Mladá Mia Young má krásný život má starostilovou matku, milujícího přítele nastupuje na vysokou na kolej v Soulu co se stane až potká Bad boye Jeona Jungkooka bude ho nenávidět, ignorovat ho nebo se do něj zamiluje? To se dozvíte v příběhu.
⚠︎𝑈𝑝𝑜...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pomalu jsem se vydala do pokoje. Netušila jsem, jak se mám setkat s Jacksonem tváří v tvář. Když jsem otevřela dveře, našla jsem ho ležet na své posteli. Zíral do stropu. Jen co mě zahlédl, přímo nadskočil.
„Ježíši, Mio! Kdes byla celou noc? Pořád jsem ti volal!"zařval na mě. Tohle bylo poprvé, kdy na mě doopravdy zvedl hlas. Předtím jsme se občas dohadovaly, ale tohle je horší.
„Omlouvám se, Jacksone. Je mi to tak líto, vážně. Jela jsem k Yoongimu domů, protože Jungkook se tam opil a rozbíjel věci, a nějak jsem ztratila pojem o čase. Než jsme to tam uklidili, už bylo hrozně pozdě a vybil se mi mobil," lhala jsem. Nevěřila jsem tomu, že mu dokážu lhát. Jackson byl tak upřímný, vždycky mi pomáhal, a já mu lžu. Věděla jsem, že mám říct pravdu. Jenže ta by ho ranila.
„Proč sis nepůjčila telefon od někoho jinýho?" zeptal se přiškrceně. „Ale to je jedno - říkáš, že rozbíjel věci? Nestalo se ti nic? Proč jsi tam zůstávala, když se choval tak agresivně?" Měla jsem pocit, že na mě chrlí tisíc otázek najednou, a nemohla jsem se v nich zorientovat.
„Nebyl násilnický, jenom opilý. Jungkook by mi neublížil," prohlásila jsem a zakryla si rukou pusu. Zoufale jsem zatoužila vzít poslední slova zpátky.
„Jak to myslíš, že by ti neublížil? Vždyť ho skoro neznáš, Mio!" vyštěkl Jackson a popošel ke mně.
„Myslím fyzicky neublížil. Natolik ho už znám. Chtěla jsem jen pomoct Yoongimu," odsekla jsem. Pravda je, že by mi Jungkook klidně ublížil. Emocionálně. Vždycky mi ubližoval, a byla jsem si jistá, že v tom hodlá pokračovat. A já ho tady bráním.
,,Já myslel, žes slíbila, že se s takovýma lidma už nebudeš stýkat? Neslíbilas to snad minule mně i svojí mámě? Mio, to nejsou přátelé pro tebe. Začalas pít, jsi celý noci pryč, nechalas mě tady samotnýho - nevím, proč si vůbec chtěla, abych přijel, když jsi stejně odešla." Posadil se na mou postel a svěsil hlavu do dlaní.
„Nejsou to zlí lidi. Ty je neznáš. Proč je hned tak odsuzuješ?" namítla jsem. Měla bych ho prosit o odpuštění, ale podráždilo mě,jak mluví o mých přátelích. Hlavně o Jungkookovi, popíchlo mě podvědomí. Kéž bych ho mohla umlčet.
,,Já nikoho neodsuzuju, ale tys nikdy nekamarádila s gotikama."
„Cože? To nejsou žádný gotici, Jacksone. Jsou jen sami sebou," odsekla jsem. Vzdor v mém hlase mě překvapil stejně jako jeho.
,,To je jedno, stejně se mi nelíbí, že se s nima stýkáš. Změnili tě. Už nejseš ta Mia, do který jsem se zamiloval." Došlo mi, že Jackson už nemluví rozzlobeně. Jen smutně.
„Jacksone, to -" Než jsem stačila domluvit, dveře se rozletěly. Přelétla jsem očima z Jacksona na rozzuřeného Jungkooka, který stál na prahu. Tohle nemůže dopadnout dobře.
