Minulost v ohrožení [DOKONČENO]

21

Ležela jsem v posteli a nemohla tomu všemu uvěřit. Sundala jsem si ten krásný prsten z prstu a zkoumala ho ze všech stran. Začala jsem fantazírovat, jaké by to asi bylo, kdyby se mnou Jan skočil do roku 2022. Jak by asi reagoval na to všechno? Jak by reagoval na to, že nejsem ta, za kterou se vydávám, a celou dobu mu tím pádel lžu do očí? Dokázal by mě milovat i po něčem takovém? Povzdechla jsem si a položila prsten na noční stolek. Najednou se ozvalo zaklepání. 

,, Dále!" řekla jsem a do mého pokoje se vřítila Karolína. Skočila na mou postel, chytila mě za ramena a začala se mnou třást. 

,, LIANO, CO TO PROVÁDÍŠ?! KDE HO MÁŠ? OKAMŽITĚ MU HO VRÁTÍŠ A ŘEKNEŠ MU, ŽE SI HO NEVEZMEŠ!" křičela na mě a já ji ze sebe setřásla. 

,, Tady ho mám," řekla jsem provinile, ukázala na noční stolek a chytila jí ruce, když mě chtěla začít třískat polštářem po hlavě. 

,, CO TĚ TO SAKRA NAPADLO? VŽDYŤ ZA DVA TÝDNY UMŘE A MY DVĚ ODJEDEME!" plísnila Karolína a já už neměla sílu na to se jí bránit. 

,, Já vím," pípla jsem a ona přestala s nadáváním i bitím. 

,, Liano, zatraceně...neříkám to kvůli tomu, že bych ti něco chtěla zakazovat, ale...Vidím na tobě, jak moc ti na něm záleží a ani si nechci představovat, jak na tom budeš, až se vrátíme. Jsi si opravdu jistá, že tohle je lepší než se od něj držet dál?" zeptala se mě a já ji objala. 

,, Já...já nevím, Kájo," vydechla jsem a ona mě začala hladit po zádech. 

,, Šššš, to bude dobrý. Jsem tu pro tebe a budu, kdybys mě potřebovala," řekla o dost klidnějším hlasem. 

,, Zkoušela jsem se od něj držet dál, dokonce jsem mu jednou v afektu řekla, že ho nechci vidět, že k němu nic necítím a nechci, aby se ke mně přibližoval. Kdybys jenom viděla jeho výraz, vypadal, jako kdybych mu vyrvala srdce z těla a vyhodila ho z okna. Nejhorší bylo, že já se cítila stejně. Celou noc jsem pak nespala a další den jsem se mu omluvila a řekla mu, co opravdu cítím,"  řekla jsem a pustila ji.

,, Zatraceně, jsi v tom až po uši," řekla Kája a jemně se usmála. 

,, Jsem," odpověděla jsem jí s bolestným úsměvem na tváři. 

,, Abych pravdu řekla, tak se mi zdá, že až se vrátím, nějakou dobu nechci žádné kámoše s výhodami, taky se z týhle romantiky potřebuju vzpamatovat," řekla Kája a to už jsme se obě smály. 

,, To mi připomíná, chtěla jsem se tě zeptat na včerejší noc," řekla jsem a Kája uhnula pohledem.

,, Co by, řekla jsem ti, co plánuju...A jako správný soudruh jsem splnila a ještě překročila," řekla a já vykulila oči. 

,, Vy dva jste fakt-" začala jsem a ona mě přerušila. 

,, Jo, ježiš!" odpověděla mi Kája a žmoulala v prstech lem svojí sukně. Já pobaveně zakroutila hlavou. 

,, Jaký to bylo?" zeptala jsem se a pozorovala, jak Kája rudne. 

,, Ty se mi budeš smát, hlavně po tom, co jsem ti tehdy řekla, když jsme u vína nadávaly na chlapy," řekla a já ji vzala za ruku. 

,, Neboj, nebudu, jestli má někdo v tomhle pochopení, tak já. Buď bez obav a povídej," zazubila jsem se a ona si povzdechla. 

,, Tak dobře, no...Nikdy jsem si nemyslela, že ze mě bude romantická citlivka, ale zatraceně...Pořád se mě ptal, jestli to opravdu chci a opakoval mi, jak jsem nádherná a jak moc mě má rád. Řeknu ti, to jeho ujišťování a starost a to, jak na něm bylo vidět, jak moc mě chce, ale přesto byl tak hodný...Hrozně mě to bralo," řekla a já ji boxla do ramene.