím," nabídla se Kája se smíchem.
,, To teda, jedno svůdné zamrkání a půjde za tebou jak pes," smála jsem se.
,, Kdy to provedeme?" zeptala se Kája.
,, Hm, je Louis doma?" ptala jsem se.
,, Myslím, že je. Mám za ním jít hned? Mohla bych ho pozvat na procházku," řekla Kája a já přikývla.
,, To je dobrý nápad, počasí je krásné a není času nazbyt, svatba je za rohem," řekla jsem a Kája zasalutovala.
,, Jdu na to, koukej z okna, abys nás viděla odcházet. Budeš tak vědět, až bude čistý vzduch," poradila mi Kája.
,, Dobře, díky. Zlom vaz," řekla jsem ještě a společně jsme vyšly z pokoje. Já jsem se šla posadit do hlavního salonku k oknu. Pro jistotu jsem s sebou měla tu knihu, kterou mi doporučil Jan, abych mohla předstírat, že čtu. Všimla jsem si, že Jan popíjí kávu pár metrů ode mě a čte noviny. Naše pohledy se na okamžik setkaly, než jsem radši začala číst doopravdy. Achjo, to jsem si zas vybrala místo!
,, Kdo vám poradil takový brak, slečno?" ozvalo se za mnou a já vzhlédla. K mému zděšení si to ke mně šinula Charlotte s vlastní knihou a posadila se vedle mě.
,, Ani nevím, vypadala tak lákavě na polici, že jsem ji vzala do ruky a rozhodla se, že jí dám šanci. Znáte ji?" opáčila jsem.
,, Podobné romantické příběhy jsem ve vašem věku také četla a pohledem dospělé a zkušené ženy musím říci, že se jen pramálo zakládají na pravdě, tak si z nich hlavně neberte příklad. Člověk jen málokdy narazí na prince. Tedy, já osobně měla štěstí a potkala Jana," povzdechla si a já nevěřícně zamrkala. Zato on měl smůlu a potkal tebe, ty čůzo.
,, To jste měla, slečno. Plavky vám vrátím, jakmile plně uschnou," odbyla jsem ji a očima těkala od knihy k oknu. Kde jen ti dva vězí? Pomoc!
,, Děkuji. Možná jste si to jako mladičká a naivní dívenka neuvědomila, ale i vy máte štěstí. Mladý pan Max z vás nespustí oči. Jistě se brzy vysloví," řekla a já zalapala po dechu. Mohla by Charlotte zavřít pusu?!
,, Když myslíte," vydechla jsem a nervózně sledovala příjezdovou cestu.
,, Kolik vám je let, smím-li se zeptat? Jistě už je z vás slečna na vdávání, i v mladém věku je potřeba myslet na svou budoucnost," řekla a já cítila, jak rudnu vzteky.
,, Devatenáct. Na vdavky v tuto chvíli nepomýšlím, abych řekla pravdu. Nejdříve chci jít do zaměstnání a osamostatnit se," odsekla jsem a ona se ušklíbla.
,, Ta vaše naivita je roztomilá. Vždyť nemáte žádné vzdělání, děvče! To nejlepší, co můžete udělat, je uzavřít výhodný sňatek!" smála se Charlotte a mně se vařila krev v žilách.
,, Máte pravdu, nemám doklad o vzdělání. Věřím ale, že není vše ztraceno a dokáži se prosadit, když na sobě budu pracovat. Chci do své budoucí domácnosti také přispívat, nechci být pro manžela jen závazkem či dekorací, na kterou jen sedá prach. Byla bych velmi zahanbena, kdybych nebyla svému muži takovou oporou, jakou by byl on mně," řekla jsem a vztekle zaklapla knihu. Charlotte se jen smála. Ta mrcha se mě snaží vydeptat. Jen počkej, až vyhrabu ty dopisy, vezmu to Kramářovi, ten před mýma očima zničí závěť a ty potáhneš k šípku!
,, Drahá, to už by stačilo. Dle mého názoru slečna mluví velmi rozumně," řekl Jan a já nevěřila svým uším. On se mě fakt zastal!
,, Miláčku, to nemyslíš vážně. Musíš uznat, že bez vzdělání nejspíš skončí jako nějaká lehká žena," řekla Charlotte a já naznala, že je nejvyšší čas vypadnout a nechat ty dva poštěkat se bez mé přítomnosti. Vyběhla jsem po schodech nahoru a hlídala, že mě nikdo nesleduje. Opatrně jsem otevřela dveře od Louisova pokoje a vklouzla dovnitř. Vypadá to, že tu nikdo není, ano! Okamžitě jsem se pustila do hledání. Pečlivě jsem prošla každý list papíru, obálku, zkrátka všechno, co jsem našla, ale nic podobného těm dopisům jsem neobjevila. Začínala jsem být zoufalá. Podívala jsem se za všechny obrazy, ale nikde nic! Co dřevěné obložení? Zkoušela jsem pevnost desek, ale všechny byly pevně přibité. Mou poslední záchranou byla podlaha. Po dlouhém hledání jsem narazila na uvolněné prkno! Nadzvedla jsem ho a k mé nesmírné radosti se pod ním skrývala obálka. Rychle jsem ji popadla a kontrolovala obsah. Byly to milostné dopisy mezi dvěma muži! V obálce byly také fotografie nahých mužů. Nebylo pochyb, že je to ono, na dopisech bylo Kramářovo jméno! Celou skrýš jsem vybílila a prkno dala zpět tak, aby Louis nic nepoznal. Doběhla jsem ke dveřím a poslouchala, jestli někdo náhodou nejde. Zdálo se, že vzduch je čistý! Pootevřela jsem dveře a vysoukala se na chodbu s obálkou v ruce. Utíkala jsem po schodech nahoru do svého pokoje, abych svůj lup bezpečně ukryla do chvíle, než si to všechno s Kájou pořádně prohlédneme. Posadila jsem se na postel a obálku zastrčila pod polštář. Zdálo se, že Kája nejde a nejde, tak jsem sáhla po tom braku a začala číst. Musím zahanbeně přiznat, že ta kniha je až nebezpečně čtivá. Úplně jsem se vžila do hlavního hrdiny, který zažívá milostné dobrodružství s dcerou bohatého továrníka, i když je to jen účetní. Také jsem musela uznat, že kniha je na mé očekávání až překvapivě explicitní, co se určitých scén týče. Na chvíli jsem popustila uzdu fantazii. Nemohla jsem z hlavy dostat pohled na to, jak Jan leží v plavkách vedle mě. Ta naše neustálá hra na kočku a na myš mě absolutně ničí. Tímto tempem budu za chvíli v takovém stádiu deprivace, kdy na něj prostě skočím a nebude mě zajímat nikdo a nic. Najednou někdo zaklepal na dveře. Jestli je to Charlotte, tak ji popadnu za krk a vyhodim ji ze dveří.
,, Dále," řekla jsem a do mého pokoje vešel Jan. Já jsem zrudla. To ten ničema musel přijít zrovna ve chvíli, kdy si ho představuju vedle sebe v plavkách?! Zaklapla jsem knihu a posadila se. Jan si toho všiml a na tváři se mu objevil poťouchlý úsměv.
,, Jak se vám líbí?" zeptal se a posadil se vedle mě.
,, Ujde," použila jsem jeho slova a usmála se.
,, Neplní snad vaše očekáváni?" opáčil a já protočila panenky.
,, Očekávání plní dokonale, kýžený efekt je však opačný, místo útěchy mi přináší ještě větší pocit osamění. Měla bych si pravděpodobně pořídit kočku," zhodnotila jsem svou situaci a Jan vyprskl smíchy.
,, Mám vám nějakou opatřit?" zeptal se pobaveně, zatímco já ho zpražila pohledem.
,, Vy mi hlavně řekněte, proč jste přišel do mého pokoje, když je Charlotte zpět a mohla by mě za to stáhnout z kůže," zeptala jsem se Jana a založila si ruce na prsou.
,, Charlotte odjela do města kvůli pár pochůzkám a vy máte něco mého," řekl Jan a zvedl obočí. No jistě, jeho opasek.
,, Jistě, hned to bude," řekla jsem a seskočila z postele. Vytáhla jsem jeho opasek ze zásuvky nočního stolku a podala mu ho. Jan si jej ode mě vzal, ale překvapivě se hned zase nezvedl a neodešel.
,, Mrzí mě, co vám Charlotte řekla. Chovala se velmi neurvale," řekl Jan a já si uvědomila, že teď mám všechny kousky skládačky!
,, Málem bych zapomněla, mám pro vás rozhřešení, ale něčeho se raději chyťte," řekla jsem a on překvapeně zamrkal.
,, Pokračujte," řekl polohlasem a já zpod polštáře vytáhla obálku.
,, Spolu s Karlou jsme rozkryly důvod vzniku té závěti. Karla dnes sledovala notáře Kramáře a vyslechla důležitý hovor, ve kterém zmínil, že jej muž a jeho sestra vydírají a on kvůli tomu musel udělat něco hrozného. A já zjistila proč. Tyto soukromé dopisy a fotografie se nějakým způsobem dostaly do rukou Louise, který donutil Kramáře, aby ve prospěch Charlotte zfalšoval závěť vašeho otce. Troufám si tvrdit, že váš otec s Charlotte poměr nikdy neměl a byl pouze obětí této nechutné šarády, kdy žena v nesnázích rychle potřebovala uzavřít sňatek," řekla jsem a podala Janovi do rukou obálku. On chvíli zkoumal její obsah , pak ji odhodil vedle sebe a položil si hlavu do dlaní. Ani si neumím představit, jak neskutečně moc se mu muselo ulevit.
,, Vezměte tu závěť i tyto věci za Kramářem a přimějte jej, aby tuto závěť a veškeré případné kopie zničil výměnou za jeho tajemství. A pak na vás Charlotte nebude mít žádné páky," řekla jsem a Jan vzhlédl. Všimla jsem si, že má mokré oči.
,, Vy...vy jste můj anděl strážný, slečno. Do konce svého života vám budu zavázán," řekl a vzal mi hlavu do dlaní.
,, Měl byste poděkovat i Karle, hodně mi pomohla s pátráním," řekla jsem a on mě pevně objal.
,, Určitě jí poděkuji, nemějte starost...já...nedostává se mi slov, kterými bych dostatečně vystihl, jak moc jste mi pomohla, Anastázie," řekl a snad poprvé mě oslovil jménem.
,, Bylo mi ctí," řekla jsem a usmála se. Byla jsem jeho reakcí fakt dojatá.
,, Hned zítra si s Kramářem sjednám schůzku a vše vyřeším. Jakmile budu mít jistotu, že je závěť zničena, zruším svatbu a požádám Charlotte i Louise, aby urychleně odjeli," řekl Jan a unaveně se natáhl vedle mě.
,, A pak budete konečně šťastný," řekla jsem a on přikývl.
,, A pak budu konečně šťastný," zopakoval po mně a já si lehla vedle něj.
,, Dejte si pozor, abyste zde neusnul. Já nemám sílu na to, abych vás v náruči odnesla do vaší postele," smála jsem se a šťouchla do něj. On se rychle odtáhl. Vypadalo to, že je lechtivý. Chtěla jsem ho šťouchnout znovu, ale on mi ruce chytil za zápěstí.
,, Vy si nedáte pokoj," řekl pobaveně a já zakroutila hlavou.
,, Jste lechtivý?" zeptala jsem se, ale nečekala jsem na odpověď. Vytrhla jsem své ruce z jeho sevření a začala ho lechtat na břiše. On se zajíkal smíchem a snažil se mě chytit tak, abych ho nemohla dál lechtat. Moc mu to ale nešlo, protože nepočítal s mou silou, hehe. Nakonec se mu povedlo povalit mě na záda. Obkročmo nade mnou klečel a držel mi ruce za hlavou. Nemohla jsem skoro ani dýchat, jak moc mě jeho fyzická blízkost rozhodila. Ze všeho nejvíc jsem chtěla, aby mě líbal a hladil všude po těle. Cítila jsem, že i on zrychleně dýchá. Hleděli jsme jeden druhému do očí a já viděla, jak se svým obličejem pomalu blížil k tomu mému. Proč mi jen drží ruce?! Jinak bych ho právě teď popadla a přitiskla své rty na ty jeho. Jan se však vyhnul mým rtům a těmi svými se jemně dotkl mého krku. Mně bušilo srdce jako šílené a zároveň jsem nemohla ani dýchat. Téměř neznatelnými polibky pokračoval přes obě klíční kosti až ke spánku na druhé straně tváře. Najednou se ozvalo zabušení na dveře. Já se okamžitě vymanila z Janova sevření.
,, Vteřinku!" zavolala jsem, vypakovala Jana na balkon a zavřela za ním dveře. Snad ten mizera bude mít dostatek rozumu a rychle přeleze přes nízkou římsu na svůj balkon a zůstane tam! Pro jistotu jsem zatáhla závěsy a doběhla ke dveřím. Otevřela jsem Karolíně, která vpochodovala dovnitř a plácla sebou na mou mírně rozválenou postel.
,, Zdarec, kolegyně, co jsi tak rudá?" smála se mi a já protočila panenky.
,, Ty se moc nesměj, ty kazišuku," zašeptala jsem a ona vytřeštila oči.
,, Ty tu máš někde chlapa?! Kde, kdo je to?" vyhrkla a já jí zacpala pusu.
,, Je na balkoně," řekla jsem tiše a ona se rozchechtala na celé kolo.
,, No to mě poser pták, ty se nezdáš, kdo tam je?" vyzvídala a já se modlila, aby ta okna byla zvukotěsná.
,, Jan," zašeptala jsem a ona na mě podruhé za krátkou chvíli vypleštila oči jak mimozemšťan.
,, Smekám, kolegyně. Na to, jaký jste měli turbulentní začátek, no páni! Byl dobrej?" ptala se zvědavě.
,, Karolíno, když jsi zabušila, tak mi dal pusu na krk. Nic jiného se nestalo. Dokonce mě ještě ani nepolíbil na rty, tak si tu nepředstavuj žádné orgie!" krotila jsem ji.
,, Jéé, tak to mě mrzí, vážně, kdybych to jen tušila...Každopádně, našlas něco?" zeptala se a já vytáhla obálku.
,, Našla jsem jackpot. Díky tomuhle všechno dopadne dobře, Kramář zničí závěť, my mu předáme ty kompromitující materiály a Jan může Charlotte a Louise vypakovat na dobu neurčitou," řekla jsem pyšně a Kája zkoumala obsah obálky.
,, Můžu si tuhle nechat?" zeptala se a mávala přede mnou fotkou nějakého nahého mladíka.
,, Karolíno, ať tě to ani nenapadne!" smála jsem se a vzala jí fotku z ruky. Ona se zatvářila schlíple jak zmoklé kuře a mě to neskutečně pobavilo.
,, Řeklas to Janovi?" ptala se a pošoupla se blíž ke mně.
,, Řekla, pak jsme se nějak z legrace pošťuchovali a on mě povalil na záda. Zbytek víš," přiznala jsem se a ona zakroutila hlavou.
,, Ten musel být tak vděčnej, žes ho zbavila tý jeho semetriky, že ti tu málem předvedl ráj na zemi," chichotala se a já ji praštila přes rameno.
,, Ty jsi vážně hrozná, padej k sobě! Musím se přesvědčit, jestli je pořád na balkoně, nebo ho napadlo přelézt na svůj," řekla jsem a Kája zvedla ruce v obranném gestu.
,, No jo, už jdu. Kdyby tam náhodou ještě byl, tak se nenechte rušit!" smála se a vyběhla z mého pokoje. Já se okamžitě vydala zkontroloval balkon, ale Jan tam už nebyl. Uff, tak tohle bylo těsné!

Posadila jsem se na postel a dumala. Co to sakra dělám?! Proč jsem to nechala zajít tak daleko?! Za pár týdnů Jan umře a já se vrátím ke svému pitomému životu v roce 2022! Do hajzlu, tohle mě tak zničí...Navíc je tady Max. Kdyby zjistil, co je mezi mnou a Janem, tak ho to zničí taky. Musím Janovi odnést ty věci, aby si vše vyřídil s Kramářem, a náš společný byznys by pak byl hotový. Vzala jsem do ruky obálku s těmi spicy dopisy a fotkami a přelezla římsu svého balkonu, abych se ocitla na tom Janově. Nakoukla jsem do jeho pokoje a zjistila, že tam Jan stále je.
,, Něco jste si u mě zapomněl. Položím tu obálku na stůl," řekla jsem a chtěla zmizet zpátky. Jan mě ale chytil za paži.
,, Počkejte, já...omlouvám se, že jsem vás dostal do takové situace, neměl jsem-" začal Jan, ale já ho přerušila.
,, To jste skutečně neměl. Nevím, co jste si myslel! Stále jste oficiálním snoubencem slečny Charlotte.  Co kdyby Karla nezaklepala? Co kdyby to nebyla Karla? Vám by se nic nestalo, ale s mou dobrou pověstí by byl konec, nikdo nemá soucit s milenkou zadaného muže! Dotýkat se mě takto bylo hanebné, pletete mi hlavu a zřejmě si mé přátelství a náklonnost mylně vykládáte! Chtěla jsem vám pomoci, protože jsem ve vás viděla přítele a čestného muže, to je vše! " rozkřikla jsem se a Jan na mě jen vytřeštěně hleděl. Tak strašně moc mě bolelo mu tohle říct, ale musela jsem. Jan mě pustil. Viděla jsem, jak se v jeho pohledu mísí smutek a vztek.
,, Proč jste mne tedy nezastavila? Kdybyste jedním slovem naznačila, že je vám mé jednání nepříjemné, okamžitě bych přestal," zeptal se chladně a zpříma se na mě podíval.
,, Protože jste mne vyděsil. Myslíte, že s podobnými věcmi mám zkušenosti?" řekla jsem rozechvěle. Jan uhnul pohledem.
,, V tom případě se omlouvám, skutečně jsem nezpozoroval žádný náznak, že....že vám ubližuji. Myslel jsem, že mé city opětujete," vydechl a jeho hlas zněl zlomeně. Kurva fix, tak moc se nesnáším za to, co mu říkám a řeknu.
,, To jste myslel špatně. Nepřeji si, abyste za mnou nadále chodil do mého pokoje. Pomohla jsem vám velmi ráda, ale nyní si přeji, abyste si držel zdravý odstup. Slečna Charlotte měla v jedné věci pravdu - váš bratr ke mně chová city a velmi by mu ublížilo, kdybychom si my dva byli blízcí," řekla jsem třesoucím se hlasem.
,, Máte ráda Maxe, proto mne odmítáte?" zeptal se Jan příkře. Já měla co dělat, abych nezačala brečet.
,, Ano," odpověděla jsem a hned vzápětí bych si nafackovala. Kéž bych mu jenom mohla říct celou pravdu o tom, kdo jsem.
,, V tom případě mi nezbývá než vám popřát hodně štěstí, slečno. Nyní bych byl rád sám," řekl bezvýrazně a posadil se na křeslo u svého psacího stolu.
,, Děkuji, hned půjdu," vysoukala jsem ze sebe a přeskočila z jeho balkonu na svůj. Zhroutila jsem se na svou postel a propukla v nekonečný pláč.  Sakra práce, to, co jsem mu řekla, s ním muselo slušně vyjebat. Tak moc se stydím, že jsem mu to všechno vyklopila. Přitom bych mu nejradši řekla pravý opak. Že zoufale chci, aby se mě dotýkal a aby mě miloval. Že ho taky miluju a nikdy ho neopustím. KURVA.