Minulost v ohrožení [DOKONČENO]

20

Unaveně jsem rozlepila oči a zamrkala. Musím konstatovat, že se má prognóza nevyplnila, protože jsme všichni byli tak utahaní, že jsme se sotva doplazili do svých ložnic. A pak ještě veškeré to odličování, čištění a koupání, no hrůza! Teď tady ležím v posteli s kudrnatým mikadem a přemýšlím, co se sebou. Rozespale jsem se dopotácela do koupelny a snažila jsem si vymýt veškeré to tužidlo z vlasů. Když jsem ale vlasy sušila, tak se ukázalo, že jsou až nějak šíleně moc kudrnaté, ne?! Moje dlouhatánské vlásky ty vlny svou délkou asi krotily, tohle je úplně jiný level! Po tom, co uschnuly, vypadaly přesně jako to, co jsem si pracně vykouzlila na hlavě pomocí sponek a kulmy. Vesele jsem zatřásla hlavou, vyčistila jsem si zuby a lehce se namalovala. Podívala jsem se na ten cop a změřila ho krejčovským metrem. Kája se skoro trefila v tom půl metru, rovných 47 centimetrů! Musím si ty vlasy vzít s sebou a věnovat je na paruky ženám s rakovinou. Oblékla jsem si světle modré šaty po kolena, vklouzla do střevíců a vydala se na snídani. Když jsem sbíhala po schodech, tak jsem si všimla, že jediný, kdo seděl u stolu, byl Jan. V ruce držel zapálenou cigaretu a četl dnešní noviny. 

,, Dobré ráno, Jane!" pozdravila jsem ho a posadila se vedle něj. On vzhlédl a věnoval mi zářivý úsměv. 

,, Dobré ráno, Anastázie, vidím, že jste se dnes vyspala do růžova," řekl vesele a složil noviny. Já pobaveně zatřásla hlavou. 

,, O vás bych mohla říci totéž, to staromládenectví vám zřejmě svědčí," řekla jsem a Jan, který právě upíjel kávu, se rozkašlal. 

,, Vy..." prskal a já se rozesmála na celé kolo. Samozřejmě jsem tušila, že za jeho dobrou náladu můžu vděčit tomu, že je Jan zamilovaný jako kluk, ale nemohla jsem si pomoci. Kruté trollení je zřejmě můj love language. 

,, Promiňte, nějak si nemohu pomoci a musím vás škádlit," řekla jsem a snažila se o co nejnevinnější úsměv. Jan si povzdechl. 

,, Jak vám to mám jen oplácet, když se na mne díváte takto? Hrajete nefér, slečno...Kávu?" zeptal se a já přikývla. Jan mi tedy nalil celý šálek a opět začal upíjet ze svého. Já si všimla, že stále drží cigaretu. Budu ho to muset odnaučit, protože nesnáším kuřáky. Vzala jsem mu cigaretu z ruky a típla ji do popelníku. Jan zvedl obočí. 

,, Co to děláte? Ještě jsem neskončil," řekl mrzutě a já se snažila vymyslet ten nejhorší účinek kouření a pobaveně zamrkala. 

,, Mám o vás strach, drahý Jane. Nejen, že si zaděláváte na dýchací problémy, ale také na to, že vaše linie s vámi vymře," řekla jsem a jemu se na tváři objevil nechápavý pohled. 

,, Co to zase říkáte, slečno?" povzdechl si. Já se k němu naklonila a zašeptala mu do ucha: ,, Dle odborníků hrozí kuřákům impotence, chcete to riskovat?" Jan zrudl a nevěřícně zakroutil hlavou. 

,, Kde jste to u všech svatých četla?" zeptal se mě. Měla jsem co dělat, abych se nezačala smát, protože jsem mu právě způsobila první vrásku na čele.

,, Snad to ještě budu schopna dohledat, abyste mi uvěřil a přestal, než bude pozdě," řekla jsem a mrkla na něj. Jan protočil panenky. 

,, Dnes si mne dobíráte opravdu krutě, slečno," povzdechl si, ale novou cigaretu si už nezapálil. 

,, Právě naopak, mám o vás starost, proto vám to říkám," řekla jsem sladce a pohladila ho po rameni a on zachytil mou ruku. Strhl mě k sobě a zašeptal mi do ucha: ,, Měl jsem dojem, že v tomto ohledu o mně nemáte pochyby." Jan mě pustil a já začala červenat.

,, Vy jeden, já si vás nedobírám, je to skutečně tak a vy....Vy mi budete říkat takové věci!" okřikla jsem ho a uraženě si od něj odsedla. Jan byl viditelně pobavený mým ruměncem a menším výbuchem, protože se rozesmál.